V plném sále zdeneckého domu přivítala všechny návštěvníky besední dechová hudba. Na začátku přítomné pozdravila předsedkyně Besedy Vesna Růžičková, která potom předala slovo pracovnímu předsednictvu. Shromáždění vedla Josefka Dobrijevićová. Zprávu o činnosti spolku podala předsedkyně V. Růžičková. Ze zprávy jsme se dozvěděli, že ve spolku působí šest velice aktivních skupin, které měly vloni dohromady více než sedmdesát vystoupení. Beseda zorganizovala Večírek s písničkou, Den české kultury a Mikulášský večírek. Konaly se zde i dílny v rámci projektu města Hrubečné Pole. Zdenečtí nechyběli ani na Dožínkách v Kaptole s alegorickým vozem – chlebovou pecí, kterou kdysi postavil učitel Josef Zámostný. Na Dožínkách vystoupila také taneční skupina a dechová hudba. Spolek zorganizoval koncert nazvaný Zpívám píseň, která potěší mé srdce a velice oblíbenou akci s názvem Zdenecké kouzlo. Zdejší Beseda pořídila díky Svazu Čechů do školy dotykovou tabuli pro výuku češtiny. Besední skupiny vystupují doma, ale také na akcích pořádaných Svazem Čechů a městem Hrubečné Pole. Z finanční zprávy jsme se dozvěděli, že příjmy činily v roce 2023 téměř 39 tisíc eur, a to ze Svazu Čechů, města Hrubečné Pole a Bjelovarsko-bilogorského županství. Zprávu o výuce češtiny podala učitelka češtiny Manuela Ivekovićová. Připravila i působivou prezentaci o výuce českého jazyka a kultury podle modelu C. Z předloženého plánu práce a finančního plánu vyplývá, že spolek plánuje zorganizovat řadu akcí. Novinkou je, že letos členové Besedy pojedou do České republiky a vystoupí na doudlebských dožínkách, kam je pozvali hosté z Římova. Všechny zprávy, plán práce a finanční plán byly schváleny jednomyslně.
Řada hostů poblahopřála Zdeneckým k bohaté činnosti a poděkovala jim za péči o kulturu a jazyk našich předků. Byli to poslanec Vladimír Bílek, místožupanka Táňa Novotná Golubićová, předsedkyně Svazu Čechů Ana-Maria Štrumlová-Tučková, Dalibor Brůža z České republiky, který byl iniciátorem znovuzaložení zdejší Besedy a jejím prvním předsedou, hosté z Římova a další.
Po oficiální části valné hromady se konal kulturně-umělecký program domácích a hostů. V programu vystoupily všechny besední skupiny: taneční skupiny, sbor Zdenačky a dechová hudba. Nechyběly ani děti, které navštěvují hodiny češtiny v Hrubečném Poli.
Konec programu patřil hostům z Římova, kteří představili růžičkovou koledu a vysvětlili, co která maska představuje. Poté pozvali přítomné na návštěvu do Římova na dožínkové slavnosti. Následovala večeře a zábava za doprovodu domácí dechovky. Text a foto A.-M. Štrumlová-Tučková
VÍCE NA PORTÁLU jednota.com.hr
ŘÍMOVSKÁ RŮŽIČKOVÁ KOLEDA U KRAJANŮ
Masopustní sezonu u nás zahájila tradiční růžičková koleda z Římova, která byla letos 19.–21. ledna po tříleté přestávce opět hostem České besedy Velké a Malé Zdence. Tradiční skupina s hudebníky a doprovodem „netradičních“ masek se představila 20. ledna před radnicí v Hrubečném Poli, na návsi ve Velkých Zdencích i večer při besední valné hromadě.
Skupinu před hrubečnopolskou radnicí přivítala předsedkyně Turistického sdružení Jižní Bilogora Ivona Janotová, popřála hostům příjemný pobyt a předala jim klíč města. Před shromážděnými občany nejdříve vystoupily malé mažoretky a po nich ty o něco starší. Za zvuků písně Červená růžičko tu koledníci zatáčeli a vytáčeli své kolečko a zatančili si i s přihlížejícími. Nemohli jsme si nevšimnout, že s muzikanty hraje Dalibor Brůža, zdenecký rodák žijící v Boskovicích. Hostitelé nabízeli čaj a koblihy, zatímco hosté s sebou vezli kočár se soudkem piva.
Také na zdenecké „majdě“ se sešlo několik desítek místních i přespolních diváků a se zájmem sledovali tanec koledníků. Mohli si také vyslechnout, co která z tradičních postav představuje, a také si s maskami zatančit. Také zdenečtí logistici nabízeli teplý čaj, koblihy a další dobroty. Na sluncem ozářené roztančené pestré masky na čistém bílém pozadí tvořeném sněhovou pokrývkou byla krásná podívaná.
Od etnografa Jihočeského muzea Jana Šimánka, který koledníky doprovázel, jsme se dozvěděli, že průvod má řadu prvků z pohanské, ale především křesťanské tradice. Tvoří ho dvanáct koledníků (tolik bylo apoštolů) ve svátečním tmavém obleku s červenou kravatou a červenobílou šerpou – vrchnost ji má přes rameno, ostatní kolem pasu.
Klobouky mají nahoře pět růžiček (jako Kristových ran) a jalovec (symbolizující trnovou korunu) a kolem dokola 366 růžiček (letos je přestupný rok). Červenobílé třásně symbolizují Kristovu krev a pot.
Koledu vede matka s cepem; má špičatou čepici a oblek pošitý barevnými třásněmi. Za ní jde hejtman s halapartnou, kterou si staví jen na nohu, nikdy na zem, protože nikde nemá domovské právo. Další v řadě, rychtář nosí tzv. právo vyřezané z jednoho kusu dřeva se znázorněným čtyřlístkem (strany světa) a symboly pěti světadílů. Rychtář může tímto právem koledníky i potrestat. Dále chodí moučný, který nese dřevěnou lopatu, na kterou vybírá koledu a dává ji do košíku. Je v bílém oděvu s bílými třásněmi a bílou čepicí. Dále v průvodu jdou konšel s puškou a další konšelé – tancmajstři, kteří mají vyzývat děvčata a hospodyni k tanci. První z nich má hůl a myrtový věneček (symbol Kristova utrpení a trnové koruny). Následuje žitný v obleku se strakatými třásněmi.
Když matka uhodí cepem o zem, koledníci oběhnou kolečko a třikrát se zatočí. Moučný a žitný obíhají obráceným směrem než ostatní koledníci.
Vedoucí výpravy Pavel Zíka uvedl, že s koledou do Chorvatska přijel snad už podvacáté. Nejdříve jezdili na Rijecký karneval a potom začali jezdit do Zdenců, kde se prý vždy cítí jako doma. Zavzpomínal i na svého přítele Juru Šantaka, který nás nedávno opustil. Text a foto Ž. Podsedník
