Na Plitvice se vypravila padesátičlenná delegace krajanů, jejíž součástí byli také velvyslanec České republiky v Chorvatsku Milan Hovorka s chotí, poslanec Vladimír Bílek, předseda Rady české národnostní menšiny Bjelovarsko-bilogorského županství Damir Malina a bývalá poslankyně Zdenka Čuchnilová. K výpravě se přidaly také bývalé předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová a Libuše Stráníková, místožupanka Bjelovarsko-bilogorského županství pro českou menšinu Táňa Novotná Golubićová, místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková, předsedové a členové Koordinace menšinových rad, představitelé českých besed a také správkyně Pavíčkovy nadace Jarmila Kozáková Marinkovićová a další.
Průvodkyně vykládala o jezerech, tom, proč má voda překrásnou tyrkysovou barvu, a o vodopádech, které se stále mění. Dovedně odpovídala na všechny otázky, a tak se delegace mohla dozvědět, které druhy ryb v jezerech jsou původní, a také, že v parku na stezkách nejsou koše na odpadky, protože v nich divoká zvěř v noci hrabala a dělala nepořádek.
Delegace postupně došla k pamětní desce Gustava Janečka, který je jeden z lidí, jemuž Plitvice vděčí za to, že jsou dnes otevřené celému světu. Roku 1893 totiž založil Společnost pro úpravu a zkrášlení Plitvických jezer a okolí a 35 let byl jejím místopředsedou. Deska se nachází na levé hrázi jezera Milanovac a je vytvořená z přírodního materiálu, aby nenarušovala celkový vzhled národního parku. Delegace na místě položila věnec a Damir Malina poté pozdravil všechny přítomné a připomněl osobnost Gustava Janečka a jeho nesporný význam pro Plitvice. Neopomenul také zdůraznit, že je Gustav Janeček považován také za zakladatele moderní chemie a farmacie v Chorvatsku. Poděkoval správě národního parku, že přijala návrh na obnovu desky. Slova se dále ujala Zdenka Čuchnilová a popsala okolnosti, za nichž byla deska postavena. Cílem projektu bylo, aby návštěvníci Plitvických jezer věděli, že se o jejich celosvětovou popularitu zasloužil také český vědec. Verš, který je napsán na desce, právě Janečkova slova, vyjadřuje přání, aby se památka na něj nevytratila. Poslanec Vladimír Bílek řekl, že je spousta dalších významných Čechů, kteří zanechali stopy, a je zapotřebí je zviditelnit a také zdůraznit, že dbáme o Čechy v Chorvatsku. Dále se slova ujala místopředsedkyně Svazu Čechů Marie Válková, která připomněla, kolik je významných Čechů, kteří pracovali v Chorvatsku, a popřála všem krásné odpoledne. Velvyslanec Milan Hovorka poděkoval celé české menšině a všem, kteří neúnavně pracují na tom, aby se nezapomnělo na významné Čechy, jako je právě akademik Gustav Janeček.
Na zpáteční cestě se delegace zastavila u pomníku první oběti domovinské války. Zapálili svíčku Josipu Jovićovi a zavzpomínali na tento smutný den, který se do dějin zapsal jako Krvavé Velikonoce. Domů dorazili kolem deváté hodiny večerní. Text a foto S. Klimšová
GUSTAV JANEČEK
Chorvatský chemik a lékárník českého původu narozený v Konopišti 30. listopadu 1848. Vystudoval farmacii. Studia chemie ukončil doktorátem v Praze. Habilitoval se na Vysoké škole technické ve Vídni. Od roku 1879 na částečný úvazek a od roku 1881 jako řádný profesor působil na tehdejší Filozofické fakultě v Záhřebu, kde byl plných 45 let vedoucím Ústavu chemie a třikrát děkanem fakulty. Je zakladatelem moderní chemie a současných chemických studií v Chorvatsku a vybudoval dva univerzitní chemické ústavy. V roce 1882 se podílel na založení lékárnického kurzu, předchůdce dnešní Farmaceutické a biochemické fakulty. V letech 1908 a 1909 byl rektorem univerzity a od roku 1887 řádným členem Jihoslovanské akademie věd a umění, jejímž byl také prezidentem. Publikoval články a psal učebnice fyzikální, organické, farmaceutické a forenzní chemie a chemické analýzy. Založením velkoobchodu Isis, dnešní Medika, a Kastelské chemické a farmaceutické továrny v Karlovci v roce 1921, předchůdců dnešní Plivy, zahájil výrobu a obchod s léčivy v Chorvatsku.
Roku 1893 založil Společnost pro úpravu a zkrášlení Plitvických jezer a okolí a celých 35 let byl jejím místopředsedou. Neúnavně pracoval na propagaci a rozvoji Plitvických jezer. V roce 1900 koupil nemovitost v Labudovci, kde zřídil hostinec. U delty Prošćanského jezera sázel stromy a upravoval trávník. Byly díky němu také vybudovány první chodníky a střediska v parku. V roce 1998 umístila Chorvatská akademie věd a umění na Janečkův dům na náměstí Krále Tomislava v Záhřebu pamětní desku ke 150. výročí jeho narození.
