Přednáška v Chorvatsko-české společnosti k 200. výročí narození Bedřicha Smetany

  • Posted on:  pondělí, 01 duben 2024 00:00

SMETANA SE V ZÁHŘEBU STAL MIROSLAVEM
Chorvatsko-česká společnost a Chorvatská muzikologická společnost si 11. března připomněly 200. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních velikánů Bedřicha Smetany přednáškou nazvanou Bedřich Smetana – český národní skladatel (z historicko-kulturologického hlediska). V Českém národním domě v Záhřebu přednášela historička dr. sc. Petra Babićová.

Bedřich Smetana je považován za otce české národní hudby; status národního skladatele si zasloužil jako autor osmi oper, z nichž je nejznámější a nejpopulárnější komická opera Prodaná nevěsta, ale významné jsou také opery z českých dějin Dalibor, Libuše a Braniboři v Čechách, jakož i cyklus šesti symfonických básní Má vlast, mezi nimiž je nejznámější Vltava.
Petra Babićová je autorkou knihy Hrvatske nacionalno-povijesne opere u drugoj polovici 19. i u 20. stoljeću. Intencije i recepcija (Chorvatské národně historické opery v druhé polovině 19. a ve 20. století. Intence a recepce), ve svých vědeckých a odborných pracích se zvlášť zabývala souvislostmi kultury a politiky. Její doktorská dizertace byla na téma Nacionalno-povijesne opere 19. stoljeća u nacionalnim pokretima nenjemačkih naroda Habsburške/Austro-Ugarske Monarhije (Národně historické opery 19. století v národnostních hnutích neněmeckých národů habsburské/rakouskouherské monarchie) a mimo jiné se zabývala Smetanovými operami a jejich rolí při formování české národní identity. Při své přednášce podala popis Smetanova života od jeho narození v Litomyšli v roce 1824 přes studium v Praze, účast v revolučním dění v roce 1848, působení ve Švédsku v letech 1856–1861 po návrat do vlasti, kde začal tvořit český národní repertoár. To bylo jedním z jeho hlavních cílů v době, kdy působil jako ředitel pražské opery v letech 1866–1874. Tuto funkci zastával, i když pokládal základní kámen Národního divadla v Praze, které bylo otevřeno v roce 1881.
P. Babićová vysvětlila politické a společenské okolnosti spojené s jednotlivými Smetanovými díly. „Připomínáním slavných dějin a srovnáváním situace v 19. století s nejranějšími dějinami dával legitimitu české národnostní otázce a tématy ze života lidu stavěl lid na stejnou úroveň hodnot se společenskou elitou,“ uvedla Petra Babićová.
Smetanovým oblíbeným dílem byla Má vlast, dílo vzniklé v letech 1875–1880, v jehož symfonických básních existuje vyváženost mezi českou historií a pověstmi, lidmi a přírodou.
Opera Prodaná nevěsta je považována za českou národní operu. Za svůj úspěch podle Petry Babićové vděčí tomu, že obsahuje „česky znějící“ hudbu. První provedení v roce 1866 nemělo náležitý ohlas kvůli válečnému ovzduší v předvečer války mezi Rakouskem a Pruskem, kdy značná část Pražanů opustila Prahu, a i sám Smetana se obával, že ho v případě vstupu pruských vojsk kvůli jeho první opeře Braniboři v Čechách popraví, vysvětlila Petra Babićová. Tato první Smetanova opera se zabývá obdobím braniborské vlády nad Čechy v letech 1278 až 1283 a cenzura to vnímala jako dílo proti Prusku, třebaže Smetana zřejmě spíše protestoval proti Rakousku a jeho špatné vládě v Čechách.
Smetana skládal operu Libuše v roce 1872 k očekávané korunovaci Františka Josefa českým králem. K té nakonec nedošlo, což Češi brali jako urážku a ponížení, a Smetana potom do závěrečné části opery přidal část s Libušinou věštbou, v níž se uvádějí nejvýznamnější události a osobnosti českých dějin od 11. do 15. století spolu se zásadním vzkazem, že český národ nezanikne. Tato opera byla nakonec uvedena při otevření Národního divadla v Praze, v němž se uvádí každoročně na Nový rok 1. ledna, v Den vítězství (den osvobození od nacismu) 8. května a v Den vzniku samostatného československého státu 28. října.
Bedřich Smetana zemřel 12. května 1884. V posledních letech svého života byl úplně hluchý, což mu nebránilo ve skládání, ale některá ze svých děl, mezi nimi Mou vlast, která byla poprvé uvedena v roce 1882, nikdy neslyšel.
Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac ve své úvodní řeči připomněl, že má Bedřich Smetana ulici v Záhřebu na sídlišti Prečko spolu s několika dalšími světoznámými skladateli, jako jsou Beethoven, Händel, Sibelius a Bartók. Připomněl, že Prodaná nevěsta byla v Záhřebu uvedena sedm let po jejím prvním uvedení v Praze, v roce 1873, a to v chorvatském překladu Augusta Šenoy. „Je zajímavé, že Smetanovi přeložili také jméno, a tak se na plakátu uvádí jako Miroslav Smetana, protože Bedřich je česká podoba německého jména Friedrich a Frieden znamená mír. Toto bylo kromě uvedení v Petrohradě v roce 1871 jediné uvedení Prodané nevěsty mimo české země za Smetanova života. Teprve v roce 1892 byla opera uvedena ve Vídni a v roce 1909 v New Yorku,“ uvedl Lipovac. Připomněl také, že se rok 2024 v Česku oslavuje jako Rok české hudby. Tato tradice byla zahájena v roce 1924, kdy se dovršilo 100 let od Smetanova narození. Tehdy byl zaveden obyčej, aby se všechny roky končící číslem čtyři oslavovaly jako Rok české hudby, a to nejen na počest Smetany, ale i dalších českých hudebních velikánů, protože mnozí z nich se narodili nebo zemřeli právě v letech končících číslicí čtyři.
„Smetana měl to neštěstí, že zemřel šedesátiletý, a tak se narodil i zemřel v roce končícím na číslo čtyři, v roce 1884. Z dalších skladatelů Antonín Dvořák zemřel v roce 1904, Leoš Janáček se narodil v roce 1854, Oskar Nedbal se narodil v roce 1874, Vilém Blodek se narodil v roce 1834 a zemřel v roce 1874, Václav Jan Křtitel Tomášek se narodil v roce 1774. Z novějších hudebních velikánů se písničkář Karel Kryl narodil v roce 1944 a zemřel v roce 1994. Z uvedených hudebníků je pro Chorvatsko zajímavé 150. výročí narození Oskara Nedbala, protože tento český skladatel svůj život ukončil v Záhřebu, kde na Štědrý večer roku 1930 skočil z okna Chorvatského národního divadla a až do roku 2006 byl pochován na hřbitově Mirogoj,“ uvedl Lipovac. Vyzvedl vzkazy, které lze vyčíst z působení Smetany a druhého nejvýznamnějšího českého skladatele Antonína Dvořáka. „Jedním ze vzkazů Smetanova života je, že zakořeněnost v dějinách a tradici vlastního národa nemusí být překážkou k dosažení světové slávy, ovšem v případě, když existuje talent, nejen v hudbě, ale i v literatuře či výtvarném umění, třebaže to hudebníci mají snadnější, protože jazyk hudby je univerzální. Dalším vzkazem je, že národ, který má špičkové umělce, může dosáhnout úcty a slávy na světové úrovni i tehdy, když nemá vlastní stát. Smetana, a zejména Dvořák, šířili ve světě slávu a dobré jméno Čechů jako příslušníků vysoce kulturního národa, a to v době, kdy Češi nebyli samostatní, kdy bojovali v rámci Rakouska-Uherska o svou svébytnost, dokonce i o právo k používání českého jazyka jako jazyka úředního. Tito dva skladatelé už tehdy určili postavení Čechů na mapě světa, protože byli uznávaní a známí jako Češi,“ konstatoval Lipovac. Text a foto Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS

FOTO na portálu jednota.com.hr

Read 30 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 16 2024

V Jednotě číslo 16, která vychází 20. března 2024, čtěte:
- Poslední rozloučení s čestným předsedou ČSÚZ Jaromírem Šlápotou
- Šedesát let od založení mládežnické taneční skupiny v Končenicích
- Divadelní večery s premiérou v Horním Daruvaru a Bjelovaru
- Vzdělávací seminář učitelů v České republice
- Překladatelská soutěž Českých škol bez hranic
- Záhřebští bohemisté v mezinárodním vědeckém projektu
- Deset dní astronomie v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi