Kniha začíná krátkým přehledem historických styků dvou národů. Poté popisuje zakládání krajanských kulturních spolků, které vznikají v druhé polovině 19. a zvlášť začátkem 20. století. Kromě českých besed a slovenských matic vznikají také menšinové školy, vydávají se noviny a tisknou knihy a periodické publikace. Potřeba shrnout činnost menšinových spolků a institucí novou zastřešující organizaci se zrodila po zániku rakousko-uherské monarchie a vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Svaz byl založen na dvoudenním sjezdu českých a slovenských spolku 28. a 29. června 1921 v Osijeku. Krátce potom se sídlo Svazu přemístilo do Bělehradu, pak do Záhřebu a na konci do Daruvaru, který se už začátkem 20. století stal skutečným střediskem života chorvatských Čechů. Autor pozorně popisuje roli a činnost Svazu za socialismu a tak stejně i během třiceti let chorvatské samostatnosti po demokratických změnách v roce 1990.
Svaz v průběhu času několikrát změnil název – už v roce 1929 se přejmenoval na Československý svaz v Království Jugoslávii, potom v Jugoslávii, v SR Chorvatsku, a v roce 1993 se tehdejší Svaz Čechů a Slováku rozdělil na Svaz Čechů se sídlem v Daruvaru a Svaz Slováků se sídlem v Našicích.
Kniha Svaz Čechů 1921–2021 je cenným zdrojem pro zkoumaní dějin krajanské komunity. Mapuje první století činnosti zastřešující organizace krajanských spolků a institucí Čechů a Slováků na území bývalé Jugoslávie a dnešního Chorvatska. Umožňuje jejich integraci do většinové chorvatské společnosti, zachovává přitom veškeré jejich národnostní zvláštností, tradici, kulturu, jazyk a zvyky. Je rozdělena na deseti kapitol, po jedna pro každé desetiletí působení Svazu. Čtenáři se jistě bude líbit i řada příloh, jako je třeba přehled nejdůležitějších událostí v každém roce působení Svazu Čechů, seznam všech jeho předsedů nebo soupis všech krajanských spolků a institucí.
Autor textu Marijan Lipovac je známý historik a bohemista, předseda Chorvatsko-české společnosti a autor řady publicistických prací zabývající se dějinami a vztahy Chorvatů a Čechů. Knihu napsal velice odborně a doplnil velkým množstvím cenných údajů, což všem budoucím badatelům usnadní práci.
Předmluvu ke knize napsala předsedkyně Svazu Anna-Marie Štrumlová Tučková a doslov bývalá dlouholetá předsedkyně Leonora Janotová.
Vydávání knih finančně podpořily státní rozpočet Republiky Chorvatska prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny RCH, Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin Vlády RCH a Svazu Čechů v Republice Chorvatsku. Text Mato Pejić
Naš savez – Náš svaz
Kniha Marijana Lipovce Naš Savez – Sto godina Saveza Čeha /1921.–2021./ Náš Svaz – Sto let Svazu Čechů /1921–2021/ vyšla v chorvatštině koncem loňského roku a v češtině v květnu letošního roku v nákladu 500 výtisků (chorvatsky) a 800 výtisků (česky). Monografii redigoval a chorvatský text lektoroval Mato Pejić, graficky redigovala a technicky připravila Lidija Dujmenovićová (českou verzi technicky připravil Ričard Vacka), text do češtiny přeložil Željko Podsednik a zlektoroval Jaroslav Praisler, zatímco korekturu udělaly Romana Žukinová (chorvatsky) a Jana Staňová (česky). Ilustrace nakreslila Ana Borošová Bosancová a titulní fotografii pořídil Olda Petržálek. Knihy vydala Jednota a vytiskla Tiskara Zelina d.d. Sveti Ivan Zelina.
