Česká škola Komenského musí zajistit výtah pro invalidní děti

  • Posted on:  neděle, 23 březen 2014 00:00

Friday, 31 December 2010

DĚTEM MUSÍME UMOŽNIT POHYB PO CELÉ ŠKOLE
Už čtvrtý školní rok působí v daruvarské České základní škole Jana Ámose Komenského učebna třídní výuky v přízemí školní budovy, kde předtím byla učebna technické výchovy a fyziky, nedaleko zadního vchodu do budovy, naproti školní kuchyni. Byla upravena v roce 2007, kdy se do školy zapsal Tony Jakšić, chlapec, který od narození trpí cerebrální paralýzou a je odkázán na invalidní vozík.

Tony spolu se svou třídou doposud používal jen přízemí školy, ale příštího roku by se měl zúčastňovat takzvané kabinetní výuky, stěhovat se totiž z jedné do druhé specializované třídy, které jsou všechny v patře školy. Tony to však bez výtahu nedokáže. Škole to způsobuje velký problém, protože na tuto investici peníze nejsou.
„Tony zvládá učivo a postupuje ve všech předmětech, takže by podle mého názoru přizpůsobený program ani moc nepotřeboval. Moc bych si přála, aby se mohl dále v páté třídě a dalších třídách pohybovat po škole, po kabinetech, kde děti novou látku zvládají jiným způsobem. Proto by byla velká škoda, kdyby neměl možnost toho využít,“ sdělila nám Tonyho učitelka Ludmila Bláhová. „On je ochotný a velice schopný, ale kvůli špatné motorice nemůže zdolávat všechno, co se od něho vyžaduje,“ potvrdila nám Jaruška Pihýrová, osobní asistentka, bez které by Tonyho úspěch jistě nebyl tak dobrý. Angažmá osobního asistenta spolufinancují město Daruvar a županství.

VÍTÁN JE KAŽDÝ, KDO MŮŽE POMOCI
Jde o investici ve výši čtyři sta tisíc kun, které škola musí sama najít. Ale jak? Škola nemá vlastní finanční prostředky, takže se musí obrátit na jiné zdroje. „Pokusili jsme se i u různých evropských fondů, mezitím, odpověď zní: projekt je krásný, humánní, ale bohužel, jedná se jenom o jednu osobu,“ řekla nám ředitelka Lenka Janotová a dodala, že je to jen výmluva, protože jedna invalidní osoba má stejné potřeby, jako kdyby jich bylo padesát. To se však vbrzku změní. Podle informací, které škola má, během několika příštích let se do ní zapíšou další invalidní děti, takže i jejich počet bude vyšší. „Škola už zaslala žádosti na adresy různých nadací a fondů, poprosili jsme o pomoc i naši poslankyni, aby byla naší zprostředkovatelkou u státních orgánů. Vyhlíží to takhle: pokud by nám ministerstvo školství mohlo dát určité finanční prostředky, tak nám na ně naše županství přidá sto tisíc kun,“ říká ředitelka L. Janotová. Vzhledem k tomu, že se řešení očekávalo v rámci školního systému, škola prozatím nežádala o pomoc Českou republiku, ale nyní uvažuje i o tom. Času je totiž každým dnem méně a školu teď už tlačí čas. Přesto doufá, že se přihlásí instituce, nadace a podniky, které mají vůli podílet se na tomto projektu, a že se sebere dostatečně peněz, aby se spolu s ministerstvem a županstvím výtah pořídil a škola v celku přizpůsobila invalidním osobám.

Když se před třemi a půl lety Tony zapsal do první třídy, byl to pro celou školu velký test. Nikdo z osazenstva neměl v tomto směru žádné zkušenosti a nevěděl, jak se v této situaci vyzná. Největším problémem bylo, že je Tony připoután k invalidnímu vozíku, což znamenalo, že se nedostane do patrových místností školy, kde jsou specializované učebny. Společnou akcí, kterou vyfinancovalo županství, škola ale upravila v přízemí třídu a přizpůsobila sanitární uzel. Brzy se ukázalo, že to bude dobře fungovat. Celá třída, včetně Tonyho, byla sice ochuzená o kontakt s ostatními žáky, ale nahrazovali si ho během svačiny, za společných akcí a školních slavností.

„Problém vlastně nastal už v letech 1997-1999, když se škola stavěla. Tehdy totiž ministerstvo netrvalo na tom, že výtah musí být. Ani zákon nebyl v té době tak rigorózní, jak je tomu dnes. Dnes by se škola bez výtahu vůbec nemohla stavět. Znamená to, že podle nyní platících předpisů musíme nejen zajistit výtah, ale přizpůsobit celou školní budovu invalidním osobám. Konkrétně, musíme udělat ještě jeden sanitární uzel, a všechny shody opatřit sjezdovými rampami,“ říká ředitelka školy Lenka Janotová. A musí se to udělat rychle.
„Tony je dnes ve čtvrté třídě, prakticky tímto školním rokem končí s třídní výukou a má právo se pohybovat po všech školních místnostech, podle toho, jak je vyučování ve škole zorganizované. Máme kabinetní výuku a děti se málem na každou hodinu stěhují z třídy do třídy. Myslíme si, že by se to do příštího školního roku muselo změnit, protože dvacet dětí nesmí „trpět“ kvůli tomu, že škola nemohla problém vyřešit. Zkrátka, děti se musí moci pohybovat po celé škole a využívat přednosti kabinetní výuky.“ M. Pejić/mp

Read 359 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 16 2026

V Jednotě číslo 16, která vychází 18. dubna 2026, čtěte:
- Valné hromady v Ivanově Sele a Daruvarském Brestově
- Divadelní večírek v Bjelovaru
- Čtvrtstoletí sboru Bohemie České besedy Záhřeb
- S Danielem Veckem z Virovitice
- Jednota za kamerami České televize v Brně
- O kapli sv. Jana Nepomuckého v Pakraci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti