Čtyřicet účastníků se v pátek 12. července v odpoledních hodinách sjelo do Českého domu. Nedočkavé, kdekteré i trochu vystrašené děti přivezli rodiče. Uvítali je instruktoři, kteří jim pomohli s ubytováním. Přátelé z České republiky přijeli už dopoledne a zbytek dne strávili ve vlastní režii. Po příjezdu posledního účastníka se všichni sešli ve velkém sále, aby se vzájemně seznámili a rozdělili do družstev. Vznikly tři věkové skupiny, čtvrtou tvořila muzika. Protože to podmínky a rozvrh dne dovolily, hrála se i celotáborová hra, pro kterou byly děti rozděleny do čtyř barevných družstev. Staly se z nich pasažéři a dostaly pas Daruvarské republiky. Podle úspěšnosti plnění úkolů dostávaly letenky nejdříve pouze do zavazadlového prostoru, ale později i do vyšších tříd. Každé družstvo si ještě v pátek před večeří udělalo nástěnku, aby si mohlo zapisovat červené a černé body. Ty dostávalo za snahu při zaměstnání, nácviku, ručních pracích, úklidu pokojů...
Početný instruktorský tým (z chorvatské strany téměř úplně stejný jako přede dvěma lety) vedený předsedkyní kulturní rady Svazu Čechů Kristinou Kvapilovou je seznámil s plánem na další dny. Hned v sobotu je kromě pracovní části dne čekalo vystoupení v Ivanově Sele na Etno dnu. Byla to příležitost jak pro hosty z Česka, tak i pro naše děti, aby navštívili nejstarší českou vesnici. Dva tance a píseň připravily soubory Pramínek a Šípek z Jihlavy a na konec všichni společně zatančili Horácká kola, jimiž zaplnili celý dvůr. Přestože to bylo trochu neobvyklé, po necelém dnu na táboře hned jet vystupovat, všichni si ten teplý podvečer užili.
Potom už následovaly dva náročnější dny, kdy kromě nácviku závěrečného vystoupení účastníci tábora zvládli čtyři zaměstnání denně a k tomu ještě trénování oblékání kroje nebo úpravu drdolů. V zaměstnání se jako vždy věnovali správnému držení, práci s těžištěm, rytmu, tanečním krokům, zpívání, projevu na jevišti, zacvičili si se švihadly, vyzkoušeli gymnastiku, muzika se dozvěděla něco o základech zvučení. V poledním klidu odpočívali při ručních pracích. Vyráběli lapače snů, náramky, maňásky, vypalovali přívěsky ze dřeva, šili tašky nebo polštářky. Po každém jídle zpívali, každý den novou píseň (z toho jednu chorvatskou). V rámci hry trénovali zručnost, přesnost a vytrvalost. Asi nikomu nevadila trocha osvěžení vodou. Nejzajímavější byla módní přehlídka eko šatů z novin. Poprvé v Chorvatsku děti zvládly i noční hru – stezku odvahy pouze při světle svíček. Úterní dopoledne pro zpestření programu vyrazili pěšky na Petrův vrch. I když děti z Chorvatska na takové túry nejsou zvyklé, velká většina ji bez problému zvládla.
V úterý a středu se zintenzivnily přípravy na vystoupení. Po středečním obědě, kdy účastníci tábora zazpívali všechny naučené písně a odbyli poslední generálku s muzikou, následovalo vyhlášení nejúspěšnějších účastníků. Každý dostal uznání a malý dárek od Svazu Čechů a také tričko od poslance Vladimíra Bílka. Bylo vybráno nejlepší družstvo (muzikantské) a tři nejlepší jednotlivci (z našich řad to byli Tia Kliglová a Leon Filip Lisak). Podle slov jedné z vedoucích souboru Pramínek Lenky Prägerové celý tábor můžeme považovat za velice úspěšný. Po třičtvrtě hodinovém závěrečném vystoupení, na které se přišli podívat nejen členové rodiny, vedoucí tanečních skupin, ale i další zájemci, všichni vedoucí měli srdce plné dobrých pocitů, že i letos se odvedl pěkný kus práce. Program se povedl možná i lépe než některé předchozí časově delší tábory. Tanečníci předvedli pásmo tanců z Međimurje a řadu tanců, písní a her z Horácka. Po vystoupení se všichni nadšeně a spokojeně rozešli svými cestami.
Kromě hlavnímu pořadateli, Svazu Čechů, České besedě Daruvar, která pronajala prostory, dík patří České základní škole Jana Amose Komenského, která také ochotně půjčila několik tříd. Za sponzorství děkujeme také Úřadu poslance a rodině Kliglové. O jídlo se staraly kuchařky Domova důchodců Ljudevite pl. Janković, především Anamarii Tothové. Instruktorský tým kromě zmíněných dvou vedoucích tvořili Luka Syrůček, Matea Bublićová, Ema Šimalová, Željka Zadrová, Vlatka Milićová Janotová, Simona Musilová, Radek Chmelař a Anička Rychnovská. Jako asistentky (a třeba budoucí instruktorky) pomáhaly Anežka Hustáková, Sarah Klíglová a Veronika Kučerová, ekonom, řidič a technická podpora byl Antonio Milde. Zúčastnění tanečníci byli z Českých besed Daruvar, Daruvarský Brestov, Končenice, Prekopakra, Velké a Malé Zdence a České obce Bjelovar. Text Kristina Kvapilová, foto instruktoři
