Sčítání lidu, bytů a domů, které probíhá od 1. do 28. dubna v Chorvatsku, ale i po celém světě, ukáže, zda tento proces pokračuje, nebo se přece jen zastaví. Jde tedy o událost pro národnostní menšiny velice důležitou: na základě demografických údajů národnostní menšiny realizují svá práva. Proto jsme poprosili profesory zeměpisu Annu Vodvárkovou a Ivana Horynu, aby nám představili a vysvětlili demografické údaje o Češích v Chorvatsku.
„První sčítání lidu bylo v Rakousko-uherské monarchii provedeno v roce 1857, ale nelze vypátrat počet Čechů v té době. První čísla vztahující se na příslušníky české menšiny jsou z roku 1880, kdy bylo v Chorvatsku kolem patnácti tisíců Čechů,“ říká Ivan Horyna, který napsal diplomovou práci na téma demografických poměrů české národnostní menšiny v Chorvatsku. Dodal, že nejvíc Čechů bylo v roce 1910, kolem dvaatřiceti tisíců, a potom při každém sčítání, které se koná každých deset let, jejich počet klesal.
Profesorka Anna Vodvarková vypočítala s žáky českého oddělení daruvarského gymnázia statistický průměrný úbytek během desetiletí mezi dvěma sčítáními. „Spočítali jsme, jak se zmenšoval počet Čechů od roku 1961 doposud, a usoudili, že by letos mělo v Chorvatsku být kolem osm a půl tisíce Čechů. My všichni, kteří jsme na toto téma pracovali, považujeme, že tomu nebude tak, že se přece tento počet přiblíží deseti tisícům. Ale, počítali jsme i dále. Pokud se počet příslušníků menšiny bude zmenšovat tímto tempem, bude za deset let jenom šest tisíc deset Čechů, v roce 2031 by nás mělo být kolem tři tisíce sedm set šedesát a v roce 2041 jenom tisíc pět set. To znamená, že by v polovině tohoto století, v roce 2051, v demografickém složení Chorvatska Češi vůbec nebyli.“
„Důvodem asimilace je hlavně urbanizace,“ míní I. Horyna. „Po druhé světové válce se lidé začali ve stále větším počtu stěhovat z vesnic do měst. Na vesnici bylo možné asimilaci odolat, protože větší skupina lidí žila na malém prostoru a její členové intenzivně mezi sebou komunikovali. Když se dostali do města, začali pracovat v průmyslových podnicích a pohybovat se ve společnosti převážně Chorvatů. Přibývá smíšených manželství a přetrhávají se vzájemná pouta mezi příslušníky menšiny. Tak se z roku do roku počet Čechů zmenšoval, a dnes můžeme slyšet jak i děti mezi sebou málo mluví česky. To všechno je ovlivněno tím, že se Češi, kteří byli na venkově většinovou, ve městě stali menšinovou komunitou. Tento proces není možné zastavit.“
„Asimilace není jediným důvodem poklesu počtu Čechů,“ dodává A. Vodvarková. „Naši krajané i dnes převážně žijí na vesnicích, tak by neměl tento úbytek být katastrofální, ale zároveň probíhá proces vylidňování agrárních prostředí, vesnice vymírají, mladí lidé nalézají zaměstnání ve městech a tam podléhají asimilaci. V Daruvaru to není tak viditelné, protože je tu česká škola, ale jinde ano.“
„Je to konec konců na nás, nemluvíme česky,“ říká I. Horyna. „Starší lidé mluvili dříve výhradně česky, a ještě dnes jsou krajané, kteří chorvatsky mluví velice těžko a špatně. U dnešní mládeže je tomu právě naopak.“ Dodává, že v Chorvatsku mají málem všechny národnostní menšiny stejný problém. Největší zmenšení počtu příslušníku zaznamenává srbská menšina, která činila v roce 1991 dvanáct procent v celkovém počtu obyvatelstva v Chorvatsku, zatímco v roce 2001 klesla na pouhá čtyři a půl procenta. „Ve srovnání s takovým poklesem, úbytek v české menšině se nezdá tak katastrofický.“
Sčítání lidu, bytů a domů je pro stát velice důležitá záležitost, a proto se jí věnuje velká pozornost, zdůrazňují naši spolubesedující. „Sčítání se provádí každých deset let, má poskytnout obraz poměrů ve státu, nejen demografických, ale také hospodářských,“ říká I. Horyna. „Údaje o státní příslušnosti, národnosti a mateřském jazyce jsou jen malá část informací, které se sčítáním lidu shromažďují.“
V České republice, která je členkou Evropské unie, existuje další důvod, proč je sčítání důležité – Unie totiž rozděluje peníze na základě výsledků sčítání lidu. „Země, která dodá nekvalitní, neúplné, či chybné údaje, se může připravit o desítky miliónů eur z unijní pokladny.“ „Když se Chorvatsko dostane do Evropské unie, bude toto pravidlo platné i pro nás, a proto je důležité brát sčítání lidu velice vážně,“ říká A. Vodvárková a dodává, že národnostní menšiny budou dostávat finanční prostředky také na základě počtu příslušníků. „Pokud nás nebude dostatečný počet, tak nedostaneme nic.“ „Být příslušníkem národnostní menšiny je přednost,“ zdůrazňuje I. Horyna. „Zaprvé kvůli jazyku. My mluvíme dvěma jazyky, a český je jazykem Evropské unie. Mimo jiné, znalost českého jazyka umožní mladým lidem uplatnit se v České republice.“
Na závěr: statistika je sice hrůzostrašná, ale k národnostní katastrofě pravděpodobně nedojde, i když podle úbytku v předchozích letech by se tak mohlo stát. Asimilaci totiž lze zmírnit, a to je vlastně cíl úsilí celé národnostní menšiny.
„Je zajímavé mínění žáků, kterým jsem prezentovala výsledky našeho výzkumu, totiž žáků čtvrté třídy gymnázia a osmé třídy české základní školy. Oni se nad tím opravdu zamysleli, a řekli: nebude tomu tak, my to nedovolíme. Já si také myslím, že menšina během čtyřiceti let nevymře,“ uzavírá Anna Vodvarková. M. Pejić/mp

POČET OBYVATEL ČESKÉ NÁRODNOSTI
Rok Počet obyvatel Přírůstek, úbytek ve srovnání s
české národnosti minulým sčítáním
1880 14 584 -------
1890 27 521 + 88,7 %
1900 31 588 + 14,8 %
1948 28 994 - 8,2 %
1953 29 967 + 3,4 %
1971 19 001 - 36,6 %
1981 15 061 - 20,7 %
1991 13 086 - 13,1 %
2001 10 510 - 19,7 %

BJELOVARSKO-BILOGORSKÉ ŽUPANSTVÍ
Vzhledem k tomu, že sedmdesát procent všech Čechů v Chorvatsku žije na území Bjelovarsko-bilogorského županství, všechny zajímá, jaká je situace v něm. „Podle sčítání lidu v roce 2001 celkový pokles obyvatelstva byl ohromný,“ říká A. Vodvárková. „Všechny obce a města zaznamenaly pokles.“
Národnostní složení Bjelovarsko-bilogorského županství: Chorvaté – 82,56 %, národnostní menšiny - 14,47 %, ostatní - 2,44 %: Srbové 7,08 %, Češi 5, 33 %, Maďaři 0,89 %, Albánci 0,57 %, Romové 0,11 %, Slovinci 0,09 %, Makedonci 0,07 %, Černohorci, Italové, Němci - 0,06. V malém počtu zde ještě žijí Bosňáci, Slováci, Rakušané, Bulhaři, Poláci, Rusi, Rusíni, Ukrajinci, Židé. Mateřský jazyk: chorvatský 84,28%, český 3,91 %, srbský 0,29 %, albánský 0,51 %, maďarský 0,22 %, slovinský 0,01 %. „Když jde o mateřský jazyk, za svůj mateřský jazyk považuje český jazyk 3,91 procenta Čechů na rozdíl od předchozího sčítání, kdy ho jako mateřský uvedlo 5,33 procenta. To mě velice zaskočilo.“

Změny v počtu 1880 -2001
•1880 – 14 584 Čechů
•2001 – 10 510
•dosud bylo 12 sčítání, v roce 2011 je třinácté
•největší počet Čechů byl v roce 1910 – 32 376

Pokles počtu Čechů:
1961-1971 – 4 390
1971-1981 – 3 995
1981-1991 – 1 920
1991-2001 – 2 576 Čechů

Počet Čechů každých 10 let klesá průměrně o 2 248
2011 – 8 260
2021 – 6 010
2031 – 3 760
2041 – 1 500 Čechů
2051 – 0 Čechů
Kde je dnes v Chorvatsku nejvíce Čechů?
Sčítání obyvatel v roce 2001:
•Bjelovarsko-bilogorské županství – 7098 Čechů(5,33 % z celkového počtu)
•Město Záhřeb – 813 (0,1 %) Čechů
•Požežsko-slavonské županství – 775 (0,9 %) Čechů
•Sisacko-moslavinské županství – 670 (0,36 %) Čechů
•Ostatní županství – 1154 Čechů (10,98 % z celkového počtu Čechů v RCH)