Jako i při minulých zájezdech do Krupky si Dolanští cestou udělali zastávku, tentokrát to byla matička Praha.
Začátek výpravy provázel silný déšť, takže se žádný z cestujících suchý do autobusu nedostal. Déšť nás také doprovázel celou cestou, mraky se roztrhaly teprve když jsme dorazili na hlavní nádraží v Praze. O desáté hodině se k nám přidala naše průvodkyně Prahou, Ivana Ivkovićová, ale jak nastoupila do autobusu, obloha se zase zatáhla a spustil déšť. Všichni jsme se modlili, aby alespoň trochu povolil, než dorazíme na břeh řeky Vltavy, kde na nás čekala loď Taurus, která nás poveze na prohlídkovou jízdu. Cestou k Vltavě nám průvodkyně povídala o zajímavostech budov a míst, kolem kterých jsme projížděli. U Čechova mostu jsme vystoupili z autobusu a nastoupili na loď.
V polovině plavby po Vltavě se opět počasí vyjasnilo a nabídlo nám kouzelný zážitek. Pozorně jsme sledovali vyprávění naší průvodkyně a kochali se v kráse zázračného města. Velmi se nám líbilo podplouvání pod velmi známým Karlovým mostem. Aby zážitek byl úplný, tak jsme si na Karlův most zašli i po vylodění. Prohlédli jsme si také Staroměstské náměstí, Orloj a Václavské náměstí. Že je svět malý nám doložilo náhodné setkání s členy České obce Bjelovar na Václaváku, kteří se v Praze účastnili Krajanského festivalu. Čas v České metropoli uletěl, matičku Prahu jsme opustili a vydali se k naší hlavní destinaci, Krupce.
Cestou nám radost udělal pohled na posvátné místo Čechů, známou horu Říp. Autobusem zazněla slova praotce Čecha, která vyslovil při výstupu na horu. Ještě větší radost v autobuse vládla, když už se v dáli objevila tabule s názvem Krupka. Dorazili jsme před ubytovnu v městském sportovním areálu, a za chvíli se tam objevili také dvě bílé škodovky. Radost vyvrcholila při opětném setkaní s vedoucím divadelního souboru Vladimírem Urbanem a místostarostou Krupky Karlem Roučkem, našimi hostiteli.
Po ubytování nás čekala večeře v restauraci Na střelnici, hostitelé také přichystali plný stůl darů. Vladimír Urban se zmínil o tom, jak velmi je rád, že jsou Dolanští opět v Krupce a že tato výborná spolupráce, která začala v roce 2013, pokračuje. Jako jeden z darů pro hosty z Dolan připravil také památní porcelánový talířek s nápisem Dej Bůh štěstí, podobný tomu, který Krupští získali od Dolanských, když Beseda oslavovala sté výročí. Srdečné uvítaní jsme slyšeli také od místostarosty Karla Roučka, který od začátku podporuje tuto spolupráci a vždy je ochoten pomoci. Za slova uvítaní jménem všech nás poděkovala Světluška Prokopićová a dodala také, že se nám všem v Krupce velmi líbí, a že se tu cítíme jako doma. Trvající potlesk dotvrdil, že s jejími slovy bezpochybně souhlasíme.
Nenadaný dobrodružný přídavek po večeři zažila veselá dvanáctka, která se odhodlala na noční jízdu do Teplic. Tam nás pozval průvodce Štěpán Šplíchal z nedalekých Lovosic a doporučil nám návštěvu pivovaru Monopol. Bohatá nabídka piva, jedinečný ambient a společná fotografie u pivních tanků učinila noc nezapomenutelnou. Do Teplic jsme jeli také v sobotu dopoledne, společná prohlídka městem byla ale zrušena kvůli špatnému počasí. Volný čas si teda využil každý, jak nejlépe uměl. Kdo si lépe prohlédl krásné lázeňské město, určitě si všiml zámku a jeho areálu, pestře upravených parků, různých fontán, Krušnohorského divadla a jiných zajímavých míst.
Při návratu do Krupky jsme si u restaurace Na střelnici mohli vyzkoušet střelbu z praku a vzduchovky a házení obruče na tyč. Po obědě se výprava rozdělila na dva tábory, divadelníci se odešli připravit na vystoupení a dechovka měla u restaurace koncert. Terasa restaurace byla nejdříve poloprázdná, ale muzika asi přilákala kolemjdoucí a před koncem koncertu jsme už hráli pro početné množství posluchačů. Toto bylo zároveň první veřejné vystoupení nového orchestrového zpěváka Zdravka Smoly. Na přání místostarosty jsme zvlášť zahráli také Hašlerův hit Ta naše písnička česká. Po koncertu se hudebníci přesunuli do divadla podpořit herce.
Před samým představením diváky v sále divadla oslovili Vladimír Urban a režisérka Světluška Prokopićová. Pan Urban zároveň Světlušce odevzdal sošku s nápisem Léto s divadlem v Krupce 2022. A pak dvě zdravotní sestřičky z publika vyvedly pana Nováka a navlékli mu kazajku. Překvapivý začátek byl součástí divadla Blázinec autora Pavla Němce, který pro vystoupení v Krupce připravili Dolanští divadelníci. Skvělé vystoupení a nadchnuté výkony hercu pobavili zaplněný sál. Trochu strachu v publiku se zase objevilo, když na konci představení herci s připravenou kazajkou zavolali – Dobrý den, pane Nováku. Sehráli to tak přesvědčivě, že se ani režisérka neodvážila vystoupit na jeviště pro zaslouženou kytici růži. Diváci herce odměnili potleskem, a vyvolali je několikrát na jeviště.
Po večeři ve stejné restauraci hudebníci pro divadelníky zopakovali odpolední repertoár a všichni jsme se při muzice dobře bavili. Jako poděkování hostitelům se Dolanští tentokrát rozhodli přinést domácí výrobky různých druhu. Zábava pokračovala i na ubytovně při zpěvu a duetu kytaristů, až se postupně skupina odebrala spát.
Po snídání v neděli ráno následovalo velmi těžké loučení. Zamávali jsme hostitelům a vydali se na dalekou cestu. Je to druhý zájezd České besedy Dolany letos, o kterém píšu, a znovu mohu napsat, že zájezd neměl ani jeden špatný okamžik. Stačí jen poslouchat naše vedoucí Světlušku Prokopićovou a Slávinku Bublićovou a vždy jsme na správné cestě. A ony dvě vědí, že vedou veselou partu, která má ráda společnost, a proto neudivuje, že je v Česku, ale i jinde ve světě, spousta míst, kde se Dolaňané cítí jako doma. Text a foto Alen Janota

FOTO na facebooku