V daruvarské škole žáci přinesli z domova plody země, podzimní ovoce a potom je ochutnávali a srovnávali, obdivovali exotické kousky jako je neznámé khaki, které ale roste u nás, nebo staré odrůdy ovoce. Věnovali se tvoření a tvarování, někteří si vyzkoušeli vytvořit misky ve tvaru jablíček, další se věnovali výrobě zvířátek a předmětů z tradičního vizovického těsta. Ve čtvrtých třídách přinesli z domova oblíbené recepty, které si vyměňovali a vymýšleli recepty na nová jídla, při čemž si zopakovali, jak se váží hmotnost (gramy...).
V lipovecké malotřídce se věnovali podzimu a podzimním oslavám několik dnů, v závěru proběhla celodenní výuka ke Dni chleba. Žáci připravili výstavu, která znázorňovala cestu od zrní až k chlebu, mísili těsto a tvořili z něj dobroty. Z domova přinesli plodiny, které třídili podle toho, kde rostou, zdali v lese, na poli, louce nebo v zahrádce. V pátek se vydali na terénní výuku, během které se učitelka s žáky prošla zahradami, přes pole až do lesa, přičemž si zopakovali vše naučené. Na polích právě probíhaly polní práce, sklízela se úroda, v lese si všímali rozdílů mezi stromy, poznávali, jaké mají listy a plody. Cestou našli i různé druhy hub. V lese si zahráli i divadélko O Jeníčkovi a Mařence. Byl to pestrý bohatý den, po kterém se všichni spokojeně rozcházeli domů.
V České mateřské škole Končenice si Den chleba připomněli 16. října. Kuchařka připravila kynuté těsto a děti se pobavily jeho tvarováním a vykrajováním. Těsto se muselo také rozválet a na konec pomazat vajíčkem a posypat semínky. Upečené pak náramně chutnalo!
Všichni žáci prvního stupně z ústřední a obvodních škol České základní školy Josefa Růžičky Končenice zažili v pátek 23. října velmi zajímavý, zábavný a poučný den. Se svými učiteli šli pěšky z Končenic k Dioši a přitom poznávali svůj kraj a sledovali nádhernou podzimní přírodu. Učitelé pro ně připravili různé úkoly.
Všichni se ráno sešli na parkovišti v Končenicích, odkud šli pěšky ke Končenickým vinohradům, kde byla malá přestávka na občerstvení. Po jídle pokračovali dál k Dioši cestou mezi poli a lesy. Po cestě si prohlíželi přírodu, sledovali, jaké práce se právě vykonávají na polích, poslouchali, jaké zvuky je slyšet.
Před lesem je dočkal bývalý učitel Milivoj Částek, který je lesem provedl a ukazoval jim různé zajímavosti. Byly to různé druhy hub, rarita – dva srostlé buky, které jako by si podávaly ruce. Pak všichni sešli k potoku Đurđička, a pan učitel Částek ukazoval meandry malého potůčku, který se do Đurđičky vlévá. Dětem se to líbilo, vyhrály si tam, přeskakovaly z břehu na břeh. I tam mohly vidět různé houby. Nejvíc se jim líbila muchomůrka, kterou doposud mnohé z nich v přírodě neviděly.
Po příchodu k Dioši si žáci prohlédli zámek, ale jen zvenku. Odtud šli k obvodní škole na Dioši, kde všichni dostali svačinu. Potom si chvíli hrály na školním hřišti, než je autobus a školní kombi vozidlo rozvezly domů. Text js a žp, foto školy)