Jak uvedl předseda CHČS Marijan Lipovac, hlavním úspěšným počinem v roce 2023 byl pětidenní zájezd do České republiky, který byl zorganizován po pětileté přestávce. K dalším úspěšným akcím se řadí diskuze (tribuna) věnovaná českému spisovateli Milanu Kunderovi u příležitosti jeho úmrtí a dvě diskuze o vazbách Čechů s jinými národy a státy v jihovýchodní Evropě, jakož i křest knihy o Dušanu Karpatském. Významným úspěchem Chorvatsko-české společnosti bylo také udělení Listiny Chorvatské republiky Svazu Čechů, protože k němu došlo právě na základě návrhu a doporučení CHČS.
Činnost Společnosti v roce 2023 byla o něco menší než v roce 2022, který byl rokem rekordním i díky podpoře, které se společnosti dostalo od chorvatského Ministerstva zahraničních a evropských věcí. Tato podpora společnostem přátelství se loni neudělovala; koncem roku 2023 bylo vypsáno výběrové řízení, na jehož výsledky se čeká.
Chorvatsko-česká společnost kandidovala na zmíněné výběrové řízení projektem Hrvatsko-češki kulturni susreti (Chorvatsko-česká kulturní setkání), obsahujícím desítku přednášek, diskuzí a koncertů. Projekt byl vlastně už zahájen, protože se už v prvních měsících roku 2024 uskutečnila přednáška o českém skladateli Bedřichu Smetanovi k 200. výročí jeho narození, jakož i přednáška o chorvatském generálovi Josipu Šiškovićovi, jenž byl v 18. století v Čechách vojenským velitelem. Touto přednáškou byl zahájen cyklus Iz zajedničke hrvatsko-češke vojne povijesti (Ze společných chorvatsko-českých vojenských dějin), jehož cílem je připomenout významné, ale pozapomenuté osobnosti a události vojenských dějin, které pojí Chorvaty a Čechy, a zároveň 15. výročí vstupu Chorvatska a 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance NATO. V rámci cyklu proběhnou také přednášky o dvou bratrech, generálech Josipu a Franjovi Filipovićových.
Kromě Smetanova jubilea plánuje CHČS přednáškami a diskuzemi připomenout 600. výročí smrti nejvýznamnějšího českého vojevůdce Jana Žižky, 100. výročí smrti českých spisovatelů Franze Kafky a Jiřího Wolkera, 100 let od narození českých spisovatelů Josefa Škvoreckého a Jiřího Šotoly, jakož i 150. výročí narození Marie Radićové, 150 let působení České besedy Záhřeb a stejnou dobu působení moderní Univerzity v Záhřebu, mezi jejímiž prvními profesory působilo i pět Čechů. V rámci projektu Chorvatsko-česká kulturní setkání jsou plánovány také přednášky o studiu Nikoly Tesly v Praze, o dubrovnické tramvaji a o Češích v roli vedoucích Městského zahradnictví (Gradska vrtlarija) v Záhřebu. V plánu je také přednáška o exodu obyvatel Istrie na Moravu v průběhu první světové války.
Dále se plánuje navrhnout pojmenování veřejných prostranství v Záhřebu po významných Češích, přičemž, jak uvedl M. Lipovac, několik návrhů už bylo vzneseno, ale z neznámých důvodů se nedostávají na pořad jednání Výboru pro udělení názvu sídlišť, ulic a náměstí v Městském shromáždění Záhřebu. Návrhy se vztahují na tiskaře Antonína Janderu, učitelku Marii Fabkovićovou, zatímco jméno Václava Havla bylo už v roce 2016 zapsáno do fondu jmen, ale zatím se vyhledává vhodná lokace, která by mohla být jeho jménem nazvána.
Společnost plánuje začít znovu vydávat svůj zpravodaj Susreti (Setkání), jehož poslední číslo vyšlo v roce 2019 a potom došlo k odmlce kvůli nedostatku finančních prostředků, a tak se vedení pokusí zajistit prostředky z donací firem a jednotlivců. Sdružení je aktivní také na sociálních sítích, a tak má facebookový profil CHČS v současnosti 3340 sledujících.
Chorvatsko-česká společnost má v současnosti 105 členů, včetně členů poboček v Omiši a Daruvaru. Na shromáždění byla vyjádřena spokojenost se skutečností, že pobočka v Daruvaru dostala nové vedení, s nadějí, že se to promítne také v její činnosti, která v posledních letech téměř ustala. Spokojenost vyvolává také úroveň transparentnosti činnosti společnosti, která je znát i z pravidelných každoměsíčních setkání, zasedání předsednictva otevřených pro všechny členy a včasného informování členstva o nadcházejících akcích, rozesílání pozvánek a měsíčního zpravodaje CHČS, který v elektronické podobě vychází od roku 2012.
Chorvatsko-česká společnost má v plánu pokračování spolupráce s institucemi české menšiny, Česko-chorvatskou společností v Praze, českým velvyslanectvím v Záhřebu, chorvatským velvyslanectvím v Praze, sdruženími moravských Chorvatů, Katedrou bohemistiky v Záhřebu a dalšími sdruženími a institucemi. Má zájem také přispět ke konkrétní spolupráci mezi Záhřebem a Brnem, která by vbrzku měla být stvrzena novou dohodou obou měst, která uzavřela přátelství již v roce 1965.    Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto CHČS