Zájezdu se zúčastnili sedmdesát tři krajané. První zastávka ve staré vlasti byla v Českém Krumlově, kde jsme si prohlédli město a starý hrad. Do Budějovic jsme přijeli právě před obědem a po občerstvení a odpočinutí následovala obchůzka města. Příštího dne jsme navštívili budějovický pivovar Budvar, kde jsme v doprovodu průvodce sledovali proces výroby piva. Určitě nejzajímavější místo v pivovaru byl sklep, kde jsme měli možnost ochutnat výrobky. Odpoledne jsme si prohlédli zámek Hluboká a město Písek a jeho zajímavostí. V tomto městě nás zaujal nejstarší kamenný most v Evropě a na jednom domě jsme viděli napsané noty písně Když jsem já šel tou putimskou branou.

V sobotu jsme zavítali do města Třebon, které má překrásné staré náměstí, lázně, široko daleko známé třeboňské rybníky s autochtonním třeboňským kaprem a zastavili jsme se i u hrobky rodiny Schwarcenbergů. Odpoledne jsme strávili v Budějovicích při nákupu a koupání a večer jsme věnovali písni a tanci při vlastní dechové hudbě. Nerozcházeli jsme se do pozdních nočních hodin. Na neděli nám zůstala jen jedna jediná povinnost - nakoupit co více piva a becherovky, aby to nevypadalo, že jsme v Čechách vůbec nebyli. Kromě známých českých nápojů jsme si z tohoto zájezdu přivezli krásné dojmy a vzpomínky. Největší význam výletu však byl, že jsme navzájem upevnili přátelství a že jsme měli dobrou náladu, která nás doprovázela po celou dobu. Mnozí se hned po návratu domů ptali, kdy pojedeme zase.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří s námi cestovali, dechovce, která se po celou dobu zájezdu starala o výtečnou atmosféru a také těm nejmladším, že měli pochopení pro naše malá přání. Zvláštní dík věnuji panu Františku Vrtiškovi, řediteli kolejí Jihočeské univerzity, a naší průvodkyni Mileně Petrovićové za obětavé úsilí, aby náš pobyt v České republice byl zajímavý a nezapomenutelný. V. Potužák