Vedle kroatistiky ještě serbistika, slovenistika a makedonistika. Do roku 2002 se přijímali studenti na obor slavistická studia se specializací kroatistika. Od roku 2006 je zde akreditovaný bakalářský, a od roku 2009 navazující magisterský studijní program Jihovýchodoevropská studia. V rámci tohoto studia lze studovat šest tzv. profilových jazyků, tj. slovinštinu, chorvatštinu, srbštinu, bulharštinu, albánštinu a rumunštinu, informoval nás vedoucí Katedry jihoslovanských a balkanistických studií doc. PhDr. JAN PELIKÁN, CSc.
Studenti se v bakalářském studiu učí zvolený profilový jazyk, historii a literatury jihovýchodní Evropy. Tento model má své přednosti i nedostatky. Z pohledu kroatistiky se studenti dříve učili pouze chorvatskou literaturu a neznali ji v širších souvislostech. Nyní mají mimo jiné možnost studovat i reálie z vývoje Bosny, která nepochybně patří do chorvatského etnického areálu. Mohou studovat literaturu v souvislosti celé šíře jihoslovanského kontextu. Negativem je povrchnější výklad látky. Tento nedostatek je ale kompenzován širokým výběrem volitelných předmětů, v nichž se studenti mohou specializovat na jazyk nebo na zvolenou národní literaturu. V navazujícím magisterském studiu existují kromě povinného základu dva moduly: lingvistický a literárně-historickovědný. V lingvistickém modulu lze studovat kroatistiku v diachronní perspektivě, tedy z hlediska vývoje jazyka. Bakalářské studium je tedy více praktické, magisterské více vědecké.
Kroatistika řadu let patřila pod Ústav slavistických a východoevropských studií, od 1. února 2011 patří pod Katedru jihoslovanských a balkanistických studií. Impulzem této změny byly praktické záležitosti. Ústav slavistických a východoevropských studií zahrnoval studium ruštiny, ukrajinštiny, litevštiny, lotyštiny, slovenštiny, maďarštiny, polštiny, srbštiny, chorvatštiny, slovinštiny, makedonštiny, rumunštiny, albánštiny a bulharštiny. Byl to největší ústav na Filozofické fakultě, měl téměř padesát zaměstnanců, což je zhruba velikost Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti má Katedra jihoslovanských a balkanistických studií sedmnáct zaměstnanců, mezi kterými je chorvatský lektor, odborný asistent zaměřený na chorvatský jazyk a dva pedagogové, kteří vyučují chorvatskou literaturu.
Chorvatského lektora vysílá každé tři roky chorvatská strana. Nyní zde již druhé funkční období působí dr. Marija Vlašićová, která na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvovala i doktorské studium na oboru slovanské filologie.
Kromě chorvatštiny se na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií učí srbština, slovinština, rumunština, albánština, bulharština. bakalářské studium je jednooborové i dvouoborové, magisterské je pouze jednooborové, doktorské programy navazují v oborech slovanské literatury a slovanské filologie.
Na bakalářské studium oboru jihovýchodoevropská studia se každý rok hlásí v průměru dvacet pět až třicet studentů, z nichž si pak asi osm volí jako profilový jazyk chorvatštinu. Všichni tito studenti mají v rámci programů Erasmus a CEEPUS možnost odjet na studijní pobyt do Chorvatska. Vedle spolupráce se Záhřebskou univerzitou se katedra snaží rozvíjet spolupráci také s regionálními chorvatskými univerzitami, s univerzitou v Rijece, v Osijeku, v Zadru. Po ukončení studia mají studenti kroatistiky šanci uplatnit se v turistickém průmyslu, v kulturní sféře, v diplomatických službách, v akademické sféře, v knihovnách a dalších podobných institucích.
Chorvatštinu je v České republice možné studovat také v Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity v Brně. Tam je velice aktivní Společnost přátel jižních Slovanů, která vydává vlastní časopis a podporuje řadu akcí. Zuzana Hubinková/zh
VEDOUCÍ KATEDRY doc. PhDr. JAN PELIKÁN, CSc.
Z perspektivy historika
Docent Jan Pelikán je jedním z předních českých historiků, odborník na jihoslovanské dějiny. Mimo jiné je spoluautorem knihy Dějiny jihoslovanských zemí a autorem monografie Jugoslávie a Pražské jaro. O dějinách i současnosti států, vzniklých z jugoslávské federace napsal řadu studií a článků.
Čím se zabýváte nyní?
V současné době jsem bohužel pohlcen především administrativními povinnostmi. Předmětem mého vědeckého zájmu je nyní problematika vývoje postavení Kosova v rámci jugoslávské federace v období od konce 50. do počátku 70. let dvacátého století. Současně vedu výzkumný projekt, který se zabývá soudobou historií tzv. západního Balkánu a perspektivami jeho vývoje.
Spolupracujete se Záhřebskou univerzitou?
Jde především o neformální spolupráci. Jako historik mám kontakty s katedrou historie na Záhřebské univerzitě. Zabývám se dějinami druhé poloviny 20. století a tak spolupracuji mimo jiné s profesory T. Jakovinou a D. Agičićem. Podobně je tomu u kolegů, kteří se zabývají chorvatskou literaturou.
