SPOLEČNÁ AKCE V ZÁHŘEBU
Matice slovenská Záhřeb, Chorvatsko-česká společnost, představitel slovenské menšiny ve městě Záhřebu a Česká beseda Záhřeb si v úterý 23. listopadu připomněli 100. výročí narození slovenského politika Alexandra Dubčeka, jednoho z vůdců Pražského jara v roce 1968. Přednášel o něm předseda Chorvatsko-české společnosti, historik a bohemista Marijan Lipovac.

CHORVATÉ ČECHOVI VDĚČÍ ZA PRVNÍ NOVINY
Mezi významnými výročími v roce 2021 takřka bez poznámky v chorvatských médiích prošlo jubileum, které se týká právě jich, totiž chorvatského novinového vydavatelství, a sice 250. výročí začátku vycházení prvních chorvatských a záhřebských novin. Byly to noviny Ephemerides Zagrabienses (v překladu Záhřebské noviny), které v roce 1771 každou sobotu na čtyřech stránkách v latinském jazyce vydával záhřebský tiskař Antonín Jandera. O to, aby tento významný záhřebský Čech neupadl v zapomnění, se postarala Chorvatsko-česká společnost, která od 16. listopadu do 4. prosince společně s Městskou knihovnou Záhřeb uspořádala výstavu Zagrebački tiskar Antun Jandera: izložba u povodu 250 godina od izdavanja prvih hrvatskih novina (Záhřebský tiskař Antonín Jandera: výstava k 250 letům od vydání prvních chorvatských novin).

NOVÉ VÝZVY PRO SVAZ ČECHŮ
Krize a nestabilita v Jugoslávii se nadále prohlubovaly a na sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie v lednu 1990 v Bělehradu vyústily v jeho rozpad. O měsíc dříve, 10. prosince 1989, rozhodlo vedení Svazu komunistů Chorvatska o legalizaci nově založených politických stran a konání svobodných vícestranických voleb do Sněmu a obecních správ. V téže době byl po sametové revoluci sesazen komunistický systém v Československu, a nově nastolená svoboda a demokracie otevřela otázky budoucích vztahů mezi Českem a Slovenskem, protože Slováci usilovali o co největší afirmaci v rámci společného státu. V politickém smyslu už nic nebylo stejné ani v Chorvatsku ani Československu, a Svaz Čechů a Slováků se musel přizpůsobit novým okolnostem a vypořádat se s výzvami, o jakých se donedávna nikomu ani nezdálo.

PROBĚHL ONLINE
V sobotu 20. listopadu plánovala Česká beseda Verovice uspořádat v besedních místnostech veřejný hudebně-scénický program Akord podzimu. I když byl program přichystán, zvážili jsme situaci ohledně nárůstu počtu onemocnělých a opatření a rozhodli jsme se pro jiný způsob uskutečnění a představení naší práce. Program proběhl 21. listopadu bohužel bez publika, ale poprvé jsme si vyzkoušeli možnost přímého vysílání na facebook profilu Češka beseda Virovitica.

S ČESKOU PÍSNIČKOU A DIVADLEM
Den české kultury České besedy města Garešnice se 20. listopadu konal v omezeném rozsahu v dělnickém domě v Garešnickém Brestově. V předsálí domu nabízely členky tvůrčích skupin besed Daruvarský Brestov, Garešnica a Spolku žen Garešnički Brestovac, které se pochlubily i starými recepty a knížkou o svém spolku, ručně vyrobené suvenýry a sladké a slané pochoutky.

ŠKOLA, KTEROU VYSTUDOVALA ŘADA KRAJANSKÝCH UČITELŮ
Koncem listopadu roku 1961 zahájila svou činnost v Pakraci Pedagogická akademie. Třebaže působila poměrně krátkou dobu (1961–1969) přece dočasně vyřešila otázku odborného učitelského kádrů, s níž se tehdy potýkaly nejen tehdejší české školy, ale také mnohé školy v chorvatském vyučovacím jazyce na pakracko-daruvarsko-hrubečnopolsko-garešnickém území.