Semináře se zúčastnila třicítka představitelů institucí a spolků slovanských menšin z cele Evropy, z Chorvatska tam byly ještě členky Srbské národní rady (SNV).
Byl to 21. seminář poprvé uspořádaný podle nového principu – na přípravách se podílel sám FUEN ve spolupráci s členskou organizací hostitelkou, tentokrát Celostátní slovenskou samosprávou v Maďarsku. Doposud totiž tyto semináře pořádala Domowina, zastřešující instituce lužických Srbů. Slovenská menšina v Maďarsku hostí seminář slovanských menšin podruhé od roku 2009. Cílem semináře bylo zmapovat používání menšinových jazyků ve veřejnosti a také vzájemné informování o soustavě menšinových samospráv.
Předkové Slováků žijících v Maďarsku se na území zničené během turecké nadvlády stěhovali od konce 17. století z přelidněných krajů Horních Uher v několika vlnách. Schválení zákona o právech národnostních a etnických menšin v roce 1993 otevřelo novou kapitolu v životě menšin v Maďarsku, včetně slovenské menšiny. Maďarsko uznává 13 menšin, které mají celostátní samosprávy.
Semináře slovanských menšin v maďarském parlamentu slavnostně zahájil Paulik Antál, mluvčí slovenské menšiny v maďarském parlamentu. Řekl, že snad nikdy tolik představitelů různých národnostních menšin najednou v maďarském parlamentu nebylo. Přítomný byl také Lóránt Vincze, předseda FUEN. Hovořil o činnosti FUEN a zdůraznil, že pracovní skupina slovanských menšin nabízí vynikající příležitost úzce spolupracovat a přemýšlet o společné strategii.
Richárd Tircsi, maďarský státní tajemník pro církve, menšiny a občanské záležitosti hovořil o osvědčených opatřeních v Maďarsku, kterými se státní podpora menšinám v posledních letech ztrojnásobila. Alžběta Hollerová Račková jako předsedkyně představila Celostátní slovenskou samosprávu v Maďarsku.
Účastníci semináře navštívili slovenské gymnázium a vyslechli si informace o kulturním dědictví.
Druhá část semináře se konala v místnostech slovenské menšiny v Pilsszentkeresztu/Mlynky, byla věnovaná hlavnímu tématu sjezdu. Na začátku místopředseda FUEN Bjarnat Cyž (také jako představitel Lužických Srbů a Domowiny) představil uspořádání FUEN, potom účastníci z různých zemí mluvili o postavení své menšiny.
Damir Malina podal zprávu o používání českého jazyka ve veřejném životě v Chorvatsku. Také představitelé Koordinace rad a představitelů chorvatských Čechů požádali Bjarnata Cyže, místopředsedu FUEN, o podporu a to tak, aby FUEN veřejně a dopisem pochválil chorvatskou vládu, která jako příklad dobré praxe v roce 2018 připravila programy financování projektů místní infrastruktury a rozvoje venkova v oblastech, v kterých žijí příslušníci menšin a Program rozvoje malého a středního podnikatelství a řemesel v takových oblastech. Cílem této iniciativy je povzbudit vládu, aby tyto programy měly kontinuitu i v budoucnu a také potvrzením, že EU sleduje a váží si úsilí pomáhat národnostním menšinám.
Z diskusí vyplynulo, že je třeba mluvit svým jazykem na veřejnosti a také udržet tradiční nářečí, i zachovat písně ve svém nářečí. Jeden ze způsobu zachovat jazyk je i možnost sledovat televizní a rádio vysílání programů z mateřské země. O to vyjádřili zájem všichni účastníci semináře. Všichni také zdůraznili problém vystěhovávání mladých rodin do ciziny. Zmíněna byla i Minority SafePack iniciativa, která získala více než potřebných milion podpisů (1.320,000) v 11 evropských státech, aby iniciativa byla právoplatná a EU a Evropská komise právně regulovala práva menšin v EU. V Chorvatsku iniciativu podpořilo 16.808 podpisů, což nás zařazuje vysoko na žebříčku zemí, které se akce zúčastnily. Na konci se mluvilo i o Europeadě 2020, evropském mistrovství národnostních menšin v kopané, které se pravděpodobně zúčastní také mužstvo chorvatských Čechů.
Příští seminář FUEN se uskuteční v roce 2019 v Rakousku, v pořadatelství korutanských Slovinců, zatímco je hostitelkou kongresu FUEN v příštím roce Ukrajina.  Text a foto Damir Malina

FOTO na facebooku