Původně se k tak významnému jubileu chystala velká oslava, jejíž součástí mělo být také představení této knihy. Bohužel, propukla koronavirová pandemie, která způsobila i to, že i druhý pokus o křest knihy musel být odvolán. Tak vám tuto hodnotnou knihu představíme alespoň takto. Vy si ji můžete pořídit v Pivovaru Daruvar, třeba při domluvené návštěvě s výkladem sládka Krešo Mariće a autora Mato Pejiće, redaktora portálu pivnica.net, nebo si ji také můžete objednat přes pivovarský webshop.
V úvodních slovech 230stránkové knihy vytištěné na křídovém papíru se k čtenářům obrací ředitelé Sandra Kufnerová a Siniša Lukač, kteří o pivovaru promlouvají jako o součástí chorvatské tradice se srdcem, která zapojuje lásku, tradici a vášeň pro vaření piva. „Pro nás je kvalita piva imperativem,“ uvádějí. „s takovým postojem se zaměřujeme také na nové generace... Pivo, i to nejlepší, netvoří jen chmel, slad, kvasinky a voda... je to také vášeň a láska – od známky Staročeské ke craft pivům nové generace 5th Element (pátý živel, a tím živlem je právě láska),“ konstatují ředitelé. Představitel majitelů pivovaru Slaven Kufner uvádí, že „známka Staročeško svědčí o bohatství a tradici chorvatské pivní kultury. Je nutné podotknout, že Pivovar byl ve svých dějinách hybnou pákou hospodářských aktivit, vůdce pokroku a pokračovatel kulturního a průmyslového dědictví, jakož i národnostní identity na Daruvarsku...“
Kniha je rozdělena do kapitol. V první kapitole, historickém přehledu, se autor vrací až do doby založení dnešního Daruvaru hraběcí rodinou Jankovićů, jejíž příslušník Izidor pak vedle rozvoje vinohradnictví a stavby vinných sklepů v roce 1840 založil pivovar o kapacitě 500 hektolitrů. Ten měl vařit pivo pro potřeby šlechty, panství, zaměstnanců panství a ostatních občanů. Původní kapacita pivovaru dostačovala až do začátku cestovního ruchu a příchodu většího počtu lázeňských hostů. Autor se v kapitole o dějinách dále věnuje pivovarnictví v Chorvatsku a ve světě, samotnému založení daruvarského pivovaru, prvním desetiletím provozu, zřízení elektrárny – munjary – která městu přinesla elektrifikaci, meziválečnému období a době druhé světové války. Poválečná doba přinesla lidem novou naději, nové nadšení a víru v lepší zítřky. Podrobněji popisuje období dělnické samosprávy, oslavy jubileí, změny v organizaci, zvýšení kapacit a vstup na nové trhy, sloučení se záhřebským a karlovackým pivovarem, stavbu nové varny a nové osamostatnění.  Dále popisuje dobu domovinské války a privatizace a nové začátky s novými majiteli, i nové výrobní strategie a styky s malými pivovary. Čtenáři se dozvědí víc o faktech týkajících se pivovaru, zaměstnancích v jubilejním roce a poválečných ředitelích.
Kapitola dějin je „prošpikovaná“ nejrůznějšími zajímavostmi, jako například těmi o pramenech vody, o vaření domácího piva, o malém počtu dochovaných pivních reklam, o pivu a lásce, pivovarském revíru, daruvarských nymfách, proclení sladu, o vlastním vaření ve varně, o pivovarském vlastním biografu, o povoláních v pivovaru, o rozvozu piva, o výdeji mláta, statistice, o známce Staročeško, návštěvách, rozbitém skle, pití piva před obchodem atd. atd. Je zřejmé, že autor byl tematikou přímo nadšený a přípravu knihy rozpracoval do nejmenšího detailu. Jeho inspiraci a úsilí sdílela také grafická redaktorka, která se snažila pro každou ze zajímavosti vybrat nejvhodnější z četných ilustrací, které (opět) velmi pečlivě sesbíral autor i po mnoha výzvách a za pomoci lidí, kteří jeho počin plně sympatizovali.
Ještě více ilustrované, skoro přímo obrázkové jsou kapitoly knihy Procházka závodem a o Dnech piva. Zajímavé pivní souvislosti jsou podrobně zpracované v kapitole Pivo v hlavní roli. Píše se zde o hudební skupině Gambrinus, výstavě Nakresli mi půllitr, knize Pěnivé veduty, výstavě Staročeské, dožínkových slavnostech, starém pivovarském fotoalbu, pivovarské restauraci Vranjevina, známkách daruvarského piva, o tradici a kvalitě, pivovarských web stránkách, turistických prohlídkách s degustací, sportovních soutěžích a podporování kultury.
A o tom, že pivo a pivovar netvoří kromě základních surovin jen budovy a vybavení, ale především lidé, vypovídá kapitola Příběhy z továrny. Bohatě ilustrované jsou příběhy, o které se byli ochotni rozdělit rodinní příslušníci Václava Ježince, Václava Orcta a dalších, slovo má také současný sládek Krešo Marić. Jsou zde také vzpomínky na ředitelku Vlastu Šmalcovou, jakož i vzpomínky „staré gardy“ – Jaroslava Koneckého, Ivana Dajče, Marijana Previće, Vladimira Kiše a Karla Mimiće. Knihu uzavírá kapitola Pěnivé zajímavosti s celou řadou zajímavých faktů a ilustrací a autorova autobiografie.
Knihu bohatě ilustrují fotografie autora a jeho spolupracovníků, jako i z archivů Pivovaru a Jednoty a z alb bývalých zaměstnanců; všechny je znalecky zakomponovala grafická redaktorka Vlatka Daňková. Jazykovou úpravu provedla Romana Žukinová, technickou přípravu Željko Podsedník a knihu vytiskla Tiskárna Zelina a. s.
Tak pokud byste měli zájem, můžete se objednat na prohlídku pivovaru u sládka na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo navštivte webshop na adrese www.pd-webshop.com.
Text Ž. Podsedník, foto archiv