Krajanská konference je vlastně pokračováním Týdne nebo Dnů zahraničních Čechů, které se konaly v letech 1998–2006 a jejichž cílem bylo znovunavázání kontaktů se zahraničními Čechy. Předpokládá se totiž, že jedna čtvrtina českého národa žije v zahraničí, což je pro Českou republiku obrovský potenciál. Již podruhé téma konference znělo Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích, poprvé letos bylo obohaceno o osobní příběhy krajanů, žijících v zahraničí. Také tentokrát konferenci uspořádala Stálá komise Senátu Parlamentu ČR (PČR) pro krajany žijící v zahraničí společně s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů. Konala se v Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Tomáše Czernina. Během prvního dne konference vystoupili zástupci českých institucí a státních organizací, které se otázkou zahraničních Čechů zabývají.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský, který se právě účastnil zasedání OSN v New Yorku, účastníky pozdravil prostřednictvím videa. Vyzdvihl odvahu Čechů, kteří často za velmi dramatických okolností a na protest proti komunistické vládě a okupaci opouštěli svou vlast. Dnes je situace zcela jiná – dnes se odchází do ciziny za poznáním a za zkušenostmi, které mohou vlast obohatit. „I když se krajanská komunita neustále proměňuje, existuje něco, co ji spojuje. Je to vztah k vlasti a zájem vracet jí zpět část bohatství v podobě nabitých zkušeností,“ prohlásil ministr Lipavský. Zdůraznil, že se Ministerstvo zahraničních věcí snaží vyhovět současným potřebám krajanů a vyzval je, aby nezapomínali na kontakty s vlastí a aby se do vlasti vraceli. Za tři nejdůležitější úkoly považuje korespondenční volby, snazší přístup k občanství a propojenost krajanského školství se vzdělávacím systémem v Česku.
Účastníky konference uvítali také předseda Stálé komise Senátu PČR pro krajany Raduan Nwelati, místopředseda Senátu Tomáš Czernin a předseda podvýboru pro styky s krajany Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Roman Bělor, čestná předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru Eliška Hašková Coolidgeová a jeho předseda Miroslav Krupička. Krajané se potom dozvěděli o některých novinkách v legislativě, které se týkají konzulárních záležitostí, školství, o zájmu Národního archivu o archivní materiály významných osobností institucí v cizině, o činnosti Českých škol bez hranic… Zaujal výstup mladých vědců, kteří úspěšně působí ve Švýcarsku.
O bilaterálních vztazích zemí, ve kterých žijí a působí, se zemí svých předků mluvili poslanec za českou a slovenskou menšinu v Chorvatsku Vladimír Bílek, který vyzvedl zejména výbornou spolupráci obou zemí na stavbě Českého kulturního centra v Daruvaru, Kulturně-edukačního centra ve Tkonu a Chorvatského kulturního centra v Jevišovce, a Helena Baslerová z Rakouska.
Druhý den konference se týkal většinou osobních výpovědí krajanů a Čechů žijících v zahraničí. Se svými zkušenostmi s odchodem do ciziny, které byly často velmi dramatické, zvlášť týkaly-li se odchodu v letech po druhé světové válce nebo po sametové revoluci, se svými zkušenostmi v novém prostředí a se svým vztahem k české vlasti nebo s případným návratem do ní, se svěřili krajané z Německa, Francie, USA, Rakouska, Švédska a Velké Británie. Byla to nesmírně zajímavá, často velmi citová vyprávění. Poněkud jiné byly výpovědi krajanek ze Slovenska, Srbska a Chorvatska, kde česká menšina vznikla po rozdělení do té doby společných států. Z Chorvatska se této části konference zúčastnily dvě krajanky. Zatímco Libuše Stráníková promluvila o osudu svého otce, krajanského učitele a redaktora Otokara Sakaře a jeho odkazu, na který navazují další generace, Helena Stráníková, která učí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a odborně se zabývá krajany v Chorvatsku, zejména z jazykového hlediska, představila svou knihu Krajané v Chorvatsku a jejich jazykové biografie, která právě vyšla v Nakladatelství Karolinum. Pojednává v ní o životě chorvatských krajanů se dvěma jazyky, o tom, jak s nimi nakládají, kdy je používají a jak je pro ně důležitý. Její výklad vzbudil značný zájem posluchačů.
Také letos měla Krajanská konference kulturní doplněk. Prvního dne konference byli účastníci pozváni na společenské setkání s číší vína na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v Černínském paláci, kde je přivítali vrchní ředitel sekce právní a konzulární Martin Smolek a zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký, a kde měli také možnost prohlédnout si prostory, ve kterých až do svého tragického a do dneška neobjasněného skonu žil Jan Masaryk. Druhý den Krajanské konference uzavřel nádherný koncert Plzeňské filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho, během kterého si mohli v prostředí Valdštejnské zahrady vychutnat díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a dalších. Text a foto Libuše Stráníková

UDĚLENY CENY ZASLOUŽILÝM
Během konference byli vyhlášeni laureáti dvou ocenění:
Cenu Společnosti pro vědu a umění Praha, která v roce 2021 kvůli pandemii nemohla být udělena, dostali básník a překladatel Václav Daněk, slovenský filmový režisér a scenárista Juraj Jakubisko, operní pěvkyně Magdalena Kožená, herec Norbert Lichý, dirigent Václav Luks, kardiolog Jan Pirk, operní a divadelní režisér David Radek, spisovatel Roman Ráž a divadelník, herec, hudebník, básník a spisovatel Jiří Suchý, jeden ze zakladatelů divadla Semafor.
Ocenění za dlouhodobou činnost v krajanské komunitě získaly učitelka, tlumočnice, ředitelka Potravinové banky a zakladatelka a organizátorka Krajanského festivalu Věra Doušová z Česka, diplomat, zástupce stálého představitele ČR v OSN Jan Kára ze Švýcarska, dlouholetá předsedkyně Spolku Čechů v Bratislavě Zdeňka Keltošová ze Slovenska a Ludmila Stáňová, tajemnice spolku Centrum Velehrad v Londýně.