Třicítka členů naší Besedy a hostů z okolních osad navštívila minulý víkend od 24. do 26. června Českou republiku – Beskydy, Valašsko, severovýchodní a východní Moravu.
Vyjeli jsme ve čtvrtek večer a v pátek ráno jsme dojeli na naši první zastávku, do města Kopřivnice. Kopřivnice spolu s nedalekým Štramberkem a dalšími okolními městy tvoří Lašskou bránu otevírající cestu do Beskyd a Valašského království. Kopřivnice je známá také tím, že se tam narodilo nebo žilo více významných osob, mezi kterými je světoznámý Emil Zátopek – olympijský vítěz v běhu na dlouhé trasy. Byl vyhlášen nejlepším sportovcem světa a v roce 1999 i českým olympionikem století.
V Kopřivnici jsme navštívili nejucelenější sbírku věnovanou kopřivnické vozovce, později proslavené jako fenomenální automobilka TATRA. Technické museum Tatra zvlášť upoutalo mužskou část zájezdu, která se o vše zajímala.
Další město, které jsme navštívili, byl Nový Jičín. Zde nás přivítal a provedl nás městem Eduard Valeš, známý spoluúčastníka našeho zájezdu Gorana Hrušky. Setkali jsme se i s paní učitelkou Naděždou Sviderkovou, která delší dobu pobývala na Daruvarsku jako učitelka vyslaná z České republiky. Nový Jičín je známý výrobou klobouků, mají tam dokonce muzeum klobouků. Odpoledne jsme pokračovali do Valašského Meziříčí, kde jsme si udělali volno na oběd. Městem nás prováděl průvodce, který dobře mluví také chorvatsky, takže vykládal dvojjazyčně. Ubytování jsme měli ve Valašském Meziříčí v penzionu Štěpánov. Po oba večery jsme se bavili při harmonice Gorana Hrušky z Bjeliševce.
V sobotu před odjezdem na nedaleké Pustevny a do Rožnova pod Radhoštěm jsme navštívili nově upravený barokní zámek Kinských z roku 1730. Je zde sídlo valašskomeziříčského muzea se zajímavou novou multimediální stálou expozicí Člověk v krajině, krajina v lidech, která je zaměřena na prezentaci vzájemného vztahu člověka a valašské přírody od příchodu prvních pravěkých lovců do tohoto regionu po současnost. Potom jsme se prošli krásným zámeckým parkem, ve kterém je i strom jinan (Ginko biloba), ale ani přibližně tak starý a velký jako ten náš v Daruvaru.
 Následovala cesta na Pustevny na 1018 m nadmořské výšky, poblíž vrcholu Radhošť. Pustevny byly pojmenovány po poustevnících, kteří tam žili do konce 19. st. Obdivovali jsme dvě dřevěné stavby, které projektoval známý slovenský architekt Dušan Jurkovič – Libušín a Maměnka, jedna v lašském a druhá ve valašském slohu. Dnes jsou v nich hotel a restaurace. Odtud vede cesta pro pěší turisty na horu Radhošť (1129 m), kde je kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději a televizní anténa. Jedna část skupiny se vydala směrem k Radhošti a zastavila se u kilometr vzdálené sochy Radegasta. Ten je považován za staroslovanského boha pohostinnosti, proto si ho pivovar v Nošovicích vzal za svého ochránce. Po něm je pojmenován pivovar a pivo, jehož logo zdobí podoba Radegasta. Druhá část skupiny se vydala po stezce korunami stromů Valaška v horní části Pusteven. Valašku tvoří stezka dlouhá asi 650 metrů, rozhledna ve výšce 1100 metrů, himalájský lanovkový můstek a skleněná rozhledna, která dává pocit, že se vznášíte v oblacích. Návštěvníci si mohou užít chvíle v korunách stromů s krásným výhledem na pohoří Beskydy, odkud je vidět do Polska a Slovenska. Děti mohou využít interaktivní a naučné koutky, kde mohou relaxovat nebo si hrát na trampolíně. Cestou zpět jsme se spolu prošli Pískolesem – jsou to pískovcové sochy pod širým nebem.
Odpoledne, po volnu na oběd, jsme se prošli Rožnovem pod Radhoštěm. Toto městečko je Podborákům a ostatním krajanům známé, protože tam několikrát vystupovaly krajanské folklorní a dechové soubory. Navštívili jsme Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko. Toto muzeum založili bratři Jaroňkovi ještě v roce 1925 a inspirovala je k tomu myšlenka na uchování měšťanských domů z rožnovského náměstí a celého Valašska. Velkou popularitu v muzeu získal také folklor. Po celý rok zde probíhají různé folklorní slavnosti.
Po návratu jsme navštívili Krásenský pivovar, kde nás přivítal náš známý Daniel Šulák, přednosta pro místní rozvoj města Valašského Meziříčí. Tímto končil náš druhý den na Valašsku.
V neděli, před odjezdem z Valmezu (zkráceně Valašské Meziříčí), jsme se stavili v nákupním středisku nakoupit dárky a občerstvení na cestu.
Na cestě domů jsme se stavili v obci Kašava nedaleko Zlína. Jeden z důvodů byl připomenout si 25 let spolupráce Kašavských a Daruvarských. Jak ke spolupráci došlo? V Daruvaru v roce 1997 pobývala první česká učitelka Daniela Zezulková. V poválečném období pomáhala ve výuce školám a s programy besedám. Viděla u nás velmi aktivní hasiče, mezi kterými bylo hodně Čechů, seznámila se s tehdejším starostou hasičů Fráňou Doležalem a nabídla mu, aby navštívil také velmi aktivní hasiče v Kašavě a navázal s nimi spolupráci. A už to začalo. Jedna delegace tam, pak druhá sem, a přijel autobus s hasiči a ostatních do Horního Daruvaru na oslavu 70. výročí tamního hasičského spolku. Po několika dnech odjel z Daruvaru a okolí autobus do Kašavy. Pokračovalo to tak, že každým rokem delegace daruvarských hasičů jela na pouť na sv. Hostýn a na oslavy a hasiči z Kašavy jezdili pravidelně na naše oslavy. Po celou dobu vzájemného přátelství je do zájezdů zapojena i naše Česká beseda.
V Kašavě na návsi nás přivítal starosta Petr Černoch, učitelka Daniela Zezulková s manželem Petrem a známí včetně hasičů. Po kratším proslovu a vzpomínání jsme si rozdělili dárky, zašli jsme i na hřbitov a zapálili svíčky Antonínu Zaoralovi a manželům Juráškovým, kteří byli iniciátory spolupráce. Naši hudebníci zahráli české a chorvatské písně za doprovodu vozembouchu, který před těmi 25 lety naší besedě přivezli Kašavští.
Po obědě jsme si prohlédli obec a zbrojnici a odpoledne jsme se loučili s pozdravem na shledanou u nás, třeba v příštím roce na Dožínkách. Plní dojmů a pořádně unavení jsme jeli domů. Po všechny tři dny nás o všech místech, kudy jsme chodili, odborně informoval Goran Hruška, který i sám, jako i většina bjeliševeckých krajanů, pochází právě z těchto krajů. Dík patří i předsedovi, který nám připravil tento nezapomenutelný zájezd.  Text Damir Malina, foto Beseda

FOTO na facebooku