Získané znalosti jistě využije při své práci ve vedení folklorních skupin naší menšiny. Kristina je zároveň předsedkyní kulturní rady Svazu Čechů a studentka bohemistiky a informatologie na Filozofické fakultě v Záhřebu a samozřejmě tanečnice a vedoucí taneční skupiny Končenická chasa České besedy Končenice.
Když po ukončení folklorního studia přijela na Daruvarsko, zeptali jsme se jí, jak se na školení dostala a co pro ni znamená. „V České republice jsem nejdříve byla na semestrálním pobytu. Líbilo se mi tam. Kdysi dávno jsem na kurzech folklorního souboru Pramínku z Jihlavy slyšela o tomto programu a zalíbil se mi. Již tehdy bylo mým snem, abych se jednoho dne na tu školu dostala, protože znám mnohé instruktorky, kteří ji mají. Jde o kurzy folklorů, které trvají dva roky, tj. čtyři semestry a střídají se tak, že se někdy konají v Praze a někdy v Brně. Pro mne bylo super, že se tento běh konal v Brně. Brno jsem znala a ráda jsem se do něj vrátila. Jde vlastně o vzdělávací kurz, který pořádá Národní ústav lidové kultury ze Strážnice a Národní informační poradenské středisko pro kulturu z Prahy formou dálkového studia, takže se výuka koná o víkendu. Na kurz se zapsalo přes sedmdesát lidí, na druhém ročníku už nás byla čtyřicítka a na konec ho úspěšně ukončilo jen třicet. Školení se zúčastnili lidé z celé České republiky, nejvíce z jižní Moravy, z Ostravy a několik spolužáků ze středních Čech, také dva z Plzně,“ řekla Kristina.
Od Kristiny jsme se dozvěděli, čemu všemu se na folklorním kurzu učili. Věnovali se úvodu do hudební teorie, zpěvu v hudebním souboru, pedagogice, psychologii, měli také předměty zaměřené jen na práci s dětmi, práci věnované choreografiím, pohybové průpravě pro děti a pro dospělé…
„Nejzajímavější pro mne byly hodiny lidového tance, které se dělaly podle regionu. Každý víkend přijel za námi odborník z některého regionu z České republiky. Jednoho z těch víkendů za námi přijel pan Míla Brtník. Dělali jsme Čechy, Slovácko, Valašsko, Slezsko…, Valašsko a Slezsko se mi velice líbily,“ sdělila.
Po rozhovoru s Kristinou bylo zřejmé, že krajanské soubory se mohou těšit na spolupráci s ní. Řekla: „Po ukončení tohoto kurzu mám znalosti, které bych ráda co nejvíce využila v našich Besedách, i když to asi nebude snadné. Protože, jestli se některý náš soubor bude chtít pustit do tanců určitého regionu, potřebuje k tomu jak hudbu, tak kroje.“
Na kurzu se hodně věnovali práci s dětskými soubory a určitě se vbrzku bude konat taneční soustředění. Na jedno – v srpnu ve Tkonu na ostrově Pašmanu – se už mnozí tanečníci těší. Připravila amšt