Kristina je v požežském kraji známá jako osoba, která se ráda „šťourá v hlíně“, ale i jako dáma, která se pokouší se svými spolupracovníky povzbudit zájem o archeologii a historii v této oblasti. Za svou neúnavnou práci získala mnoho cen, ale nejvíce si váží nominaci na ocenění od Domu zahraniční spolupráce v kategorii Česká stopa v zahraničí. Považuje je za největší odměnu uznání za péči udržení českého jazyka a kultury na Požežsku.
„Aby to nebylo moc služební a obě jsme se uvolnily, dáme si snídani a kávu. Navíc mám hlad, od rána lítám, protože připravujeme spoustu akcí na červen,“ přivítala mě Kristina ve své kanceláři v Turistickém sdružení Zlatni Papuk, kde působí jako zástupkyně ředitelky. Přesunuly jsme se do nedaleké restaurace a Kristina začala povídat.
Vyrostla s babičkou, která jí vštípila lásku k českému jazyku a kultuře: „Moje spojení s českou menšinou je velice intenzivní. Ještě stále si pamatuji na svou prababičku Marii… Jak ta dobře vařila, lidičky! Stále mi dělala bramboráky, lívance, knedlíky a jiné české pochoutky. Babičku i prababičku jsem měla moc ráda. Díky nim jsem se zamilovala do českého jazyka a rozhodla jsem se, že chci tuto lásku předávat dál.“ Za jediný nedostatek v jejich výchově považuje Kristina skutečnost, že ji nenutily, aby mluvila česky. Dnes si je toho vědoma a pracuje na tom, aby se naučila česky nejen rozumět, ale i mluvit.
Po gymnáziu se Kristina zapsala na filozofickou fakultu, kde studovala dějepis a zároveň odborné studium historie se zaměřením na středověk. Toto dějinné období si oblíbila, když začala číst knihy o královských rodinách: „Lidé si tu dobu představují jako romantickou – princezny, hrady, rytíři – ale pravda o středověku je všelijaká, jen ne romantická.“ V současnosti Kristina pokračuje v doktorském studiu, kde si za svou specializaci opět vybrala právě středověk. „A co taky jiného?“ směje se.
Předsedkyní České besedy Kaptol se stala minulý rok. „Bála jsem se té funkce kvůli svým povinnostem,“ přiznala se. „Mám doktorát a k tomu i náročnou práci v turistickém sdružení a další aktivity. Nechtěla jsem tu funkci předsedkyně vykonávat jen napůl. Ale jestli mě babička něco naučila, tak to, že když něco začnu, musím to i dokončit. Bývalý předseda Zdenko Tauš mi radil a usměrňoval mě a za to mu chci ze srdce poděkovat.“ Kristina je první ženou v čele besedy vůbec a zároveň nejmladší předsedkyní v historii spolku. Nakonec se však všechno podařilo sladit, vysvětlila Kristina. Práce v turistickém sdružení a funkce předsedkyně se krásně proplétají a doplňují: „Kdo se může pochlubit, že má téměř v samém centru obce archeologické naleziště a jen o pár metrů dál sídlo České besedy?“
Od útlého dětství se Kristina věnuje folklornímu tanci. Postupně se stala významnou osobností na poli propagace českého jazyka, kultury a tradic. Navštěvovala kurz českého jazyka, který vedla učitelka Tereza Vlček Klímová a zúčastnila se kurzu českého jazyka v Poděbradech. Byla to pro ni výborná příležitost naučit se mluvit česky, protože jednoduše musela. „Teprve v Poděbradech mi začalo být jasné, proč jsme některé věci s babičkou dělaly tak či onak,“ vyprávěla Kristina o svých pozitivních zkušenostech z kurzu. Z Česka si přivezla nové nápady a společně s učitelkou Terezou vymyslela projekt Hrou k českým kořenům. „Jsou to zajímavé hry pro děti, kvízy, dílny o svátcích a podobně. Dětem se to moc líbí a na dílny se přidávají spolu s rodiči a prarodiči,“ popisuje Kristina náplň projektu, který většinou probíhá v prostorech besedy, aby si děti vypěstovaly zvyk tam chodit.
Stranou jsme nemohli nechat ani další Kristininu lásku, kterou je archeologie. Již téměř 13 let je členkou výzkumného týmu profesora Potrebici z Katedry archeologie Filozofické fakulty Záhřebské univerzity. Pracují na prehistorické lokalitě Kaptol a v rámci svého výzkumu nalezli mnoho keramických předmětů, nádobí a hrobů. „Hroby, které jsme našli, pocházejí z období mezi lety 800 a 350 před naším letopočtem,“ upřesňuje Kristina. Pochlubila se také, že měla neuvěřitelné štěstí, když během vykopávek spolu s týmem našla nejstarší dochovaný tkalcovský stav v Evropě: „Z nálezu jsem byla tak nadšená, že jsem nemohla uvěřit svým očím. Je prostě neuvěřitelné, že na tomto místě existovalo plánovité osídlení s ulicemi v pravém úhlu, a to ještě před Kristem.“ Právě archeologická lokalita Kaptol je základem kulturní akce Halštatski dani.
Kristina je zástupkyní ředitelky turistického sdružení, předsedkyní České besedy a studentkou doktorského studia, ale to není vše. Kromě toho všeho je také tajemnicí Matice chorvatské a spravuje několik internetových stránek, včetně těch besedních. Čeká ji spousta práce. Když jsem se jí zeptala, jestli je to všechno, vesele se usmála a odpověděla: „Ne, přihlásila jsem se ještě na kurz na someliéra.“ Text Sandra Klimšová, foto sk, soukromé a archiv Jednoty

Razgovor s predsjednicom Češke besede Kaptol Kristinom Rupert – Kristina je najmlađa predsjednica Češke besede ikad i prva žena na čelnom mjestu. U svom pretrpanom rasporedu našla je malo vremena da se predstavi čitateljima Jednote. U požeškom kraju je poznata kao zamjenica ravnatelja Turističke zajednice Zlatni Papuk i jedna od organizatorica brojnih manifestacija u tom kraju. Neumorno radi na propagiranju arheologije. Nositeljica je brojnih javnih nagrada i priznanja, ali kako i sama kaže, najmilija joj je nominacija za nagradu Doma za inozemnu suradnju u kategoriji Češki trag u inozemstvu. Zadovoljna je jer je njezin rad na očuvanju češke kulture i tradicije prepoznat i u Češkoj republici.