Žiju tady společně s manželem Ivanem, synem Mladenem a snachou Marií. Na balkóně máme surfinie a před domem v držácích kvetou begónie,“ informovala nás ochotně naše hostitelka a ukázala své květinové království. Pak se na terase pochlubila i s krásně kvetoucím krvokvětem (crveni češnjak).
Vchod do domu krášlily truhlíky s verbenami a surfiniemi. „A kdo to moře květin zalévá?“ ptáme se. „V tom se střídáme já a snacha. Ona pochází z rodiny Pátkovy z Trojeglavy u Dežanovce. Ale stejně jako my umí dobře česky. Ostatně u nás doma se jinak ani nemluví. Také sousedi jsou Češi,“ dozvídáme se od paní Blaženky. I jejich dům nám padl do oka. Byl též bohatě zdobený květinami. Stará se o ně krajanka Jadranka Horáková. Podle stavu květin v letošním horku je vidět, že obě krajanky jsou pravými umělkyněmi, květiny totiž navzdory horku vypadaly svěže a v plné kondici.
S paní Heroutovou jsme si povídali o květinách. „Zalévání máme rozdělené, protože tolik květin bych sama nezvládla. Snacha má na starosti jednu část a já druhou. Obě milujeme kytičky.“ Dříve jsem pěstovala i růže. Měla jsem je před domem. Poté, co jsme pokáceli túje tam na ně bylo ale moc vedro, tak mi zbyly jen tyhle bílé. V poslední době mám na balkónech a oknech samé surfinie. Lépe snáší slunce a osvědčily se nám. Je s nimi dost práce. Musí se pravidelně zalévat, přihnojovat, otrhávat odkvetlá kvítka. Ale za to vše nás odmění bohatstvím květů. A to je pro nás obě největší odměna,“ říká paní domu a dodává: „Jsme rádi, když si lidé našich pěkně vyhlížejících květin všimnou.“
Před domem nám paní Blaženka ukázala begonie v zavěšených nádobách. „Říkáme jim doubky. Jsou to vděčné a nenáročné kytičky. Aby bohatě kvetly musíme je alespoň jednou týdně pohnojit. Neřeknu vám sice jak se přípravky jmenují, ale bez toho by nebyly tak pěkné.“ Také v předzahrádce má paní Blaženka plno květin od skalniček, letniček až ke kaktusům. Hlídá je trpaslík a labutě. Ačkoliv by si paní Blaženka mohla dopřát odpočinek, je totiž stejně jako manžel v penzi, mezi květinami, jak říká, omládne.
„Květiny milovala i moje maminka,“ svěřila se Blaženka. „Ta mě naučila, jak se o květiny starat a jak je rozmnožovat. „Semeno z afrikánů (kadifa) si sbírám sama, stejně jako z jiných květin. Ona pěstovala staré druhy květin jako srdíčka, muškáty (pelargonie), kopretiny... Text a foto A. Raisová

Krvokvět (crveni češnjak) – Této pokojové květině se říká sloní ucho. Je to nenáročná jedovatá cibulovina pocházející z jižní Afriky. Existují i kultivary s panašovanými listy. Název byl odvozen z řeckého haima=krev a anthos=květ. Název odkazuje na červené květy (mohou být i růžové), kvete během léta.
Plodem je bobule. Půdu má ráda propustnou, písčitou, miluje slunce, je citlivá na přemokření. V zimě jí vyhovuje nižší teplota než pokojová.