Ředitel Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Branko Sočanac ve svém projevu upozornil na to, že už řadu let intenzivně upozorňuje HRT na to, že zákon přesně vymezil, kolik musí být v televizním programu zastoupeno menšinových pořadů, že musí mít místo i v denních informativních pořadech, ale HRT to nedodržuje. Stále na to upozorňuje a neustále sleduje i Aleksandar Tolnauer, předseda Rady pro národnostní menšiny, který přečetl zprávu HRT na rok 2017. Vyplynulo z ní, že o menšinách bylo odvysíláno kolem 60 hodin programu na všech čtyřech programech. I Evropská rada doporučila, aby se menšiny zapojily do všech televizních pořadů, stejně jako jsou zapojené do všech stránek života. Aby nebyly zachyceny jen ve zvláštních pořadech o menšinách, ale aby v denních zprávách byla rovnoprávně zastoupena menšinová témata.
V denních zprávách se menšiny představují jen z hlediska politického a to hlavně v negativním kontextu. Média a internet jsou silným instrumentem, který velmi ovlivňuje a dotváří lidské mínění. V takovémto negativním ovzduší se kterékoliv menšinové téma dostává do negativních souvislostí.
Projevy nenávisti nejsou problémem jen Chorvatska ale i celé Evropy, bylo konstatováno na semináři.
„Referendum, které je aktuální, způsobí nejvíce škod chorvatské menšině v zahraničí,“ upozornil poslanec v parlamentu za maďarskou menšinu Robert Jankovics. Hodně času a úsilí je vloženo do vztahu mezi zeměmi, kde žijí Chorvaté a právě v těchto zemích se usiluje o to, aby si poslanci v parlamentu jako příklad brali Chorvatsko a chorvatský systém zastoupení menšin. Byla by velká škoda, kdyby se všechno dosavadní úsilí referendem znehodnotilo.          Text a foto L. Dujmenovićová