Jak byste ohodnotil uplynulý rok? Co Koordinace chystá na letošek?
V roce 2023 jsme nejvíce sil věnovali předvolebním aktivitám, protože se v květnu konaly volby představitelů do menšinových rad a místní a regionální samosprávy. Celá Koordinace se sešla dvakrát, jednou na řádné schůzce a potom na předvolební schůzce v Horním Daruvaru. Koordinace fungovala dobře, i když bylo po sčítání lidu v roce 2021 jasné, že se rady a představitelé pro pokles počtu krajanů nebudou volit všude tam, kde to bylo možné doposud. Přesto jsme doufali, že přijde nějaké rozhodnutí z vlády a zastoupení se zachová. To se nestalo, a tak jsme po vypsání voleb zjistili, jak se věci mají. Česká menšina přišla o nárok na radu v Požežsko-slavonském a Sisacko-moslavinském županství, které nově nahradili představitelé. O představitele jsme přišli ve městě Sisku a Viroviticko-podravském kraji. Nyní je více představitelů na županské úrovni. Doposud měla menšina představitele v Istrijském, Primorsko-goranském a Záhřebském županství, nyní ho má i v Požežsko-slavonském a Sisacko-moslavinském županství.
Zastoupení Radou české menšiny má dnes Bjelovarsko-bilogorské županství, města Záhřeb, Daruvar, Hrubečné Pole, Kutina a Pakrac, obce Dežanovec, Končenice a Sirač a nově se zformovala Rada české menšiny obce Lipovlany. Češi mají představitele ve městech Bjelovaru a Garešnici. Je nám líto, že se v těchto volbách neutvořilo kandidátku město Lipik, které na to mělo nárok. Žije tam hodně Čechů a není tam ani beseda, ani menšinová rada.
Co se týče spolupráce, často jsem jednal s místopředsedou Koordinace Jiřím Bahníkem a pomáhali jsme řešit problémy s Istrijským županstvím. S každým jsem komunikoval telefonicky, každému jsem rád pomohl, každý se mi mohl ozvat… Většinu příprav k volbám vykonali lidé z Bjelovarsko-bilogorského županství, Svaz, Jednota a úřad poslance. Pro všechny županské, městské a obecní menšinové rady a představitele jsme připravili materiály a letáky, udělali jsme předvolební kampaň, všechno jsme projednávali. Výsledky voleb jsou známé a na začátku února plánujeme konstituci nové Koordinace.
Koordinace (a já jako předseda) dobře spolupracovala se Svazem Čechů, úřadem poslance a Jednotou a se všemi institucemi a sdruženími, také s místožupankou. Kdykoli bylo nějaké důležité jednání o menšině, vždy jsem byl přítomen jménem menšinové samosprávy. Bylo to zajímavé zejména pro některé hosty z Česka. O Koordinaci se psalo v Jednotě a často jsem byl také hostem českého vysílání Radia Daruvar.
Máme to štěstí, že jsou v Koordinaci stejní lidé jako v krajanských spolcích, takže nemáme příliš rozdílné názory. A opravdu, i v uvedeném roce 2023 jsme všichni spolupracovali, jednali jsme jednomyslně, pomáhali si a dělali vše ve prospěch české menšiny.
Koordinace je právnický subjekt, ale je nám líto, že se doposud nepodařilo úředně rozhodnout, kdy dostanou i menšinoví představitelé vlastní právní osobnost, protože jsou momentálně v nepříznivé situaci, že pracují a působí přes vlastní identifikační číslo občana (OIB), což je takové riskantní.
Koordinace ještě stále nemá zajištěné vlastní financování, nemůže nikoho finančně podpořit, to dělají Rady samy. Funkce Koordinace spočívá v tom, abychom si tam vyměňovali zkušenosti a ve společném zájmu jednali s institucemi a poslancem ve prospěch naší menšiny. Myslím si, že Koordinace má i nadále svou úlohu v životě české menšiny v Chorvatsku. Mnohé menšiny nám závidí, že nemusíme pořádat kulturní akce, protože to výborně dělá Svaz Čechů se svými besedami. Nezasahujeme ani do zájmů představitelů a předsedů rad, jde o tělesa zvolená ve volbách. Koordinace tu je jen, aby případně pomohla koordinovat společné zájmy, například řešení financování v Istrijském županství. I nadále je zapojena také do jednání nevyřešené situaci se sladěním stanov obce Dežanovec.
Koordinace měla doposud dvanáct členů. Nyní bude mít členů devět, pět županských představitelů a po dvou představitelích županských rad Bjelovarsko-bilogorského županství a města Záhřebu. Na konstituční schůzi má být schválen také plán aktivit. V plánu bude určitě spolupráce s institucemi v zájmu české menšiny, podpora mládeže, podpora snah poslance, který usiluje o navázání bilaterální spolupráce Chorvatska s Českem, a pomoc v lokálních a regionálních jednotkách, kde to naši představitelé nebudou moci sami vyjednat.
Stojíte také v čele Rady české menšiny Bjelovarsko-bilogorského županství. Tato Rada už plní svou funkci, viďte?
Dvaceti ětičlenná rada byla konstituována. Já jsem zůstal jejím předsedou a Mája Krejčová je místopředsedkyní. Jsou v ní také představitelé všech českých besed a institucí (školy, školky, Svaz Čechů, Jednota, Radio Daruvar), poslanec a místožupanka. Rada má pravidelné schůze, je financována ze županského rozpočtu a má vlastní plán práce. I v uplynulém roce pomáhala županská rada ostatním radám a představitelům. Myslím si, že my tady v Daruvaru máme více zkušeností a jsme lépe informováni, navíc tu působí nejvíce sdružení. Menší část prostředků rada spotřebuje na administraci a zbývající více než polovinou prostředků se podporují různé projekty sdružení a institucí, přičemž nejvíce se, jako doposud, pomáhalo základním a mateřským školám. Spolupráce s vedením županství, místožupankou i poslancem je dobrá. Samozřejmě se i županská rada zapojila do řešení problému s právem na dvojjazyčnost v Dežanovci.
Jste také dlouholetým předsedou České besedy Horní Daruvar, tuto funkci zastáváte už celých třicet let. Co se v Besedě chystá v letošním jubilejním roce?
Česká beseda Horní Daruvar oslaví letos plných sto let od svého založení a obvodní škole v Horním Daruvaru je letos osmdesát. Všechny programy a akce pořádané v letošním roce budou ve znamení oslav těchto dvou úctyhodných výročí. Připravili jsme si i loga, aby to bylo zřejmé. Jednou z těchto akcí bude i přehlídka malých hudebních skupin, akce Svazu Čechů, která se poprvé konala právě v Horním Daruvaru.
Oslava besedního výročí bude zvláštní slavnost. Proběhne někdy na konci srpna, až se všichni vrátí z dovolených – bude to oslava Besedy a školy. Dny bramboráků bychom chtěli pořádat 15. června. Plánujeme i další besední akce. Letos si připomeneme také dvacáté výročí založení pěvecké skupiny v Horním Daruvaru.
Máme v plánu dokončit úpravy našeho dětského hřiště a jeho okolí. Budou probíhat také velké úpravy v místním domě, který Beseda užívá. Vymalují se v něm všechny místnosti včetně sálu, budou se upravovat kuchyň a výčep a renovovat fasáda na místech, kde už zchátrala.
A když už je takový jubilejní rok, navíc plánujeme začátkem července besední zájezd do České republiky.
V poslední době jsou v Horním Daruvaru do mnoha akcí zapojeny děti a mládež. Kolik je tam vlastně dětí a co pro ně podnikáte?
Do příprav programů se zapojuje čtrnáct až sedmnáct dětí, ale asi čtyři pět z nich je z Daruvaru. Před několika lety začala se skupinou dětí pracovat Jitka Jílková a zapojila se učitelka z České republiky Ilona Kirchnerová. Připravují různé akce na našem výletním místě, programy k Vánocům a s dětmi nacvičují také divadlo. Osobně jsem stejně jako všichni ve výboru velmi rád, že se hodně pracuje s dětmi a mládeží.
Koncem loňského roku jsme měli volební valnou hromadu, kde byla zvolena řada nových lidí a správní výbor byl značně omlazen. Tito mladí mají různé ideje. Rozdělili jsme si úkoly a už teď víme, že Beseda bude letos mít o jednu skupinu víc – dětskou taneční skupinu. Doposud jsme měli skupiny čtyři – kreativní, pěveckou, hudební a divadelní.
V průběhu roku se budou také shromažďovat údaje a záznamy do chystané monografie Horního Daruvaru. Ta by neměla být jen o Besedě, ale o celé osadě – i o škole, místní samosprávě a hasičích, protože Horní Daruvar je specifický tím, že jsou většinou všude ti stejní lidé. Chtěli bychom udělat jednu monografii, aby to byla trvalá památka na to, jak se v Horním Daruvaru žilo kdysi a jak se tu žije dnes. Kniha má vyjít v roce 2025.
A jak to vidíte ještě dál do budoucna?
A toho roku, až se ta kniha vydá, uzavřeme také jedno období třiceti dvouletého předsedování. Ve vedení Besedy jsou schopní mladí lidé, kteří to mohou převzít. Případně bych mohl dělat jedno volební období tajemníka, než se to rozjede. Text Ž. Podsedník, foto žp a archiv
