Print this page

Sto let Svazu Čechů XXXI – První žena v čele Svazu

  • Posted on:  středa, 01 prosinec 2021 00:00

LEONORA JANOTOVÁ PŘEDSEDKYNÍ
Místo Josefa Matuška se novým předsedou předsednictva Svazu Čechů a Slováků 21. března 1986 stal 39letý Václav Tomek, od roku 1981 ředitel České základní školy Jana Amose Komenského v Daruvaru. Valná hromada Svazu se konala 29. března. V. Tomek přednesl krátký projev, a jak uvedla Jednota, byl známý tím, že málo mluví a hodně pracuje.

Na shromáždění hovořil také Božo Vukobratović, tajemník Odboru pro vztahy mezi národy a národnostmi Sněmu SR Chorvatska, který upozornil na to, že se o školství pramálo hovoří. Uvedl, že Češi už půl století mají jedinou mateřskou školu a jen dvě základní školy. Podle něj, i když je zákon nejdokonalejší v Evropě, je dojem, že národnosti pěstují pouze manifestační kulturu.
Poněvadž tajemník Svazu Štěpán Rájek kvůli nemoci odešel do invalidního důchodu, došlo ke změně v čele Svazu: od 1. července 1987 se novým tajemníkem stal Václav Tomek, a Š. Rájek byl zvolen předsedou. Rájkova nemoc a nepřítomnost se špatně odrazily na činnost Svazu, stejně jako odchod kulturního animátora Alena Matuška, který v něm působil v letech 1985 a 1986. Za tu krátkou dobu se zasloužil o založení daruvarské folklorní skupiny Holubička a nový festival Naše píseň. Zřejmé byly problémy s etnografickou sbírkou v Ivanově Sele. Svaz ji v roce 1981 dal do péče Lidové univerzity v Hrubečném Poli, která jí však nevěnovala dostatečnou pozornost, a sbírku nedoplňovala. Ale před Dožínkami, které se konaly v Ivanově Sele 22. a 23. srpna 1987, byla k budově, ve které byla sbírka umístěna, postavena návěstí.
Po 23 letech měli představitelé Svazu Čechů a Slováků příležitost znovu se ve své vlasti setkat s prezidentem země svého původu. Československý prezident Gustav Husák při své návštěvě Jugoslávie po Bělehradě přijel také do Záhřebu, a v rezidenci generálního konzula v Jurjevské ulici se setkal s představiteli české a slovenské menšiny.
Svaz Čechů a Slováků uspořádal 16. dubna 1988 volební valnou hromadu, na které došlo k významnému kádrovému osvěžení v jeho vedení. Novou předsedkyní se stala 40letá Leonora Janotová, učitelka České základní školy Jana Amose Komenského v Daruvaru (a od roku 1989 její ředitelka), jako první žena v této funkci, která povede Svaz plných 25 let, až do roku 2013. Místopředsedou se znovu stal Jozef Čermák a tajemníkem Václav Tomek. Do stanov byl přidán článek o založení nové rady pro informování, péči o mateřský jazyk a literární tvorbu. Dosavadní předseda Š. Rájek upozornil, že je nezbytná racionalizace činností Svazu, protože zvýšení dotací nesleduje růst inflace. Následek toho bylo, že se Dožínky financovaly také z reklam. V té době působily v rámci Svazu 24 českých a 6 slovenských spolků, z nichž některé pracovaly soustavně a některé jen občas. Před Naším jarem se 21. května 1988 ve Svazu Čechů a Slováků v Daruvaru konala jedinečná slavnost: československý velvyslanec v Bělehradu Ján Husák předal Svazu dar prezidenta Gustava Husáka, svého otce, který přislíbil při své loňské návštěvě: šlo o nástroje pro 20členný dechový orchestr. Bylo to poprvé, že příslušníci české menšiny obdrželi tak hodnotný dar od nejvyššího představitele země svých předků.
Předsednictvo Svazu 8. září 1988 rozhodlo o zavedení Ceny Franty Buriana ke stému výročí narození tohoto předního kulturního a osvětového pracovníka české menšiny. Rozhodlo také, že ho dostanou významní literární autoři z řad „naší národnosti“: Jaroslav Koleška, Žofie Krasková, Ruda Turek a Slávka Žukovićová-Máchová. Slavnost udělení ceny se konala 14. prosince 1988 v Daruvaru.
V Jednotě z 31. prosince 1988 byl uveřejněn novoroční projev Leonory Janotové, která vyjmenovala nejvýznamnější události v uplynulém roce: přehlídku české a slovenské písně Naše píseň v Daruvaru, seminář divadelních ochotníků, žákovský slet Naše jaro v Daruvaru, přehlídka slovenského a českého folkloru v Josipovci, účast v oslavách 45. výročí založení I. československé brigády v Daruvaru, jejímž hostem byl předseda Sněmu SR Chorvatska Anđelko Runjić. Zmínila i oslavu 100. výročí narození Franty Buriana, dar prezidenta Husáka a hostování Jihomoravského divadla ze Znojma v organizaci Svazu.
Na schůzi předsednictva 17. února 1989 se po delší době znovu dospělo k závěru, že existují problémy mezi vedením Svazu a slovenskými spolky, respektive v působení odboru pro Slováky. Slovenští delegáti jsou nespokojeni financováním slovenských spolků ve srovnání s českými a zároveň nepravidelně chodí na schůze předsednictva, kde se tyto problémy mohou řešit. Problémy zjistila také historická rada: všechny služby, bez nichž nelze organizovat archivní činnost, jsou drahé, a prostor, v němž je archiv umístěn (v někdejší budově české školy) se nevytápí, proto v něm není možné pracovat v zimě. Tam jsou uloženy také různé jiné předměty, především divadelní, a prostor se tak spíš podobá skladu než archivu. Lidová univerzita Hrubečné Pole předala etnografickou sbírku v Ivanově Sele pod správu Místní pospolitosti Ivanovo Selo a už o ni nikdo nepečuje.
Mezitím se na obzoru daly vytušit daleko větší problémy, které vyvrcholí v následujícím období. Pokusy o reformu komunistické soustavy v Sovětském svazu a v některých státech Varšavské smlouvy ovlivnily i dění v Jugoslávii, která měla řadu vlastních problémů vystupňovaných hospodářskou a politickou krizí, takže se zároveň šířily svobodnější a demokratičtější atmosféra, ale zároveň i pocity nebezpečí a nejistoty kolem toho, zda se společný stát vůbec zachová a za jakou cenu. Sílení srbského nacionalismu a plány srbského vedení v čele se Slobodanem Miloševićem o hegemonii Srbska nad ostatními jugoslávskými republikami, doprovázené násilím a hrozbami zbraněmi neslibovaly světlé vyhlídky. To se promítlo i v projevu Leonory Janotové na valné hromadě Svazu Čechů a Slováků, která se konala 16. dubna 1989. Předsedkyně ve svém projevu uvedla, že se Svaz po 45 letech bohaté a velmi úspěšné činnosti stává svědkem „nemilých a velice komplikovaných událostí v politickém a hospodářském životě naší vlasti“. Upozornila na nacionalismus, sílení netolerance, nenávisti a agresivity a apelovala na zdravý rozum, toleranci, důvěru, pochopení a jednotné působení ve světě míru. Shromáždění se zúčastnilo 76 ze 113 delegátů a konstatovalo, že v současnosti působí 14 českých besed. Z plánů uvedlo dohoda o spolupráci s Československým ústavem zahraničním v období 1990–1995, a novinkou byl měsíční pobyt metodika pro divadelní skupiny v Československu, jakož i letní kurz pro čtyři učitele a redaktory Jednoty. V plánu bylo uvedeno také to, že se padesátka žáků zúčastní pionýrského tábora, a představení výtvarníků z Chorvatska a vydání antologie krajanské poezie.
Shromáždění schválilo kritéria pro hodnocení činnosti spolků a plán kulturního rozvoje do roku 2000. V tom velmi ambiciózně připraveném dokumentu Svaz plánuje následující: v části předškolní výchovy v mateřské škole v Daruvaru zajistit prostor pro jesle a otevřít mateřské školy v Končenicích a Lipovci, zdokonalování vychovatelek v českém jazyce. V oblasti základního vzdělávání plánuje vydávání učebnic češtiny, obstarání učebnic z Vojvodiny pro slovenské školy a zajištění potřebných učitelských kádrů. Ve středoškolském usměrněném vzdělání bude pečovat o zápis žáků české menšiny do kulturologického oddělení Střediska pro výchovu a usměrněné vzdělávání v Daruvaru, aby zajistil kádry pro potřeby české menšiny. Zároveň zabezpečí výuku češtiny pro žáky ostatních středisek. V zájmu řešení kádrových otázek bude vysílat žáky na studium češtiny a slovenštiny na Filozofickou fakultu v Záhřebu a do Československa. V oblasti kulturně-umělecké činnosti plánuje hmotně a kádrově podporovat stávající spolky, ve Svazu zaměstnat odborníka pro potřeby hudební, divadelní, folklorní a historické činnosti a zajistit stálé loutkové divadlo, jakož i filmotéku hraných a dokumentárních filmů. Co se týče kulturních akcí, každoročně bude pořádat největší akce české a slovenské menšiny, jakož i přehlídku divadelních a recitačních amatérů a přehlídku orchestrů, a každý druhý rok přehlídku folkloru, slet žáků, přehlídku dětské písně v Končenicích a přehlídku amatérských zpěváků v Daruvaru. V oblasti informování naplánoval pokračování zdokonalování Jednoty a Našeho koutku, jakož i českých relací v Radiu Záhřeb a Radiu Daruvar. Z vydavatelských projektů naplánoval monografie o působení Svazu k blízkému 50. výročí působení, monografii o výtvarnících a antologii poezie a prózy literátů z řad krajanů. Velký pokrok naplánoval v oblasti vědy: pořádat kulturně-vědecké porady o dějinách Čechů a Slováků v těchto prostorech od přistěhování dodnes, nahrávání kazet a desek s kulturním dědictvím Čechů a Slováků, zakládání vědeckých skupin při tělesech Jugoslávské akademie věd a umění, které by se zabývaly životem, kulturou a literární tvorbou příslušníků české a slovenské menšiny od přistěhování dodnes. Plánuje pokračovat v péči o etnografickou sbírku v Ivanově Sele a její doplnění novými exponáty, jakož i vydání průvodce a katalogu sbírky. Stejnou pozornost bude věnovat i stálé výstavě dokumentů a fotografií v Daruvaru. Další průběh událostí potlačí uskutečnění tohoto plánu zaměřeného na další desetiletí do druhého plánu.
Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto archiv Jednoty a Svazu Čechů

Read 101 times