Říká se, že láska prochází žaludkem. Toto úsloví lze uplatnit i na vztahy mezi přátelskými národy. Mnozí Chorvaté si zamilují Česko kvůli pivu a typickým jídlům českých pivnic, stejně tak jsou Češi nadšeni chorvatskými víny a jídly, zvlášť těmi z Istrie, Kvarneru a Dalmácie, kde stovky tisíců Čechů tráví letní dovolené.
Aby se česká veřejnost lépe seznámila s chorvatskou kuchyní, na konci roku 2021 vyšla z tisku kniha S chutí Chorvatska, chorvatská kuchařka s 90 recepty a fotografiemi v šesti kapitolách představujících kuchyně jednotlivých regionů a jednou kapitolou s recepty z celého Chorvatska. Jsou to recepty na předkrmy, polévky, hlavní jídla, dezerty, přílohy a saláty. Autorka knihy je Lenka Svobodová, česká kroatistka a autorka řady textů zejména o chorvatské kultuře a chorvatsko-českých vztazích. Na 212 stránkách bohatě ilustrované knihy nepřináší jen recepty k přípravě jednotlivých jídel, ale i úvodní texty o gastronomických zvláštnostech chorvatských regionů (Istrie, Kvarner, Lika a Gorski kotar, Dalmácie, Střední Chorvatsko, Slavonie). „Mnozí mají chorvatskou kuchyni spojenou převážně se středomořskou kuchyní a jídly na dovolené u moře, chorvatská kuchyně je však mnohem pestřejší. Mísí se v ní vlivy středomořské, středoevropské, balkánské a orientální kuchyně a každá oblast má svou kuchyni se svými specialitami. Na Istrii je to např. fritaja s divokým chřestem, fuži s lanýži, žgvacet, maneštra a cukerančići, na Kvarneru vyhlášené langustýnky a rabský dort, v Lice jehněčí pod pekou a uštipci, v Dalmácii soparnik, gregada, pašticada, trogirské rafioli, rozata a splitský dort, ve středním Chorvatsku krůta s mlinci, záhřebský řízek, zagorské štrukli a međimurská gibanica, ve Slavonii rybí paprikáš a čobanac, v celém Chorvatsku pak burek, sarma, ajvar a mnoho dalších,“ uvádí Lenka Svobodová, která v úvodu zdůrazňuje, že je chorvatská kuchyně stejně tak jako Chorvatsko, velmi rozmanitá, což je vidět i z názvů jídel, která mají často turecký, italský, maďarský a německý původ. Vysvětlila, co znamená pečení pod pekou, na lešo, na buzaru, a jsou uvedeny i nejznámější druhy chorvatských vín a pálenek.
Kniha je k dostání prostřednictvím internetu, a jak uvádí její autorka, je určena všem, kteří mají rádi Chorvatsko a chorvatskou kuchyni, chtějí lépe poznat chorvatskou kuchyni a její rozmanitost v jednotlivých regionech, vyzkoušet nové recepty a ochutnat chorvatská jídla a speciality, uvařit svá oblíbená chorvatská jídla, připomenout si chvíle strávené v Chorvatsku a najít inspiraci k tomu, co příště v Chorvatsku ochutnat. Kniha ale může být zajímavá i pro chorvatské publikum, hlavně pro ty, kteří česky umí a prostřednictvím receptů na chorvatská jídla, která převážně znají, si mohou zdokonalit své vědomosti jazyka. Protože pravděpodobně málo chorvatských Čechů a bohemistů ví co to jsou lanýže (tartufi), chřest (šparoge), pražma (orada), langustýnky (škampi), krevety (kozice), slávky (dagnje), štikozubec (oslić), makrela (skuša) nebo mangold (blitva). Nebude to fráze, když se řekne, že se v knize Lenky Svobodové S chutí Chorvatska může najít něco pro každý mlsný jazýček, jsou tu recepty i na oblíbené ćevapčiće, plněné papriky, guláš s vínem, lické police, sataraš (lečo), palentu (kukuřičná kaše), rizi-bizi (rizoto), sladké pochoutky jako jsou orehnjača a makovnjača (závin z kynutého těsta plněný ořechy nebo mákem), baklava, mađarica, kremšnita, zlevanka, pinca a kroštula, nebo na smetanu s tvarohem, a na bramborový nebo francouzský salát. Jsou to opravdu chuti Chorvatska na jednom místě.  Text Marijan Lipovac, upr js, foto internet