Chorvatsko-česká společnost, založena těsně po mezinárodním uznání Chorvatska v roce 1992 s názvem Spolek chorvatsko-českého a slovenského přátelství, působí pod současným názvem od roku 1993 jako sdružení. Za cíl má zvelebování chorvatsko-českého přátelství, popularizaci Česka v Chorvatsku a Chorvatska v Česku, především na kulturním poli.
Společnost má dnes stovku členů, kromě Záhřebu působí i v pobočkách v Omiši a Daruvaru. Činnost Společnosti neustala ani v době pandemie, jak uvedl předseda CHČS, Společnost ůže být spokojena se svou činností v uplynulém roce. Plány činností na rok 2022 jsou velmi ambiciózní, díky Ministerstvu zahraničních a evropských věcí RCH, které finančně podpořilo projekt Chorvatsko-česká kulturní setkání, v jehož rámci bude tribuna o 30 letech chorvatsko-českých styků, přednáška Franjo Tuđman a Češi, Václav Havel a Chorvaté a tři výstavy – foto výstava o 30 letech Chorvat sko-české společnosti, výstava Česká poezie v básnicko-grafických mapách Zdenky Pozaićové a výstava o českých architektech v Chorvatsku jako připomenutí zásluh Čechů o vzhled mnoha chorvatských měst. Na tomto projektu se podílí také české velvyslanectví.
V plánu je připomenout i významná výročí: 100 let od úmrtí chorvatského malíře Vlaho Bukovce, též výročí zakladatele současné chorvatské fyziky, Čecha Vinka Dvořáka, sté výročí narození legendárních českých atletů, manželů Emila a Dany Zátopkových, dvousté výročí narození otce genetiky Gregora Mendela a další výročí.
V plánu je vydání knihy Jiřího Menzela Rozmarná léta v překladu Dagmar Ruljančićové a knihy Dariji Alujevićové Kiparica Mila Wod – život i djelo (Sochařka Mila Wodová – život a dílo), a očekává se, že po tříleté odmlce zase vyjde nové číslo časopisu Susreti (Setkání). Městskému shromáždění Záhřebu byl zaslán návrh na pojmenování schodů Antonína Jandery a schodů Marie Fabkovićové, významné učitelky, Češky, vlastním jménem Marie Frechová.
„Chorvatsko-česká společnost je článek, který chyběl ve stycích Chorvatska a Česka, respektive, článek, který by chyběl, kdyby nebyla založená. Těší mne, že působíme pod jednou střechou,“ uvedl předseda České besedy Záhřeb a Rady české menšiny města Záhřebu Jiří Bahník, který pochválil mimořádně dobrou spolupráci obou institucí české menšiny s Chorvatsko-českou společností.
Mezi šestnácti členy přítomnými na shromáždění byla i Vlatka Baneková, která se jediná zúčastnila zakládajícího shromáždění Chorvatsko-české společnosti v roce 1992 a byla zvolena první tajemnicí spolku. O třicet let později pořizovala zápis a krátce připomněla, čím vším si Chorvatsko-česká společnost prošla od svého založení. V. Baneková připomněla i zesnulé zakladatele CHČS, mezi nimiž byli první předseda Zlatko Stahuljak, Božidar Grubišić, Predrag Jirsak, Miroslav Jílek, Mate Relja, Zdeněk Procházka... V jejich činnosti dnes pokračují mladší generace, které projekty Společnosti a způsob činnosti přizpůsobují současným podmínkám.

KONCERT K POCTĚ PRVNÍHO PŘEDSEDY SPOLEČNOSTI
Chorvatsko-česká společnost (CHČS) oslavila 27. února 30. výročí založení koncertem v Chorvatském národním divadle (CHND), kterým bylo zároveň připomenuto 30. výročí mezinárodního uznání Republiky Chorvatska a navázání diplomatických styků s tehdejší Českou a Slovenskou Federativní Republikou, jejímiž nástupnickými státy jsou od roku 1993 Česká republika a Slovenská republika.
Koncert probíhal pod záštitou Velvyslanectví České republiky v Záhřebu a za podpory chorvatského Ministerstva zahraničních a evropských věcí a české firmy AŽD Praha. Vystoupili český houslista Jan Talich a chorvatští hudebníci Goran Končar (housle), Aleksandar Milošev (viola) a Petra Gilmingová (klavír).
Koncert byl věnován Zlatku Stahuljakovi (1933–2021), prvnímu předsedovi Chorvatsko-české společnosti a prvnímu chorvatskému velvyslancovi, zároveň byl předním violistou a hudebním pedagogem a intendantem CHND.
Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac uvedl, že uznáním Chorvatska tehdejším československým státem začala nová kapitola dějin chorvatsko-českých vztahů, která byla zahájena v Záhřebu v 11. století, kdy na místo prvního biskupa Záhřebského biskupství přichází Čech Duch: „Možná je v tom určitá symbolika, protože styky mezi Chorvaty a Čechy probíhaly zejména ve sféře duchovna, na poli vědy, vzdělávání a kultury. Chorvatsko-české styky probíhaly ve všech oblastech života, v hospodářství, cestovním ruchu, politice, sportu, a i prostřednictvím mnoha chorvatsko-českých manželství. To, co chybělo, byly oficiální diplomatické styky mezi chorvatským a českým státem, chorvatské velvyslanectví v Praze a české v Záhřebu. A právě to se začalo uskutečňovat před 30 lety, 22. února 1992. Chorvatsko-česká společnost během tří desetiletí existence dosáhla významných, trvale hodnotných výsledků, zřejmých především v jejích publikacích a pomnících postavených v Praze, a zvýšila úroveň informovanosti veřejnosti o mnoha osobách a událostech, které propojují naše dvě slovanské a středoevropské země,“ řekl Lipovac.
Český velvyslanec Milan Hovorka ve svém projevu vyzvedl „utrpení, kterému v těchto dnech čelí Ukrajina a ukrajinský lid“. „Jejich boj je vlastně to, co si dnes připomínáme. Jde o nezávislost, právo na sebeurčení, mezinárodní uznání a přání žít v míru a blahobytu. Vím, kolik to pro Chorvatsko znamená a co vše muselo podniknout. Vím, co to znamená pro Česko a jak dlouho trvala jeho cesta k emancipaci a kolika útokům bylo vystaveno, než získalo pevné místo ve společenství zemí sdílejících hodnoty práva, svobody a demokracie. S hrdostí a spokojenosti jsme součástí tohoto společenství spolu s přátelským chorvatským národem. Ano, Češi a Chorvaté jsou přirození a přátelští partneři. Proto je logické, že Češi spolu se Slováky v tehdejší federaci byli součástí procesu a aktivními zastánci mezinárodního uznání Chorvatska. Jsem rád, že se vztahy mezi našimi zeměmi budují na nejpřirozenějším základě – na občanských zásadách a mezilidských stycích,“ uvedl Hovorka.
Vyjádřil vděčnost Chorvatsko-české společnosti za její úspěchy, jakož i Svazu Čechů v Republice Chorvatsku a Sdružení občanů chorvatské národnosti v Česku. „Velice nás těší, že se můžeme spolehnout na vlády našich zemí a jiné státní orgány a instituce ohledně posilování mezilidských vztahů a vzájemného poznávání. Podpora ministerstva zahraničních věcí dnešnímu koncertu je příkladem, kterého si velmi vážím,“ uvedl český velvyslanec Milan Hovorka. Připomněl také zásluhy Zlatka Stahuljaka: „Věřím, že jsme tímto způsobem důstojně uctili jeho dílo a odkaz. Neměl jsem možnost poznat ho osobně, ale velmi mě těší, že jsem měl možnost při organizaci koncertu spolupracovat s jeho manželkou, paní Ivankou Stahuljakovou. Mockrát děkuji všem umělcům za jejich skvělá vystoupení, zejména mistrovi Janu Talichovi, který vážil dlouhou cestu, abychom dnes večer mohli společně důstojným způsobem připomenout významné chvíle chorvatsko-českých styků,“ uvedl velvyslanec Hovorka.
Po koncertu v CHNK pokračovala společná zábava v rezidenci českého velvyslance, kde krátké projevy měli, vedle Milana Hovorky a Marijana Lipovce, také poslanec ve sněmu Vladimír Bílek, vyslankyně ministra zahraničních a evropských věcí, přednostka Sektoru pro evropské státy paní Ines Trohová, která bývala chorvatskou velvyslankyní v České republice, a jménem ministerstva kultury a médií ředitelka Správy pro média a rozvoj kulturních a tvůrčích průmyslů Jasna Vaníčková Filová. Všichni zdůraznili vynikající úroveň chorvatsko-českých styků, k čemuž přispívají také mnohé instituce, od velvyslanectví a dalších státních těles po Svaz Čechů a české krajanské spolky, jakož i Chorvatsko-česká společnost, která vykročila do svého čtvrtého desetiletí.
Zlatko Stahuljak, kterému byl koncert zasvěcen, působil jako violista v Záhřebské filharmonii a v orchestru Opery a Klavírním kvartetu CHND v Záhřebu. Byl rovněž ředitelem Opery v letech 1983–1984 a intendantem CHND v letech 1990–1991. Přednášel hru na violu, komorní hudbu a metodiku houslí a violy na hudebních akademiích v Záhřebu (1971–1992 a 1998–2002) a souběžně v Bělehradě (1975–1979) a Lublani (1979–1992). Zlatko Stahuljak během svého dlouhodobého působení významně přispěl k rozvoji chorvatského hudebního života. Byl původcem a organizátorem Záhřebského mládežnického komorního orchestru ZOKOR v roce 1957 a Komorního studia Záhřebské filharmonie v roce 1963. V roce 1977 byl zakladatelem Mezinárodní houslové soutěže Václav Huml, byl i jejím dlouholetým organizačním předsedou. Prvním velvyslancem Chorvatska v Československu a v Česku byl od roku 1992 do 1998. Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS

Z HISTORIE SPOLEČNOSTI
Chorvatsko-česká společnost byla založena 22. února 1992 jako občanské sdružení s cílem obnovení dřívějších dobrých veškerých styků mezi Chorvatskem a Českem a podněcování a rozvíjení styků nových. Od samého začátku CHČS přispívá k výměně kulturních, uměleckých, vědeckých, hospodářských a dalších civilizačních vymožeností mezi chorvatským a českým národem, občany Chorvatska a Česka, a v tom rámci také české menšiny v Chorvatsku a chorvatské menšiny v Česku. V zájmu posilování chorvatsko-českých styků a lepšího vzájemného poznávání obou národů, CHČS podniká četné činnosti a projekty jak v Chorvatsku, tak podle možnosti také v Česku. Společnost uspořádala řadu tribun a přednášek na téma související s Českem a chorvatsko-českými styky, zejména u příležitostí významných výročí. CHČS publikovala dvanáct knih a příležitostně vydává zpravodaj Susreti. Přímo podnítila nebo se zapojila do stavění deseti pomníků, osmi v Česku a dvou v Chorvatsku. Společnost má stovku členů, má také pobočky v Omiši a Daruvaru.
Ve svém působení CHČS nejčastěji spolupracuje s krajanskými spolky v Chorvatsku, zejména s Českou besedou Záhřeb. Předsedou Společnosti je od roku 2011 Marijan Lipovac, předešlí předsedové byli Zlatko Stahuljak (1992–1993), Mate Relja (1993–1994), Zorislav Bobuš (1994–2005) a Zvonimir Kotarac (2005–2011).