Print this page

Den otevřených dveří v Daruvaru

  • Posted on:  čtvrtek, 24 červen 2021 00:00

PROHLÍDKA ČESKÉHO DOMU OD SKLEPA K PŮDĚ
Daruvarská Česká beseda uspořádala 12. června dopoledne nevšední akci – Den otevřených dveří. Svou přítomností ji podpořil i poslanec Vladimír Bílek a zástupkyně župana Táňa Novotná Golubićová. Předsedkyně Besedy Željka Zadrová uvedla, že by spolek chtěl veřejnosti zpřístupnit místa, do kterých se běžně nedostane a do spolku přilákat další zájemce.

„Lidé se Českým národním domem mohou procházet sami a prohlédnout si ho od sklepa až k půdě. Ve skoro každé místnosti návštěvníky přivítají členové Besedy a poskytnou jim informace o činnosti té které besední skupiny. Letos jsme plánovali uspořádat virtuální procházku Domem, ale protože došlo k rozvolnění, mohli jsme ho otevřít úplně. S touto akcí jsme začali v roce 2019 k 80. výročí Domu, tenkrát se ale konaly různé dílny. Letos byli nejvyhledávanější nové podkrovní místnosti. Půdu jsme na ubytovnu začali předělávat v roce 2018. Ještě nám ale chybí nějaké atesty, abychom měli úplnou dokumentaci. Ubytovna včetně úprav klubovny s jídelnou a prádelnou, klimatizace ve velkém sále, renovace schodiště a malířské práce stály necelých 2,5 milionu kun, které jsme čerpali z Úřadu pro lidská práva. Děkujeme poslanci Vladimírovi Bílkovi a Svazu Čechů za porozumění a pomoc. Doufám, že na podzim bude slavnostní otevření.“
Zastavili jsme se v místnosti na patře, kde má folklorní soubor Holubička uloženy kroje. Tam nás čekaly Jitka Janotová Doležalová a Klára Janotová, které každému rády ukázaly, co se v obou místnostech nachází. V jedné je šatna, ve druhé se skladují hudební nástroje, slouží i k odpočinku. „Letos, kdy se nezkoušelo, jsme využili k obnově a došívání krojů, které čekají, že v nich letos vystoupíme na Dožínkách. Máme tu kroje staré od jednoho roku do padesáti let, dětské, mládežnické a pro dospělé, od řemeslnických, chodských až poličské, převážně stylizované. Staré části krojů jsme zdědili, využíváme je jen na výstavách nebo při divadelních představeních. Nyní tu máme všechny kroje, které Holubička používá, protože jednou ročně dělám inventuru, takže skříně jsou plné. Peru, čistím a zašívám je. Holubička má 30 členů předškolních dětí, 50 členů z nižších a vyšších tříd, 20 členů mládeže, čtyři až pět manželských párů a kapelu. Jsme rádi, že lidé během korony neztratili zájem o tanec.“
Vedoucí pěvecké skupiny Jaroslav Klubíčko: „Nyní jsme se sešli jen na domluvě. Příště začínáme s první zkouškou, kterou jsme neměli víc než rok. Termíny zůstávají stejné, ve středu večer. Jsem rád, že se sešlo tolik zpěvaček, ale budeme rádi, když se k nám přidají další.    
Za divadelní skupinu návštěvníky vítala Libuše Stráníková: „Před pandemii jsme oslavili výročí divadelní skupiny Sebranka a s komedií Habaďůra v režii Ivo Leksy jsem plánovali hostovat v Brestově, Garešnici a v Čechách, ale nic z toho se nerealizovalo. Nyní v létě bychom chtěli Habaďůru obnovit, protože máme pozvání do Libic v České republice. Doufáme, že ji taky sehrajeme v Daruvaru a jinde. Další naše divadelní skupina v režii Pavlíny Čiberové nacvičuje pohádku Tři bratři a Lenka Janotová by ráda obnovila operetu Na tý louce zelený.
Věra Slivarová, kostymérka, nám ukázala napěchovanou skříň plnou kostýmů a rekvizit. „Většinu z nich máme v této šatně. Ještě jedna je za jevištěm. Kostýmy nám daruje mnoho lidí. Já je i šiju. Mám tu schované kostýmy z maškarních zábav, které jsme pořádali na Petrově vrchu. Doma jich mám asi 40, které jsem sama ušila.“
V pamětní síni Franty Buriana jsme potkali Velimiru Kuntićovou provd. Čupinovou: „Moje matka byla nejstarší Burianovou dcerou. Vyrostla jsem u babičky a dědy Burianových v daruvarském zámku. Mám na to období hezké vzpomínky,“ řekla nám paní Velimira, rodačka z Daruvaru. „Do Záhřebu jsme se přestěhovali v roce 1963, když tam byl můj otec Velimir Kuntić, který pracoval na železnici, přemístěn. Do Daruvaru jsme ale často k babičce a dědovi jezdili,“ dozvěděli jsme se od paní Velimiry, která zavítala do Burianovy síně s manželem Duškem a rozpovídala se o věcech, které tam byly k vidění a které ji kdysi obklopovaly. Ukázala nám i obraz daruvarského zámku, dílo sestry Ruži, provd. Komadinové a pochlubila se, že je členkou pěvecké skupiny záhřebské Besedy a že umí česky.   Text a foto A. Raisová

Read 57 times