Lipovlanská setkání letos trvala od 25. do 27. srpna, pořádala je obec Lipovlany, Česká beseda obce Lipovlany a kulturní spolek Ukrajinců Karpaty. Partnerskou zemí letos byla Česká republika a v českém pavilonu si návštěvníci mohli pochutnat na pravém českém pivu nebo původní becherovce.
Pro obyvatele a návštěvníky Lipovlan je nejzajímavější částí jarmark s různými řemesly, také celá kupa zábavy pro nejmladší, facepainting, tvořivé dílny a různé kostýmované postavy. Děti bavil kouzelník a byl také připraven kolotoč pro všechny, kdo se nebáli. Páteční den končil koncertem populární hudební skupiny Prljavo kazalište, na který se sjeli lidé i ze vzdálenějších měst, po něm následoval koncert skupiny SuperCover band. V sobotu veřejnost bavila oblíbená skupina tamburašů Najbolji hrvatski tamburaši a Slavonski dukati. Sobota patřila přehlídce menšinové tvořivosti. Sdružení Ukrajinců Karpaty připravilo ukázku krojů a ručních prací a ochutnávku národní kuchyně. Maďaři z Daruvaru a Pakrace nabízeli hrách připravený v hliněném džbánu a palačinky nebo langoše, Srbské kulturní sdružení Prosvjeta z Vukovaru mělo kromě pochoutek i různé ruční práce a Polské kulturní sdružení Mikuláš Kopernik přivezlo dětské lidové kroje. Při procházce parkem naši pozornost upoutaly ručně šité plátěné pantofle na stánku Italů z Lipiku. Ochutnali jsme výbornou hrachovou pomazánku od Rumunů, na kterou jsme si vzali recept. Paní radila: jen přidejte dost česneku. Také nabízeli víno k ochutnání a různé informační materiály. Makedonci připravili závitky sarmu v blitvě (mangold), gravče na tavče, rýži se svou známou sušenou paprikou, tulumbe, různé druhy baklavy a jiné. Všechny pochoutky byly krásně naskládané v tradičním hliněném nádobí. V českém pavilonu Česká beseda obce Lipovlany nabízela celou řadu pravého českého cukroví a buchet. Na stánku vedle se Česká beseda Dežanovec pochlubila s předměty z kukuřičného šustí. Česká beseda města Garešnica nabízela bramboráky a sladké placky s povidly nebo čokoládovou pomazánkou, Česká beseda Daruvarský Brestov připravovala bramborové placky. Česká beseda Mezurač připravovala bramborák, takže návštěvníci mohli srovnávat nabídku, a dechová hudba hrála k dobré náladě. Velice poutavé stánky měli Slováci ze Záhřebu, Sdružení Němců a Rakušanů Sirač, Makedonci z Osijeku a další. Slováci z Lipovlan nabídli možnost prohlédnout si jejich etno stavení.
V 18 hodin začal průvod všech účastníků programu. Věříme, že nebylo jednoduché být v kroji celý den v takovém vedru, jaké bylo v sobotu, ale všichni účastníci to skvěle vydrželi. Předvedli úryvek ze svého bohatého programu, abychom viděli, co na nás čeká během večerního programu. Průvod byl krásný a každé sdružení ho svými kroji, písní a tancem ještě více obohatilo.
Čest zahájit kulturně-umělecký program měla Melita Mulićová, vyslankyně prezidenta Republiky Chorvatska, který byl patronem oslav. Ve svém projevu zdůraznila význam všech menšin, také uvedla, že Lipovlany jsou jasný příklad pro celé Chorvatsko, jak menšiny dovedou spolupracovat, což ji těší. Slíbila, že se bude snažit, aby se menšinová kultura a jazyk rozvíjely i dále. A to, že menšinová kultura úspěšně žije, bylo vidět i v programu. Zahájil ho chorvatskou a evropskou hymnou Chorvatský kulturně-umělecký spolek KUD Lipa Lipovlany, české tance a písně předvedla Česká beseda obce Lipovlany, vystoupily také Makedonské kulturní sdružení MKD Braća Miladinovci Osijek, Sdružení Němců a Rakušanů Sirač, polský vokální ansámbl Wisla Záhřeb, sdružení slovenských Chorvatů Koljnof, maďarské kulturní sdružení Šandor Petőfi Laslovo, vokální ansámbl Bosňáků Bosana Záhřeb a děti z Konjice v BaH, Matice slovenská Osijek, srbské kulturní sdružení Vukovar; každý přispěl kouskem své jedinečné kultury. Vynikající vystoupení měli Ukrajinci v pestrých krojích a samozřejmě také hosté z Kyjova z České republiky.
V neděli byl den zaměřený na sport – kopaná, rodinná jízda na kolech, výtvarné dílny, hasičský program, šipky a také vystoupení chearleading skupiny Iskrice. Večer následoval koncert hudební skupiny Project-S a ani letos nechyběl ohňostroj pro radost všem.
Letos byla Lipovlanská setkání nejbohatší doposud, všude bylo jasně znát, že Lipovlany jsou opravdovým příkladem, jaká by Evropa měla v budoucnosti být. Text Sandra Klimšová, foto Lidija Dujmenovićova
PANELOVÁ DISKUSE A VÝSTAVA – Nejdůležitější událostí Lipovlanských setkání byla výstava a panelová diskuse, které proběhly v sobotu v Lidové knihovně a čítárně v památné místnosti Josipa Kozarce. Zajímavé byly vystavené fotografie s názvem Vyrostli jsme v EU, které přiblížily 19 let České republiky v Evropské unii, výstavu připravilo Velvyslanectví České republiky v RCH. Následoval kulatý stůl, na kterém se diskutovalo o zkušenostech v uplatňování ústavního Zákona o právech národnostních menšin v Republice Chorvatsku.
Všechny vítal a panelovou diskusi vedl Jozef Krajči, předseda Matice slovenské. Mezi hosty byly Jeho Excelence Milan Hovorka, velvyslanec České republiky v Republice Chorvatsku, Vladimír Bílek, poslanec v Chorvatském sněmu za českou a slovenskou menšinu, Tibor Varga, předseda Rady pro národnostní menšiny RCH, Alen Tahiri, předseda Úřadu pro lidská práva a pravá národnostních menšin a další. Kromě hostů o svých zkušenostech hovořila i Mirjana Olujićová, sisacko-moslavinská zástupkyně župana za srbskou menšinu. Starosta Lipovlan Nikola Horvat řekl, že je velmi hrdý na to, že právě jeho županství je tak dobrým příkladem menšinového soužití a je rád, že je právě v Lipovlanech vidět Evropa v malém.
Jeho Excelence pan M. Hovorka konstatoval, že soužití národnostních menšin je nejpřirozenějším a nejpevnějším pilířem vztahů mezi státy. Hovořil také o své vizi budoucí Evropy, která by měla byt multikulturní a ve které by se nesměly cítit rozdíly mezi národy. Uvedl právě Lipovlany jako nejlepší příklad současného soužití v moderní Evropě.
A. Tahiri uvedl, že Zákon o právech národnostních menšin, pokud jde o národnostní menšiny, je nejvyšším zákonem a základním dokumentem v Chorvatské republice. Pochválil ho a zdůraznil, že se uvádí jako příklad v zemích Evropské unie. V. Bílek souhlasil, že je zákon velmi dobrý, ale vždy je prostor ke zlepšení. Je zapotřebí zjistit problémy a pak spolu hledat a najít nejlepší řešení. V závěru T. Varga uvedl, že menšiny jsou mostem spolupráce mezi národy a Rada se bude snažit i dál, aby se jazyk a tradice zachovaly.
