Novým místopředsedou se stal Miroslav Křepela, tajemníkem Krešimir Budić, kromě nich byli do správního výboru zvoleni Zvonimir Maštrović a Dubravko Dosegović.
Společnost chorvatsko-českého přátelství byla založena 2. února 1992 a své dvacetiny by měla oslavit slavnostní akademií pod patronátem prezidenta Chorvatska Ivo Josipoviće. Do té doby je před ní ještě hodně práce. Mezi nejdůležitějšími akcemi, plánovanými na rok 2011, je umístění pamětní desky Marii a Stjepanu Radićovým v kostele svatého Norberta v Praze, kde se v roce 1898 oddali. Patronát nad akcí přijal předseda Chorvatského parlamentu Luka Bebić. Bude to první pamětní deska na počest Radićovi mimo území Chorvatska. Jemu a jeho manželce tím bude vyjádřena pocta za všechno, co pro popularizaci Čechů a české kultury v Chorvatsku udělali. Společně s Českou besedou Záhřeb si společnost letos v červnu připomene 140. výročí Radićova narození. Pravděpodobně bude Radićovým jménem pojmenována jedna z pražských ulic.
Díky úsilí Společnosti mají v Praze pamětní desky Nikola Tesla a Vladimir Prelog, a v červnu ji získá i Andrija Mohorovičić. Ve smyslu tohoto „dláždění Prahy pamětními deskami“ směřuje iniciativa, aby se v Napajedlech na Moravě umístila pamětní deska bánovi Josipu Jelačićovi, který se zde v roce 1850 oddal s hraběnkou Sofií Stockau. Již několik let je rozpracován projekt pamětní desky biskupovi Duchovi v Dubravě, sídla České besedy Záhřebského županství. Po velkém úspěchu obnovení listu Susreti je do konce roku 2011 plánováno vytisknout ještě alespoň jedno jeho číslo. Členové Společnosti pilně pracují na tom, aby do začátku léta připravili turistický průvodce pro české turisty. V plánu činnosti mají i oslavu pětasedmdesátin prvního českého prezidenta Václava Havla a zájezd do Prahy ve spolupráci s českým velvyslanectvím. Nový předseda Marijan Lipovac členům ukázal záznamy Božidara Grubišiće, který před devatenácti lety začal shromažďovat iniciativní výbor, jehož cílem bylo založit spolek, který bude působit na zlepšení chorvatsko-českých vztahů v kulturní, umělecké, vědecké, hospodářské a jiných oblastech. Od té doby dodnes byly realizovány četné projekty zaměřené na popularizaci České republiky v Chorvatsku a naopak, přičemž Společnost spolupracuje i s institucemi české menšiny v Chorvatsku.
Chorvatsko-česká společnost doposud vydala čtyři knihy a byla spoluorganizátorkou několika výstav, četných tribun věnovaných chorvatsko-české tematice. Tvoří ji čtyřicet členů, dalších třicet je v pobočce v Omiši. Jsou hrdí na to, že jsou jediným spolkem přátelství, který vydává svůj list a má svou webovou stránku (www.hcdzg.hr). Bezprostředně před jubileem Společnost zve všechny zájemce, aby se k nim přidali a podpořili sblížení Chorvatů a Čechů, aby ve svém třetím desetiletí byla silnější. Marijan Lipovac