Print this page

S velvyslankyní Chorvatska v České republice

  • Posted on:  středa, 19 leden 2022 00:00

VÝBORNÉ DIPLOMATICKÉ VZTAHY MEZI STÁTY
Její Excelence, Ljiljana Pancirovová, velvyslankyně Chorvatské republiky v České republice působí na své diplomatické misi od února 2019. Vztahy mezi Českou republikou a Chorvatskem jsou na velmi vysoké úrovni, k čemuž významnou měrou přispívají i dobré diplomatické vztahy mezi oběma státy. Dovolili jsme si oslovit chorvatskou velvyslankyni v České republice Ljiljanu Pancirovovou a položit jí pár otázek v druhé polovině její diplomatické mise v České republice, neboť se toho za více než dva roky událo velmi mnoho, jak mezi Českem a Chorvatskem, tak v celosvětovém měřítku.

Vaše Excelence, v době vašeho působení v České republice Chorvatsko předsedalo Radě Evropské unie (od ledna do června 2020). V té době bohužel přišla pandemie covid-19, i přesto se za podpory chorvatské ambasády uskutečnily některé akce na zviditelnění Chorvatska v Česku. S jakými akcemi se Češi setkali?
Chorvatské předsednictví v Radě EU započalo plnou silou, ale již ve svém druhém měsíci vyvstala potřeba řady přizpůsobení se nové situaci kvůli pandemii. K normálu se činnost vrátila až v průběhu června, ke konci předsednictví. Vzhledem k celé situaci lze říci, že si Chorvatsko poradilo skvěle a podařilo se mu dosáhnout vytčených cílů, snad kromě předvedení půvabů naší země zástupcům ostatních zemí EU v plné kráse, kvůli nemožnosti přímých setkání a přechodu do světa virtuálních schůzek.
V České republice bylo předsednictví zahájeno velkým koncertem souboru Lado v pražském Obecním domě za účasti více než 600 diváků. Pro velvyslance členských států EU jsme na velvyslanectví uspořádali setkání, přičemž na průčelí byla vyvěšena zdálky viditelná, dvoumetrová červená kravata jako symbol Chorvatska jako vlasti kravaty. Vedla jsem hodinovou prezentaci o prioritách chorvatského předsednictví před členy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu a Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny v parlamentu, a pro velvyslance členských a kandidátských zemí EU a zástupce médií v prostorách zastoupení Evropské komise v Praze. Priority byly představeny také v rozhovorech v České televizi a Českém rozhlase, prostředí Chorvatska celkově a já osobně jsem se představila v závěru předsednictví v hodinovém rozhovoru na CNN Prima News. Velká část plánovaných kulturních akcí musela být bohužel odložena (několik koncertů klasické hudby, výstava a Chorvatský den na Vltavě v rámci slavností Navalis). Program předsednictví byl na závěr korunován Týdnem Chorvatska v Kroměříži, městě kulturního dědictví UNESCO, skládající se z cyklu přednášek o Chorvatsku, výstavy, vědomostních kvízů o Chorvatsku a koncertu svatebních písní a tanců moravských Chorvatů a prezentací českých překladů děl chorvatských autorů v městské knihovně.
Obsahová náplň předsednictví zredukována nebyla, neboť plánovaný počet tzv HoMs, tj. setkání velvyslanců EU, byl uspořádán přes video. Hosty byli zejména český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, dr. Srđan Matić, vedoucí kanceláře WHO pro Českou republiku, Milena Hrdinková, státní tajemnice pro EU Vlády České republiky, a v přímém přenosu i sám premiér Andrej Babiš.
Navzdory pandemické uzávěře se nám podařilo uskutečnit odjezd prvního nočního vlaku RegioJet z Prahy do Rijeky, doprovázeného výraznou mediální propagací chorvatského cestovního ruchu. Po mnoha letech tím došlo k obnovení železničního spojení mezi Chorvatskem a Českem, a to bylo důležitou novinkou. Pozornost se znovu upřela k výhodám cestování vlakem, které s rozmachem leteckého provozu zůstalo poněkud v pozadí. Slavnostním předáním evropské vlajky německému velvyslanci pak bylo 1. července 2020 předsednictví předáno další předsednické zemi, Německu.
Pandemie covidu-19 výrazně omezila veškerý společenský a kulturní život a přesunula mnohé aktivity do online světa. Podílela se chorvatská ambasáda i na těchto virtuálních akcích?
Virtuální setkání během předsednictví se po překonání jisté počáteční neobratnosti, kdy se v nich účastníci ještě plně nevyznali, stala každodenní realitou. Rozhovory a jednání o obchodních projektech probíhaly online, setkání s chorvatským ministrem a dalšími chorvatskými velvyslanci se přenesly do virtuálního světa. Zvykli jsme si na novou formu komunikace, přes obrazovku počítače. Přestože rozhovor tváří v tvář působí celistvějším dojmem, virtuální svět se stal běžnou cestou vzájemné komunikace, a navzdory všemu přinesl i jisté výhody, jako jsou úspora času, když nemusíme cestovat z jednoho místa na druhé, sledování velkých konferencí z pohodlí vlastní kanceláře a samozřejmě ochrana před nákazou.
Pandemie přinesla i obtíže, které jsme do virtuálního světa odsunout nemohli. Umožnili jsme našim občanům organizovanou repatriací návrat z Česka do Chorvatska, a při té příležitosti jsme pomohli vrátit se do domovských zemí také českým a rakouským občanům. Ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Záhřebu jsme ukázali, co znamená evropská solidarita v praxi. I v době nejtvrdší uzávěry jsme umožňovali chorvatským pacientům přijet se léčit do Česka, a v tom jsme měli velkou podporu české strany.
Můžete našim čtenářům přiblížit, jaké další významné aktivity již proběhly s podporou chorvatské ambasády od Vašeho nástupu do funkce? Které osobnosti z politického života z Chorvatska navštívili či v brzké době ještě navštíví Českou republiku? A kdo naopak z České republiky navštívil Chorvatsko?
Začátek mého mandátu v únoru 2019 se nesl ve znamení intenzivních příprav na návštěvu prezidentky Chorvatské republiky Kolindy Grabarové Kitarovićové v České republice. Konala se sotva měsíc po mém příjezdu do Prahy, což vyžadovalo rychle se seznámit s řadou významných politických a veřejných osobností. V závěru téhož roku Česko navštívil předseda vlády Andrej Plenković a po něm i ministr zahraničních a evropských záležitostí Goran Grlić Radman. Opravdu se nestává často, abyste během dvanácti měsíců hostili tři nejhlavnější figury chorvatské politické scény. Mezi tím se tu vystřídaly různé odborné, krajské a městské delegace (z několika měst, ze zadarského a jihomoravského kraje atd.). Chorvatsko zase navštívily české parlamentní výbory, ale v rozmezí několika měsíců také oba ministři zahraničí, Tomáš Petříček a Jakub Kulhánek. Ministr Petříček navštívil kromě jiného Daruvar, setkal se s chorvatským premiérem a s několika ministry a otevřel nový areál české školy v Daruvaru. Pan Kulhánek se seznámil s největším českým investičním počinem v chorvatském cestovním ruchu, hotelovým komplexem Hilton Costabella v Rijece, a podpořil příjezd RegioJetu do Rijeky a do Splitu v sezóně 2021. Obzvláště nás pak potěšil příjezd představitelů vedení Svazu Čechů v Chorvatsku do Prahy a vystoupení poslance Vladimíra Bílka a předsedkyně Svazu Anny-Marie Štrumlové Tučkové na výroční konferenci Čechů mimo Českou republiku. Všechny návštěvy z obou stran v oblasti kultury, ekonomiky i politiky je těžké spočítat. Dynamika návštěv by byla ještě působivější, nebýt epidemiologických omezení a opatření.
Víme, že je Vámi výrazně podporována spolupráce s chorvatskou menšinou v České republice. Co se povedlo ke zviditelnění a propagaci moravských Chorvatů v době vašeho mandátu?
Menšiny jsou skvělým pojítkem mezi oběma národy, a to z mé strany není jen protokolární deklarací. Česká menšina v Chorvatsku vtiskuje kulturnímu a politickému životu Chorvatska zvláštní pečeť. Moravští Chorvaté jsou výrazně méně početní a nežijí soustředěni na jednom místě, takže koordinace aktivit je pro ně obtížnější. Po prvním úderu koronaviru obnovili konání slavnosti Kiritof, a dostali se i do televizních pořadů v Chorvatsku a snímků České televize. Kdykoli je to možné, jsou zařazováni do našich akcí, jejich zástupci bývají po mém boku na důležitých jednáních o menšinách na ministerské i na krajské úrovni. Společně jsme bojovali za přijetí dohody o ochraně menšin, spolu s českou menšinou v Chorvatsku jsou začleněni do mezivládního kulturního programu, včetně kulturních středisek v Jevišovce a Daruvaru.
Projekt stavby Chorvatského kulturního centra v Jevišovce, započatý v roce 2008, dosáhl na první fázi financování v roce 2014 a prošel mnohaletou patovou situací, od roku 2019 až dodnes pak projekt pokračoval druhou fází (další jednopodlažní budova určená pro setkávání a výstavy) a vybavením Muzea moravských Chorvatů ve staré budově. Výtečná kniha Barvy chorvatské Moravy, vydaná původně v češtině, byla přeložena do němčiny a chorvatské vydání se připravuje. V Janovi a Lence Kopřivových, předsedovi a místopředsedkyni Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice, jsem našla vynikající kolegy, z čehož vyplývá i výborná spolupráce. Očekáváme, že nový komplex v Jevišovce ožije začátkem příštího roku, a intenzivnějším děním ukáže svou tvář nejen na jižní Moravě, ale po celém Česku. Čeká nás ještě pokračování třetí fáze a kompletní propojení celého projektu Chorvatského kulturního centra. Záměrem je, aby v druhé polovině roku 2022 fungoval v rámci českého předsednictví v Radě EU.
Chorvatská ambasáda také spolupracuje s Česko-chorvatskou společností, na čem se spolupodílí?
Česko-chorvatská společnost zintenzivnila svou činnost na podzim roku 2019. Probíhala měsíční fóra na určitá témata (Dušan Karpatský, filmová tvorba, Dora Pejačevićová, výstava moravských Chorvatů aj.) a na základě dobrovolnické práce byla zahájena vůbec první organizovaná výuka chorvatského jazyka v Praze, nejprve naživo a během pandemie online. Může to znít paradoxně, ale možnost studia prostřednictvím virtuálních médií bylo impulsem ke zvýšení počtu studentů, poněvadž se připojili i ti, kdo bydlí dál od Prahy, například moravští Chorvaté. Předsedkyně Česko-chorvatské společnosti Ivana Tichá prokázala dovednost v přístupu ke studentům a v otázce propagace chorvatského jazyka a kultury ve stísněných podmínkách.
V letošním roce převzal spolek také organizaci GavranFestu, představení děl chorvatského spisovatele a nyní i předsedy Matice chorvatské Miro Gavrana. Týdenní program festivalu uskutečnili členové společnosti Jana Krásná, František Karoch a Manja Tichá. Na všech jejich aktivitách se chorvatské velvyslanectví podílí formou partnerství nebo záštity. Doufáme, že tento velký kulturní počin najde pochopení a finanční podporu i mimo chorvatskou a českou komunitu v obou zemích.
Paní velvyslankyně, co nového se chystá pod záštitou Velvyslanectví Republiky Chorvatska v České republice v příštím roce 2022 a především v období českého předsednictví Rady Evropské unie, na co se můžeme těšit?
České předsednictví EU je důležité i pro nás, protože mít spřízněnou zemi v čele EU, jejíž jsme sami součástí, není bez významu. Doufáme, že chorvatské aktivity v evropském kontextu získají podporu české strany. Nabízíme logistické kapacity moravských Chorvatů v Jevišovce pro české akce v Jihomoravském kraji, plánujeme několik koncertů chorvatských interpretů, výstavy a Chorvatský den na Vltavě v rámci slavnosti Navalis. Chceme také dovézt a představit unikátní pažskou krajku. O propagaci chorvatské turistické nabídky v Česku hovořit ani netřeba. Ve spolupráci s Dubravkem Miholićem, ředitelem pražské kanceláře Chorvatského turistického sdružení, se uskuteční společná vystoupení, aby příští rok do Chorvatska přijelo kolem 800 tisíc českých přátel. Z naší iniciativy nebo z iniciativy jednotlivců a sdružení z chorvatské i z české strany očekáváme řadu ad hoc aktivit, z nichž každá v sobě ponese zřetelné zviditelnění chorvatsko-českého přátelství.
Na závěr mi dovolte ještě jednu osobnější otázku: Jak se Vám líbí, po téměř třech letech Vašeho působení, na ambasádě v Česku? Oblíbila jste si zde některé místo či město?
Možná to působí okázale, ale odpověď zní – všechno. Mimo Prahu jsem bohužel jezdila jen na předem domluvené cesty. Na Moravě jsem často. Měla jsem v plánu sérii návštěv po celém Česku, ale koronavirus mi svázal ruce, takže jsem toho musela hodně zrušit. Každé české město má něco svého, čím je blízké mě i našim společným kulturním a historickým hodnotám. Pokaždé mě fascinuje, když vidím, jak si Češi váží svého kulturního dědictví, pečují o své kulturní památky. Nejlépe znám ovšem Prahu. Byla mi blízká hned od prvních krůčků po jejích dlážděných ulicích. A co teprve Vltava, u té bych dokázala sedět celé hodiny, dopřává vnitřní klid a na svých vlnách tiše přináší slavnou Smetanovu symfonii. Inu, opravdu jsem víc tady než doma.
Využívám této příležitosti a přeji vám všem a vašim rodinám pevné zdraví a hodně štěstí, spokojenosti a vzájemné úcty. Šťastný Nový rok!
Otázky kladla Zuzana Hubinková, foto zh, velvyslanectví a Jednota

FOTO na facebooku

Read 61 times