Z toho lze usoudit, že celá ves žije pro Besedu, kterou v současnosti tvoří smíšená pěvecká a dvě folklorní skupiny. Jediným problémem, který je již čtyři roky trápí, je nevyřešená přístavba Domu, který neuspokojuje ani základní požadavky na moderní společenský dům. Po oficiální části se v prvním bloku kulturního programu představila domácí pěvecká skupina a malá folklorní skupina, v druhém hosté – záhřebská a kaptolská Beseda.
Slavnost zahájila předsedkyně Besedy Alenka Hrušková, tajemník Goran Hruška přednesl zprávu o činnosti a historii spolku. Uvedl, že hned na začátku znovuzaložení Besedy byly aktivní dvě taneční skupiny: menší a větší, kterou vedli Ljerka Zimová, Zlatko Macháček a nyní Goran Hruška. Větší skupina dostala vloni a letos nové valašské kroje, ale kroje pro menší skupinu je nutné obnovit a doplnit. Choreografie tanců jsou z dílny české choreografky Lenky Homolové, do budoucna je nutné nalézt nového choreografa a vedoucího folklóru. Bjeliševečtí se potýkají s problémem ranného odchodu tanečníků ze skupiny (studium). Několik z nich působí v záhřebské taneční skupině.
Důkazem aktivity Besedy byl výčet akcí, organizovaných Svazem Čechů, institucemi na úrovni města Kutjeva a županství, z nichž za největší úspěch Bjeliševečtí považují loňskou účast na krajanském festivalu v Praze a výstavu v Požeze Češi a Slováci v požežském kraji, organizovanou společně s Besedou z Kaptola a Maticí slovenskou z Jakšiće. Brzo po obnovení činnosti spolku začal kurs češtiny, který probíhal v Domě pod vedením českých učitelů Petra Trunce, Ludmily Šťástkové, Bohdanky Šolcové, Slávka Rusína a v současnosti Jiřího Krejčího. Pak se výuka stala součástí výběrové výuky podle modelu C pod vedením učitelů Ljerky Zimové a nyní Vladimíra Kamenčaka. K obnově Domu, který byl vystavěn koncem padesátých let, došlo v roce 1982. Tehdy byla obnovena střecha, pokryto jeviště, lakem znovu natřeny parkety, vyměněno elektrické vedení, pořízena část inventáře. Dům byl vymalován zevnitř i zevně. V roce 2006 požádali Bjeliševečtí o přístavbu Domu a sanitárního uzlu, ale kvůli byrokracii vše stojí na mrtvém bodě. Dvaceti osobnostem a institucím, které se zasloužily o znovuzaložení Besedy a existenci spolku, byla udělena poděkování.
O nejožehavějším tématu, přístavbě Domu, se kromě gratulací, zmínili L. Janotová, J. Vozáb a F. Troha. Předsedkyně Svazu informovala o finanční pomoci Besedám: těm s větším počtem aktivních skupin bude přiděleno více finančních prostředků. Mluvila i o formování fondu, ze kterého se budou financovat odborníci, kteří budou pomáhat Besedám za účelem zvýšení úrovně na kulturním poli. J. Vozáb navrhl, aby se kromě dětí do folklóru zapojili i dospělí. Besedě oslavenkyni gratulovali předsedkyně novohradišské Besedy Vesna Valentová, místopředsedové Jiří Bahník ze záhřebské, Ivan Mašek ze slavonskobrodské a Jarmila Mautnerová z kaptolské Besedy, učitel z České republiky Slávek Rusín, Zdenko Hruška z Bjeliševce, představitelé Matice slovenské z Jakšiće a kulturních spolků z Jakšiće a Grabarje. V kulturním programu, který byl rozdělen do dvou bloků, se nejdříve představily domácí - smíšená pěvecká skupina a malá taneční skupina, obě za doprovodu Gorana Hrušky na harmonice. Po večeři dostali příležitost hosté: Jetelíček ze Záhřebu doprovázený hudebně-pěveckou sekcí Lípa a smíšený pěvecký sbor Zlaté údolí z Kaptola za hudebního doprovodu G. Hrušky na harmonice. Tím však oslava neskončila. Závěr programu patřil zábavě, na které se zpívalo a hrálo až do rána. A. Raisová/ar
HOSTÉ: Předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová, zástupce župana Požežsko-slavonského županství Ferdinand Troha, předseda České menšinové rady Požežsko-slavonského županství Jaroslav Vozáb, učitel z České republiky Slávek Rusín, představitelé a předsedové Besed Záhřeb, Nová Hradiška, Prekopakra, Kaptol, Slavonský Brod, kulturních spolků Poljadija Grabarje a Slavonija Jakšić, Matice slovenské Kukučín-Kuntarić z Jakšiće a médií.
Z HISTORIE SPOLKU
Mnoho dokumentů o činnosti a existenci spolku není k dispozici. Je však známo, že Československá beseda v Bjeliševci byla založena v roce 1933. Brzo poté bylo v obvodní škole Bjeliševec otevřeno české oddělení. V Besedě byla až do vypuknutí druhé světové války aktivní divadelní sekce a dechovka. Po válce došlo díky učiteli Janu Adámkovi a později Jaroslavu Šebovi k obnovení spolku, stejně jako školy.
Idea postavit Dům se objevila po druhé světové válce, ale stavba probíhala až v letech 1957-1959. V roce 1959 se v Bjeliševci konaly okrskové dožínky. Po odchodu J. Šeby byla česká škola zavřena. Koncem sedmdesátých let působil v rámci Besedy v Bjeliševci volejbalový klub, v té době však činnost Besedy klesala. V polovině osmdesátých let byla v Tominovci pod vedením učitelky Bernardy Krytinářové-Šelemové zahájena fakultativní výuka češtiny. Děti nacvičovaly české tance. Část této skupiny byla po domovinské válce základem obnoveného spolku v roce 2000.
