Sčítání lidu, mateřský jazyk a národnost

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 09 March 2011

OTÁZKY, O KTERÝCH NESMÍ ROZHODOVAT AUTOMAT
Koho by nepotěšila zpráva o tom, že v české škole proběhla soutěž, věnovaná mateřskému jazyku. Kéž by takových akcí bylo víc, abychom si připomněli, jak je důležité jazyk, který jsme se naučili od svých rodičů, předat dál, svým potomkům. A abychom si uvědomili, že mateřský jazyk je hodnota, kterou svým způsobem chrání také UNESCO, a proto mu dokonce věnovalo, pravděpodobně jako ohrožené skutečnosti, jeden den v roce.


Právě z této perspektivy udivuje, že na školní soutěže LiDraNo, totiž na přehlídku literární, dramatické, scénické a novinářské tvořivosti žáků základních a středních škol, patří jen práce v chorvatském, a ne v mateřském jazyce. A proto, že jsou literární, recitační, scénické a novinářské práce v češtině zamítány – nemohou postoupit dál než na úroveň županství, jak se dočtete na dalších stránkách. Dál už jazykovou bariéru nepřekročí. Kdysi tomu tak nebylo – ne tak dávno byli menšinoví recitátoři, literáti, herci i novináři vítanými účastníky republikových přehlídek, samozřejmě, pokud splnili kritéria.
Udivuje fakt, že organizátorem soutěže je Ministerstvo vědy, osvěty a sportu RCH, tedy stejné ministerstvo, které vyděluje nemalé peníze na to, aby malí příslušníci menšin měli učebnice v mateřském jazyce. Když se k ale k němu hlásí, měli by, chtějí li prosadit svůj talent, překonat dvojí rampu: zaujmout komisi ve svém mateřském, ale i ve většinovém jazyce. Je to v pořádku? Nepřipadá vám, že jsme v respektování jinakosti pořád někde na začátku?
Jak tato skutečnost ovlivní mnohé z nás, zvlášť mladé, až budou při sčítání lidu vyplňovat kolonku o národnosti a mateřském jazyce?
Sčítání lidu, které by mohlo být pro existenci a život české menšiny rozhodující (mimo jiné proto, že se jeho výsledky budou týkat výše dotací), začne přibližně za měsíc. Přestože o něm na valných hromadách krajanských spolků vždy někdo pronese pár slov, ještě jsme se jím vážně nezabývali. Jak vysvětlit mladým lidem, kteří od posledního sčítání naplnili osmnáct let, že je jejich národnostní příslušnost jejich výsostné právo, a proto by neměli dovolit, aby o něm rozhodovala státní mašinerie. Ta jim automaticky jako dárek k plnoletosti do rubriky národnost nadělí slovo chorvatská, bez ohledu na to, co tam stálo před tím. Vědí vůbec o tom? Zajímá je to? Mají tušení, že se národnost neurčuje podle místa bydliště, že je to otázka srdce? Že mateřský jazyk je bohatství, které jim do vínku měli předat jejich rodiče? A pokud to neudělali, že je nenávratně ochudili o jeden rozměr života?
Na všech úrovních se projednávají stanovy Svazu Čechů. Ne že by byly nedůležité, ale proč zrovna teď? Neměli bychom se soustředit na otázku, na které záleží naše budoucnost: Kolik nás bude? L. Stráníková/ld

Read 684 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 16 2026

V Jednotě číslo 16, která vychází 18. dubna 2026, čtěte:
- Valné hromady v Ivanově Sele a Daruvarském Brestově
- Divadelní večírek v Bjelovaru
- Čtvrtstoletí sboru Bohemie České besedy Záhřeb
- S Danielem Veckem z Virovitice
- Jednota za kamerami České televize v Brně
- O kapli sv. Jana Nepomuckého v Pakraci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti