Seminář pro pedagogy českých menšinových škol v Chorvatsku je zaměřen na problematiku aktuální pedagogické práce v českých školách, řídící a organizační práci ve školství a metodické a inovační tendence ve výuce. Součástí semináře je kulturně poznávací vlastivědný program s důrazem na používání soudobé češtiny.
Po nečekaném přivítání – na zájezd při příjezdu čekaly studentky, které v uplynulých dvou letech trávily v Daruvaru na českých školách praktické stáže: Eliška Holmanová, Kristýna Čížková a Pavla Horáková a podaly nám drobné občerstvení v tradičním duchu, po ubytování a večeři v krásném hotelu na okraji Olomouce, se učitelé vydali na večerní návštěvu města. Jedna část, převážně ženy, se dobře bavila v Moravském divadle na operetě Járy Beneše Na tý louce zelený plné známých hitů a melodií z třicátých let minulého století, jako jsou Venoušku nebo Já bych chtěl mít tvé foto. Druhá část výpravy navštívila jednu či dvě z početných pivnic ve staré části Olomouce. Někteří strávili vzácné chvilky se známými nebo rodinou. I tento večer se k nám připojily bývalé praktikantky z českých škol a krátce provedly některé z účastníků zájezdu bohatým nočním životem, který Olomouc, jako město studentů, nabízí.
Následující den vcelku patřil prohlídce města. Velice zajímavě a poutavě Olomoucí provázela Andrea Preissová Krejčí, ke které se přidali i Ivo Barteček a Jana Kočí. V kavárně u Arcidiecézního muzea pro nás s podporou Univerzity Palackého připravili drobné občerstvení a prof. Barteček nás na zahrádce kavárny, v samém jádru středověkého osídlení města, ve zkratce seznámil s jeho dějinami v kontextu celoevropských událostí. Kromě známých pamětihodností, jako je sloup Nejsvětější Trojice pod ochranou UNESCO, početných olomouckých kašen zpodobňujících častěji pohanská božstva než křesťanské motivy nebo starobylého orloje na Horním náměstí, který v éře reálného socialismu prošel rekonstrukcí devastující jeho historickou hodnotu, učitelé měli možnost v rámci prohlídky Arcidiecézního muzea obdivovat tuto jedinečnou expozici, která nemapuje jen nejstarší dějiny Olomouce, ale ukazuje veřejnosti podstatnou část arcibiskupského pokladu (klenoty, sakrální předměty apod.). Měli jsme příležitost objevovat skrytá zákoutí Přemyslovského paláce z 13. století, nejstarší části města, na chvilku se zastavit v rajské zahradě a vyslechnout si krátký historický výklad k místu A. Preissové Krejčí. Nakoukli jsme i do sousedního Dómu sv. Václava. Právě v těchto místech byl zavražděn Václav III., poslední český král z rodu Přemyslovců v roce 1306. Cestou na oběd jsme nahlédli i do kostela sv. Mořice, jedné z nejvýznamnějších gotických staveb na Moravě, kde se nachází jeden ze světově proslulých varhanních nástrojů z éry olomouckého baroka.
Po posílení tradiční svíčkovou jsme zavítali na radnici, kterou prováděla sympatická průvodkyně, a kde nás přivítal i vysokoškolský učitel Petr Zemánek. Při procházce Olomoucí se přidávali další studenti z univerzity, kteří u nás praktikovali v uplynulých měsících, den s námi strávila studentka Hana Kotonská a pozdravili nás i další. Bylo zjevné, že si většina z nich na setkání s námi vyhradila alespoň chviličku, že na Daruvar rádi vzpomínají a učitele, kolegy, velmi rádi vidí. Následovala prohlídka Univerzity Palackého v Olomouci, která byla založena již v 16. století, čímž je nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. Po prohlídce jezuitského konviktu, nejstarší části univerzity, která stále slouží svému účelu a barokní Kaple Božího těla, která je nyní přednáškovým sálem, následovalo přijetí u rektora.
Prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., rektor univerzity, hovořil o svém vřelém vztahu ke krajanským komunitám ve světě, byl překvapen krásnou češtinou, kterou používáme, a seznámil se s uspořádáním českého školství v Chorvatsku. Přislíbil pomoc ve formě studijních míst na některé z osmi fakult Univerzity Palackého a svou návštěvu krajanské komunity v Chorvatsku. Během přijetí o české menšině v Chorvatsku hovořil i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek a poradkyně Jitka Staňová Brdarová poděkovala A. Preissové Krejčí a J. Kočí za uskutečnění studijních pobytů řady studentů na školách v Daruvaru a v Končenicích přes Erasmus+ projekty. Po společném fotografování zbyl čas na uvolnění v univerzitní zahradě a procházku kolem Jihoslovanského mauzolea. Po večeři v hotelu se většina vydala na nákup nebo zpět do města, do některé z mnoha pivnic nebo se bavili při bowlingu.
V pondělí dopoledne učitelé pod vedením Ivo Martince zavítali do Prostějova do Základní školy a mateřské školy Jana Železného. Škola nese název úspěšného českého atleta, držitele současného světového rekordu v hodu oštěpem z roku 1996, což napovědělo, že se jedná o školu se sportovním zaměřením, jak uvedl i ředitel školy PaedDr. Jan Krchňavý, který seznámil přítomné s uspořádáním škol. Uvedl také, že je ve škole možnost věnovat se i nadaným dětem v rámci aktivit sdružení Mensa. Další zajímavostí je, že jsou žáci první třídy umístěni v prostorách mateřské školy, že je učí manželský pár, což přidává na rodinné atmosféře. Téhož dne se učitelé seznámili s místními učiteli, u kterých budou příští den na hodině, prohlédli si školu, která byla nedávno přistavěná a opravená, několik učitelek obdivovalo keramickou dílnu, další posilovnu nebo přilehlá sportoviště.
Následoval oběd v secesní budově Národního domu v centru Prostějova a procházka výstavným náměstím, kde se většina fotila u sochy Jiřího Wolkra, českého básníka a prostějovského rodáka. Z osobností, které s městem spojily svůj život, je díky tenisové škole, která vychovává tenisové jedničky, možno jmenovat Petru Kvitovou, která v Prostějově dokonce žije, a Tomáše Berdycha.
Odpoledne se jelo do Květné zahrady v Kroměříži, kde se výpravy ujal Petr Hudec, který nedávno navštívil Daruvar během představování projektu Památky nás baví. Učitelům názorně ukázal, jak provádí zahradami, aby to bylo zajímavé a přístupné především dětem, ale i jiným skupinám návštěvníků, se zaměřením na různé formy poznávání (hudební, výtvarné, herní a jiné aktivity).
Následující den byli učitelé na náslechu ve třídách, srovnali vlastní zkušenosti, metodické příručky a pomůcky s kolegy z České republiky. Plni nových zkušeností se rozloučili a po obědě se vydali do Brna, kde měli chvilku na nákup. Potom se už spěchalo domů a následující den zpět za svými žáky do škol. Také letošní seminář byl pro učitele českých základních a mateřských škol, pro ty, kteří učí češtinu podle modelu B nebo C, přínosný, všichni se ze zájezdu vraceli spokojeni, plni dojmů a krásných společných zážitků. Text a foto Jana Staňová