Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu

  • Posted on:  čtvrtek, 10 listopad 2022 00:00

OSLAVA DNE RADY ČESKÉ MENŠINY MĚSTA ZÁHŘEBU
V sobotu 22. října 2022 se ve velkém sále Českého národního domu v Záhřebu konala oslava dne Rady české menšiny města Záhřebu. Touto oslavou začaly letošní Dny české a chorvatské kultury v Záhřebu.

Oslavu a Den zahájila chorvatská a česká hymna v podání besedního sboru Bohemia a potom projev předsedy Rady, Jiřího Bahníka. Přítomným také pogratulovali a popřáli hodně úspěchu v dalším působení Marijan Lipovac, předseda Chorvatsko české společnosti, Marie Válková, místopředsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku, Jeho Excelence Milan Hovorka, velvyslanec České republiky v Chorvatsku a paní Ljiljana Klašnjaová, vyslankyně primátora Města Záhřebu a vedoucí Služby pro národností menšiny Města Záhřebu.
Program oslavy moderovaly Mája Burgerová a Amálie Daňková. V kulturně-uměleckém programu oslavy účinkovaly skupiny České besedy Záhřeb a děti z besední školky herny Cvrček. Žáci středních škol, kteří chodí na výuku českého jazyka a kultury modelem C, recitovali básně, potom tančily besední skupiny Záhřebské sluníčko a Jetelíček. Sbor Bohemia zazpíval několik českých písní.
Byl to pestrý a bohatý program, který připravily besední skupiny spolu s vedoucími, tak jak tomu bylo i kdysi před pandemií koronaviru. V sále nebylo k nalezení volné místo, všichni byli rádi, že si zase mohou užívat v krajanském českém programu a po programu se spolu bavit a popovídat si u sklenky piva a pochutnat si na chlebíčcích, které připravily pilné členky České besedy Záhřeb.    Text Mája Burgerová, foto Slavica Šarovićová

PŘEDNÁŠKA CHORVATSKO-ČESKÉ SPOLEČNOSTI JIŘÍ Z PODĚBRAD – PŘEDCHŮDCE SJEDNOCENÍ EVROPY
Den před konáním prvního parlamentního summitu mezinárodní Krymské platformy v Záhřebu uspořádaly Chorvatsko-česká společnost a Česká beseda Záhřeb v rámci Dnů české a chorvatské kultury v Záhřebu přednášku Jiří z Poděbrad věnovanou českému králi z 15. století, který byl jedním z předchůdců či původců ideje o sjednocení Evropy. Přednášel místopředseda Chorvatsko-české společnosti Miroslav Křepela.
Jiří z Poděbrad se narodil v roce 1420, českým králem se stal v roce 1458 a panoval až do své smrti v roce 1471. „Jde o jediného českého krále, který nepocházel z královské dynastie než z domácí feudální šlechty, čímž se stal prvním králem v Česku i Evropě, kterého zvolila šlechta,“ uvedl Křepela, který vysvětlil okolnosti, v jakých Jiří z Poděbrad žil a působil. Narodil se a dospěl v době husitských válek mezi katolíky a husity v Česku, které trvaly od roku 1419 do roku 1434, kdy byl mezi dvěma náboženskými skupinami uzavřen mír a byla domluvena vzájemná tolerance. I sám patřil k husitům, ale k jejich mírnějšímu odvětví, stal se také jejich vůdcem. Tím se stal nejmocnějším šlechticem v Čechách, a tak v roce 1453 přebral funkci regenta Čech ve jménu nezletilého pohrobka Ladislava z habsburské dynastie a po jeho smrti v roce 1458 byl na českém zemském sněmu zvolen králem. Vůči katolické víře byl mírný a tolerantní, a tak ho zpočátku přijali početní evropští vladaři. Jeho vláda byla ve znamení velkého úsilí o zachování míru a tolerance mezi husity a katolíky v nábožensky rozdělených Čechách, kvůli čemuž dostal přezdívky „král obojího lidu“ a „přítel míru“, ale jeho odpůrci byli katoličtí čeští šlechtici, zejména na Moravě, Slezsku a v Horní a Dolní Lužici. V době, kdy se Evropa potýkala s osmanským dobyvatelským tažením, představil Jiří z Poděbrad v roce 1462 plán zřízení Ligy evropských křesťanských institucí, což byl historicky první koncept ustavení evropské jednotnosti a předchůdce Evropské unie, protože Liga měla mít společné instituce, zakládat se na ideji rovnoprávnosti všech svých členů a mírovou cestou řešit případné spory mezi nimi. Idea se však nesetkala s podporou evropských vladařů, s výjimkou jen několika z nich, a nepřátelský postoj vůči českému králi-husitovi zaujal i papež Pius II., jakož i jeho nástupce Pavel II., který ho v roce 1466 exkomunikoval a vyzýval na křižácké tažení proti „českým heretikům“. Do války se zapojil také uhersko-chorvatský král Matyáš Korvín, který ovládl velkou část českých zemí, a dokonce se v roce 1469 v Olomouci nechal okorunovat českým králem. Jiří z Poděbrad zemřel v roce 1471 a před smrtí určil za svého nástupce polského kralevice Vladislava Jagellonského. Ten se po smrti Matyáše Korvína v roce 1490 stal také uhersko-chorvatským králem a pod svou vládou znovu sjednotil všechny země koruny české. Podle slov M. Křepely se doba panování Jiřího z Poděbrad v politickém smyslu považuje za „zlaté období“ českých dějin, během kterého byly české země nejváženějším státem střední Evropy a ideje, které zastával, řadí tohoto posledního českého národního krále mezi vizionáře evropského sjednocení.
Aktuálnost těchto idejí v dnešní době, kdy právě Česko předsedá Radou Evropské unie a kdy v Záhřebu probíhá summit zemí shromážděných na platformě obrany Ukrajiny před ruskou agresí, ve svých proslovech vyzvedli předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac a předseda České besedy Záhřeb Jiří Bahník. Text Marijan Lipovac, přel žp, foto CHČS

Read 95 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 7 2024

V Jednotě číslo 7, která vychází 17. února 2024, čtěte:
- Zasedala rada poslance Vladimíra Bílka
- Daruvarská Česká mateřská škola se prezentovala na odborné poradě
- Večírek s písničkou v Garešnici
- Valná hromada České besedy Viroviticko-podravského kraje
- Životopisy nositelek Cen Franty Buriana
- Maškarní obchůzka, zábava a stánky v Končenicích, Záhřebu a Sirači
- O letošním krajanském vzdělávacím programu
- O chorvatském generálovi Josipu Šiškovićovi
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi