Kniha apokryfů je sbírka 28 Čapkových sloupků, které vycházely v novinách v letech 1920 až 1938. Jde vlastně o krátké povídky, v nichž si pohrává s životopisy historických či vymyšlených postav, velmi často s aluzemi na aktuální události, například sílení totalitních ideologií či problémy při budování demokratického systému.
Knihu O lidech sestavila Dubravka Dorotićová Sesarová tak, že vybrala z Čapkova díla 54 textů zabývajících se lidmi a jejich povahami, v nichž s jemným humorem píše o lidech, jací ve skutečnosti jsou, popisuje jejich nedostatky, návyky, neřesti a vášně, ale bez jakéhokoli odsuzování a s hlubokým pochopením pro lidskou náturu.
Matija Ivačić z Katedry pro český jazyk a literaturu Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu ve své úvaze o nových titulech Disputu zdůraznil, že zahrnují texty, které Čapek psal pro noviny v době, kdy už úplně vyzrál jako spisovatel a kdy psal svá nejlepší díla.
„Jde o krátké a sladké, jadrné a rozehrané texty, humoristické – i když s jistou měrou hořkosti a trpkosti – a jejich společným jmenovatelem je jejich aktuálnost,“ uvedl Ivačić a dodal, že byl takřka celý Čapkův bohatý opus přeložen do chorvatštiny, přičemž byl velký pokrok dosažen právě v posledních několika letech.
Dubravka Dorotićová Sesarová řekla, že rozdíl mezi těmito dvěma tituly je v tom, že v Knize apokryfů Čapek hovoří o lidech, kteří nejsou anonymní, zatímco v knize O lidech jsou anonymní všichni a v každém z nich může každý najít sebe sama.
Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac přirovnal příběhy z Knihy apokryfů k příběhům postavy Číslo jedna z komiksu o Alanu Fordovi s poznámkou, že vlastně představují alternativní dějiny z Čapkova pohledu, zatímco se v knize O lidech Čapek zabývá výhradně nadčasovými problémy, přičemž podrobně rozebírá člověkovy silné i slabé stránky.
Hlavní editor Disputu Josip Pandurić ohodnotil čtení Čapkových děl jako opravdový zážitek, neobvyklý, jedinečný a neopakovatelný, a tak je ho třeba opakovat.
Představení se zúčastnil také zástupce českého velvyslance v Chorvatsku Slavomír Goga, který vyzvedl aktuálnost Čapkových děl i v současnosti, zejména těch, v nichž upozorňoval na nebezpečí hrozící od Hitlera. Připomněl také okolnosti Čapkovy smrti 25. prosince 1938 kvůli zklamání po mnichovské dohodě, po které zanikla první Československá republika a Čechy a Morava se po několika měsících staly německým protektorátem.  Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS