Román, který v chorvatském překladu vydalo nakladatelství Disput, pojednává o Felice Bauerové, snoubence spisovatele Franze Kafky. Je inspirován setkáním autorky s jejím synem a prostřednictvím prolínání faktů a fikce přináší novou interpretaci Kafkova života.
Setkání, které podpořilo Ministerstvo zahraničních a evropských věcí Chorvatské republiky, moderovala překladatelka knihy Mateja Pavlicová. Své ohlédnutí za českou literaturou posledních tří desetiletí představila profesorka české literatury na Katedře českého jazyka a literatury Filozofické fakulty Univerzity v Záhřebu Suzana Kosová. Uvedla, že na začátku 21. století vstoupila na scénu nová generace spisovatelů, která do české literatury přinesla změny a nové trendy. Tito spisovatelé se mimo jiné zabývají tématem mezilidských vztahů, ale také traumaty českoněmeckých vztahů. Součástí této generace je i velký počet spisovatelek a mezi nimi také Magdaléna Platzová.
Magdaléna Platzová se narodila v roce 1972 v Praze. Po absolvování studia filozofie pracovala jako novinářka a překladatelka na volné noze a také jako redaktorka literární rubriky v renomovaném časopisu Literární noviny. Žila ve Washingtonu a New Yorku, kde přednášela literaturu na univerzitě, a. v současnosti žije v Lyonu. Spojení s Chorvatskem měla především prostřednictvím svého prvního manžela, zesnulého filmového střihače Andriji Zafranoviće. První kniha povídek Sůl, ovce a kamení jí vyšla v roce 2003. Píše v ní o Dalmácii, jejích dějinách a současnosti a o vazbách na Česko. Kromě románů a krátkých povídek napsala také několik dramat a knih pro děti. Román Život po Kafkovi byl přeložen do více než deseti jazyků. Autorka v něm prostřednictvím skutečného životního příběhu snoubenky Franze Kafky a jejího rodinného dědictví pojednává o složitém vztahu mezi soukromým a historickým, mezi osobní identitou a kolektivní vzpomínkou. Vysvětlila, že Felice Bauerová, mladá žena ze zámožné polské židovské rodiny, je méně známá než jiné ženy v Kafkově životě, protože o ní existuje málo údajů, třebaže její vztah s Kafkou trval pět let, zasnoubili se dvakrát a vyměnili si na 500 dopisů. Ty si Felice Bauerová uschovala a vzala si je s sebou při stěhování z Čech přes Německo a Švédsko do USA. Tam je však prodala, a tak se dostaly k soukromému sběrateli, čehož později litovala, protože si myslela, že tím Kafku zradila.
Podle slov autorky byla Felice Bauerová pro Kafkův tvůrčí vývoj klíčovou osobností. Ten se však nakonec, rozpolcený mezi ní a literaturou, přeci jen rozhodl pro literaturu a odmítl vstoupit do manželství. Při hledání odpovědi na otázku, jak žila Felice Bauerová po jeho smrti, když se vdala za jiného muže, Platzová uvedla: „Kafka byl jako stín rozprostřený nad rodinou a nemohli se ho zbavit.“ Dále uvedla, že syn Felice Bauerové, s nímž se seznámila, Kafku nenáviděl. Román přináší také nahlédnutí do osudů Kafkových přátel Ernsta Weisse a Maxe Broda i příběh člověka přesvědčeného, že je Kafkovým synem.
Magdaléna Platzová prozradila, že byl její román v každém prostředí přijat jinak. Nejlépe ho přijali v USA, kde mají mnozí čtenáři osobní zkušenost s migrací. V současnosti se připravuje překlad do hebrejštiny a uvedení románu v Izraeli.
Tribuny se zúčastnil také nový český velvyslanec Petr Gandalovič. Bylo to jeho první setkání se členy Chorvatsko-české společnosti a také první návštěva v záhřebském Českém národním domě. Předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac úvodem řekl, že společnost měla za uplynulých 34 let svého působení jen zřídka možnost hostit některého z českých spisovatelů. Zmínil hostování Ludvíka Vaculíka na témže místě v roce 2000 a básníka Petra Hrušky v roce 2019. Připomněl také dřívější návštěvy českých spisovatelů v Záhřebu, od Jana Kollára v roce 1841 přes Karla Havlíčka Borovského a Karla Jaromíra Erbena v roce 1848, dále pobyt Josefa Václava Friče a Josefa Holečka kolem roku 1874, když zde zakládali Českou besedu Záhřeb, až po Arnošta Lustiga, který v letech 1969 a 1970 v Záhřebu žil, Milana Kunderu, který navštívil Záhřeb v roce 1982, a Michala Viewegha v roce 1998 i v pozdějších letech, jehož návštěvami začalo pravidelné hostování současných českých spisovatelů v Záhřebu. Text a foto Marijan Lipovac, přel. žp

FOTO na portálu jednota.com.hr

Češka književnica gostovala u Zagrebu – Hrvatsko-češko društvo organiziralo je 23. siječnja književnu tribinu na kojoj je gostovala Magdaléna Platzová, autorica romana Život po Kafkovi o Felice Bauer, zaručnici književnika Franza Kafke. Roman je nadahnut je susretom autorice s njenim sinom te donosi novo tumačenje Kafkine biografije. Tribinu je vodila prevoditeljica knjige na hrvatski Mateja Pavlic, a profesorica češke književnosti Suzana Kos osvrnula se na suvremenu češku književnost. Magdaléna Platzová (1972) radila je kao novinarka, prevoditeljica te urednica u časopisu Literární noviny. Autorica je kazala da je roman bio najbolje prihvaćen u SADu. Preveden je na desetak jezika.