Mezinárodní vědecký projekt DIGEOCAT & Lib.

  • Posted on:  čtvrtek, 25 duben 2024 00:00

ZÁHŘEBŠTÍ BOHEMISTÉ ÚČINKUJÍ V MEZINÁRODNÍM PROJEKTU
Katedra českého jazyka a literatury Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu se podílí na realizaci dalšího mezinárodního evropského projektu zaměřeného na bohemistiku. Po odborném projektu nazvaném A Gam eChanging Year: Czechoslovakia and Europe in 1968, který byl zaměřený na výzkum politických a společenských zvratů v přelomovém roce 1968 v Československu a při kterém se shromažďovala ústní svědectví svědků dobových událostí, byl tentokrát vědecký tým katedry vedený docentem dr. sc. Matijou Ivačićem angažován ve vědeckém projektu DIGEOCAT & Lib. (plný název zní Výzkum reprezentací mezikulturních kontaktů v českých cestopisných textech ze Středomoří do roku 1918 s využitím nástrojů digital humanities).

Jde o tříletý projekt (prosinec 2022 – prosinec 2025) financovaný z prostředků Evropské unie. Do projektu jsou vedle vědeckého týmu záhřebské bohemistiky (doc. dr. sc. Matija Ivačić, mimořádná prof. dr. sc. Suzana Kosová a Nives Ratkovićová) zapojeny také Univerzita Palackého v Olomouci (vedoucí instituce projektu, v jehož čele stojí Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D.), univerzita v Granadě (Universidad de Granada, Španělsko), univerzita v Udine (Università degli Studi di Udine, Itálie) a Moravská zemská knihovna (MZK) v Brně.
Projekt DIGEOCAT & Lib. zkoumá mezikulturní vazby v českých cestopisných textech ze Středozemí do roku 1918. Jde zhruba o sto dvacet cestopisů na kolem 15 tisících stránkách uveřejněných časopisecky či knižně. Projekt se vyznačuje vědeckou inovací a multidisciplinárním přístupem, respektive snahou, aby se humanistické vědy více propojily se současnými vymoženostmi digitální technologie a s ní spojenými nástroji. DIGEOCAT & Lib. je spojením historiografie, literární vědy a kulturologie s digitální kartografií a geoinformatikou. Dvacítka odborníků zapojených do tohoto projektu vytvoří pomocí nástroje digital humanities velký multitematický atlas složený ze všech zpracovaných cestopisů. Atlas bude koncem roku 2025 dostupný také online a bude k němu moci volně přistoupit jak vědecké společenství, tak i širší veřejnost, která ovládá český jazyk. Dostupnost všech zpracovaných cestopisů v rámci přístupu open access je jedním z významnějších benefitů tohoto projektu, protože se tím vytvoří infrastruktura pro další výzkumy mezikulturních styků (nejen) v literárních textech. Vzhledem k tomu, že jsou v dnešním světě (masové) migrace každodenní realitou a multikulturnost je neustále vystavována zkouškám, je aktuálnost uvedeného projektu více než zřejmá.
Jak bude ve skutečnosti online multitematický atlas vypadat? Uživatelé budou moci po několika kliknutích myší sledovat vizualizované kartografické trasy, kterými se cestopisci pohybovali, a zkoumat libovolné zeměpisné oblasti podle různých tematických klíčů (náboženství, móda, běžný život, významné osobnosti, architektura, umělecká díla, jazykové charakteristiky, postoj vůči cizincům atd.). Zvídavci se budou například moci dozvědět, co se v cestopisech napsaných v českém jazyce před rokem 1918 psalo o postavení žen v Dalmácii v 17. století, jaká byla móda v Benátské republice, jaké lidové obyčeje se provozovaly v Káhiře během „dlouhého“ 19. století či jaké byly náboženské slavnosti v Marakeši před první světovou válkou. Bude možné dozvědět se také další zajímavosti, jako například trvání cesty či dopravní prostředek (často i dopravní prostředky), který cestovatel použil.
Moravské zemské knihovně v Brně byla jako jedné z předních kulturních institucí v České republice svěřena úloha digitalizace veškerých textů, respektive vytvoření digitální knihovny vybraných českých cestopisů. Díky tomu budou uživatelé prohlížející multitematický atlas moci vyhledávané úryvky cestopisu vidět v jejich původním časopiseckém či knižním vydání.
Aby to všechno bylo možné, bylo nutné nejdříve vyvinout zvláštní software na rozbor, zpracování a uložení obsáhlého cestopisného fondu. A právě z toho důvodu byli v projektu angažováni vědci z Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty v Olomouci v čele s prof. Vítem Voženílkem.
Projekt zahrnuje také celou řadu dalších aktivit, které mají být v průběhu tří let jeho trvání vykonány. Na vyvinutou infrastrukturu (multitematický atlas s možností vyhledávání na zvláštní, veřejnosti dostupné internetové doméně) budou navazovat také četné další výstupy projektu: vědecké studie, specializované mapy, popularizační přednášky na středních školách, v knihovnách a kulturních institucích, texty v denním a týdenním tisku a na internetových portálech, mezinárodní workshopy pro studenty, diplomové práce tematicky spojené s projektem, implementace výstupů projektu ve vysokoškolských institucích atd.
Proběhnou také dvě mezinárodní vědecké konference, v Udinách (říjen 2024) a v Olomouci (říjen 2025).
O všem uvedeném se čtenáři mohou informovat nebo sledovat aktivity na chorvatské verzi internetových stránek projektu (https://digeocat.ffzg.unizg.hr/) či na hlavních stránkách projektu (https://digeocat.upol.cz/czech/).
Text vznikl v rámci popularizace projektu DIGEOCAT & Lib.
Text doc. dr. sc. Matija Ivačić

Read 103 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 23 2024

V Jednotě číslo 23, která vychází 8. června 2024, čtěte:
- První dámy Česka a Chorvatska mezi krajany
- Dny české kultury České besedy Viroviticko-podravského kraje
- Den české kultury České besedy Verovice
- Den české kultury ve Velkých Zdencích
- Maturantky českého oddělení Gymnázia Daruvar se loučí
- Jane’s Walk v Daruvaru
- Záhřebská přednáška o dubrovnické tramvaji
- Dvě akce České besedy Lipovec
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi