Sto let Svazu Čechů XXIII – Problémy a úspěchy v šedesátých letech

  • Posted on:  středa, 13 říjen 2021 00:00

NOVINOVĚ VYDAVATELSKÁ INSTITUCE JEDNOTA JAKO SAMOSTATNÁ ORGANIZACE
Pátá valná hromada Československého svazu se konala 14. května 1960 v Daruvaru. Delegáti dostali předem obsáhlou zprávu o činnosti Svazu a menšinových spolků za uplynulé tři roky, kterou na shromáždění přednesl tajemník Václav Doležal. Ve zprávě se uvádějí statistické údaje, podle kterých je v Chorvatsku 26 000 příslušníků české a 10 000 příslušníků slovenské národnosti.

Československý svaz má 13 organizačních těles s tím, že byla místo Matice školské utvořena Komise pro menšinové školství při Radě pro osvětu Národního výboru okresu Daruvar, která převzala péči o menšinové školství. Svaz sdružuje 33 spolků, z nichž je aktivních 30, a existuje zájem o založení nových spolků v Hrubečném Poli, Polanech, Dolních Střežanech, Antunovci a Osijeku. Ale zprávu o činnosti do Svazu zaslalo jen 22 spolků, v nichž působilo úhrnem 2880 členů, z nich v Daruvaru 568. Doležal proto upozornil na nepohotovost při zasílání požadovaných údajů, jakož i při pořádání valných hromad jednotlivých spolků, ale pochlubil se čísly, podle nichž bylo za poslední tři roky uspořádáno více než 1000 různých akcí, byla uvedena 232 představení před 75 000 diváky, konalo se více než 70 přednášek, 90 zábavních večírků, 200 promítání filmů a 110 příležitostných oslav.
Divadelní ochotnictvo, o které od roku 1956 dbala Matice divadelního ochotnictva bylo ohodnoceno jako nejúspěšnější krajanská činnost, zatímco ve folklorní činnosti je problémem zastaralý repertoár a chybějící odborníci. Problém je také obstarání nástrojů pro dechové hudby, jakož i zastaralý fond knihoven, které působily při 19 spolcích, s úhrnem 12 500 knihami a 3000 dalšími v putovní knihovně Československého svazu. Z uvedených potíží jsou zřejmé záporné následky, které na rozvoj spolků české menšiny a Svazu jako celku mělo ochlazení vztahů mezi Jugoslávií a Československem, odkud nemohli přicházet hudební a folklorní odborníci, obtížné bylo také obstarávání knih. Aby se tento problém v daných okolnostech zmírnil, Svaz Čechů v roce 1960 rozhodl na podnět Josefa Knytla pořizovat knihy z Československa prostřednictvím nakladatelství Forum z Nového Sadu, které mělo licenci na obstarávání knih ze zahraničí. V příštím roce byla zřízena knižní služba při Svazu, kterou vedl J. Knytl a po něm Aleksandr Vondráček a Blaženka Bílková.
Významným krokem kupředu ve vzdělávání učitelů českých škol bylo otevření Pedagogické akademie v Pakraci 25. listopadu 1961, která nahradila Učitelskou školu. Šlo o první vysokoškolské zařízení na okrese Daruvar, a na ní bylo na Katedře českého jazyka a literatury možné studovat český jazyk v kombinaci s chorvatštinou nebo dějepisem, a studenti jiných oborů mohli studovat český jazyk jako fakultativní předmět. Vedoucím obou kateder se stal Josef Matušek. Jako hlavní předmět český jazyk zapsali tři řádní a čtyři dálkoví studenti, šest studentů se zapsalo na fakultativní studium.
Nové stanovisko na svou činnost uvedl Československý svaz na své šesté valné hromadě v Daruvaru 7. prosince 1963. Přítomní byli delegáti z 21 z celkového počtu 33 spolků. Tajemník Doležal referoval, že bylo za poslední tři roky uvedeno 284 divadelních představení před 85 000 diváky a že bylo uspořádáno 2370 různých akcí
se 600 000 návštěvníky. Bylo zmíněno, že za posledních 15 let na divadelních představeních bylo na 500 000 diváků. Doležal upozornil, že činnost divadelních skupin přece jen upadá, což se vysvětlovalo následkem kladných změn způsobených elektrifikací venkova, která na něj přivádí rozhlas, televizi a film. Klesá také počet přednášek, kterých se konalo 150, ale roste počet zábavních večerů – bylo jich 170 – jakož i 190 estrádních večerů. Film stále více proniká na venkov, a tak vlastní kino mají v Hercegovci, Dežanovci a Mezurači, a mnohé spolky mají televizní přijímače. Díky lepším vztahům s Československem byl obnoven knižní fond knihoven, které mají úhrnem 25 000 svazků. Za poslední tři roky přečetlo kolem 1000 pravidelných čtenářů více než 70 000 knih, nejvíce v Záhřebu, potom v Daruvaru, Bjelovaru a Hercegovci. Situace byla těžká ve školách, protože od roku 1950 z českých škol odešlo více než 50 učitelů, takže v roce 1963 existovala jedna mateřská škola, dvě osmiletky a 16 čtyřletých škol s úhrnem 1043 žáků, jakož i české oddělení Gymnázia v Daruvaru a Katedra pro český jazyk a literaturu na Pedagogické akademii v Pakraci.
Zlepšila se nakladatelská činnost Československého svazu, a knihy a pomůcky se přivážejí také z Československa. Pro Jednotu a Náš koutek, které dostaly nový háv, bylo od roku 1960 vydáno celkem 27 edicí v 28 000 výtisků, z toho šest beletristických titulů a početné ilustrované knihy pro děti. Vedle Českého lidového kalendáře začal vycházet sborník Přehled, první vědecká a odborná publikace české menšiny, která se setkala s kladnou odezvou a byla znamením silnějších intelektuálních kapacit. Pro potřeby školství bylo vydáno 11 titulů s více než 14 000 výtisky. V souladu s ústavními změnami, po kterých se z Lidové republiky Chorvatsko stala Socialistická republika, dostal Československý svaz přídomek „v Socialistické republice Chorvatsku,“ a jeho nově zvolený správní výbor předsedou zase zvolil Mišu Kmecíka a místopředsedy se i tentokrát stali Karel Řehák a Jan Čížek. Václav Doležal byl opět potvrzen jako tajemník, jeho zástupcem byl zvolen Otokar Sakař. Do předsednictva Svazu se dále dostali i Štěpán Ambrož, Božidar Grubišić, Pavol Krasko, Antonín Kubec, Stanislav Růžička a Josef Zámostný.
Protože Svaz se svými kádry už nemohl provozovat vydavatelskou činnost, založil začátkem roku 1965 Novinově vydavatelskou instituci Jednotu jako samostatnou hospodářskou organizaci s vlastní správou, ale týdeník Jednota zůstal i nadále orgánem Svazu. Dlouholetý hlavní redaktor Božidar Grubišić odešel do Záhřebu a novým hlavním redaktorem se stal Antonín Kubec. NIU Jednota nakonec začala působit v roce 1966 po zápisu do soudního rejstříku, a v témže roce oslavila 20 let své existence a vykonala první volby do svých orgánů. Po Kubcovi se od roku 1967 hlavním redaktorem a zároveň prvním ředitelem Jednoty stal Josef Matušek, který byl do té doby profesorem na Pedagogické akademii v Pakraci. Jednota začala zanedlouho do Československa vysílat své budoucí novináře na studia se zajištěným stipendiem československé vlády. Prvním z nich byl Jindřich Staňa, který v Praze poznal svou budoucí choť Jiřinu Švejkovou. Ona se přistěhuje do Daruvaru a jako Jiřina Staňová se stane jednou z předních krajanských osobností, novinářka a později hlavní redaktorka Jednoty, angažována zejména na poli divadelního ochotnictví.
Československý svaz neměl v roce 1966 svou valnou hromadu, protože jen 15 z 33 spolků vykonalo valné hromady a zvolilo delegáty na valnou hromadu Svazu. Na poradě představitelů spolků 28. ledna 1967 ohodnotil tajemník Doležal situaci jako neuspokojující pro pokles činnosti ve všech oblastech, dokonce i v divadle, které bylo do té doby nejčinnější. Doležal informoval, že Svaz nyní sdružuje 34 spolků, protože v roce 1966 byla založena Česká beseda v Dolních Střežanech. Podle jeho názoru je v 21 spolku činnost bohatá: ochotnické divadlo, folklor, pořádají se estrádní a zábavné večírky, výlety, spolky pečují o hudební život a školy a pravidelně se konají valné hromady. V druhé skupině jsou spolky, které pečují jen o některé oblasti spolkové činnosti, jako jsou divadlo, folklor, přednášky, knihovny a zábavné večery. Ve třetí skupině jsou spolky provozující jedinou podobu působení. V některých spolcích je činnost jen formální nebo úplně zanikly, jako např. v Slavonské Požeze a Osijeku. Ohledně spolupráce s Československem Doležal uvedl, že se plánují výměnné návštěvy a že spolky dostávají četné nabídky k navázání družby, ale organizace z Československa si kladou nevýhodné podmínky a vyžadují, aby se jim zaplatila přeprava, ubytování a zájezd k moři, což některé spolky nemohou přijmout, zejména pokud jde o soubory s dvaceti a více členy. Na poradě se dospělo k závěru, aby se posílila činnost Matice divadelního ochotnictva, obnovila činnost folklorní skupiny, posílila činnost vydavatelské sekce, která pečuje také o školy, a aby se na podzim uspořádal kurz pro divadelní ochotníky.
V Končenicích se 31. ledna 1968 po dlouhé době konala porada učitelů českých škol, kterou uspořádal Josef Zámostný jako pověřenec pro české školy Ústavu pro školství SRCH, a takřka zároveň, od 17. do 30. ledna, v Daruvaru probíhal kurz českých lidových tanců, který vedla Hana Laudová z Etnologického ústavu Československé akademie věd, čímž folkloristům v krajanských souborech umožnila obnovit svůj repertoár. Po desetileté přestávce byla zase obnovena slavnost žáků Naše jaro, které se konalo 26. května v Končenicích a na kterém se sešli žáci škol z Končenic, Daruvaru, Ivanova Sela a Dežanovce a studenti daruvarského gymnázia – úhrnem 1000 dětí a 3000 návštěvníků. V květnu 1968 začalo působit Radio Daruvar, které do svého programu zavedlo také vysílání v české řeči, čímž příslušníci české menšiny vedle týdeníku Jednota získali i vlastní elektronické médium.
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 17 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 42 2021

V Jednotě číslo 42, která vychází 23. října 2021, čtěte:
- Předsednictvo Svazu v Česku: Úspěšný zájezd s bohatým programem
- Přehlídka malých hudebních skupin se poprvé konala v Osijeku
- V Lipovci se konal přátelský večírek
- Radioklub Jan Hus oslavil padesátiny: Stále ve světovém vrchu
- Sto let Svazu Čechů: Nové vedení Svazu
- In memoriam Karolina-Seka Kmoníčková
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi