Při daruvarském „posledním zvonění“ se v moři pestrých triček vyjímala trička IV.c třídy daruvarského gymnázia, na kterých poslušně hlásil, že odchází – Švejk osobně... Tak se maturanti českého oddělení navždy rozloučili se školními lavicemi, ve kterých se učili i českému jazyku, společně se základní školou celkem dvanáct let. Podle čeho si zapamatují svá školní léta, ať už v českých základních školách v Daruvaru či Končenicích a potom v Gymnáziu Daruvar, o tom nám napsali sami na hodinách češtiny pod vedením profesorky Mirjany Svatošové. vd/vd, mp
NA ŠKOLNÍ LÉTA BUDU VZPOMÍNAT...
Bylo tomu dávno, když mě rodiče zapsali do první třídy. První den byl nejhorší, celý den jsem brečel... alespoň všichni tak říkají. Časem jsem si zvykl, rok za rokem plynul a byl jsem v osmé třídě. Myslel jsem si, že ve střední škole bude líp. Teď jsem čtvrťák a vím, že tomu tak nebylo. Bylo to jen horší. Stále jsem se musel učit. Jediná dobrá věc byla plná hala krásných dívek. Za tři týdny je konec střední školy a já se zase těším na něco nového, ale teď už vím, že to nebude lehké. Nakonec mě asi bude líto opustit naše malé krásné městečko a všechny kamarády, které mám. Ale, jednou se vrátím a možná tomu zase bude jako dřív. Marin Krisla
Základní školu si zapamatuji podle toho, že na rozdíl od střední nebyla vůbec těžká. A podle učitelky češtiny, která si s námi ráda povídala, smála se a vedla taneční zkoušky. Gymnázium si zapamatuji podle osmých hodin, podle dobrých kamarádů a maturitního zájezdu do Tuniska, nejkrásnějšího výletu v mém životě. Mája Bartošová
Školní léta si zapamatuji podle nekonečného učení, učení a učení. Ne, není to pravda... Budu vzpomínat na čas prožitý s kamarády, krásné zážitky z výletů, opisování, taháky a nekonečné žerty, na strach z nové školy, který přerostl do pocitu bezpečnosti a jistoty. A na pocit, když jsem si myslela, že už to nevydržím, ale jsem přece jen vydržela. Teď vím, že mohu všechno. Vlatka Šnoblová
Zapsal jsem se do gymnázia, protože jsem neměl nějaký přesný plán, co vlastně chci v životě dělat. Teď vím, že češtinu studovat nebudu, takže bych to měl lehčí, kdybych se nezapsal do českého oddělení. O jeden předmět, o čtyři hodiny týdně by to bylo méně. Přestože jsem se naučil hodně toho, co nikdy nebudu potřebovat, nevadí, to se zapomene. V gymnáziu jsem si našel nové kamarády, od těch starších jsem se naučil něco nového, některá přátelství i skončila. Bylo to dobré, ale víc bych si to nezopakoval. Na fakultě bude jistě daleko víc zábavy. Luka Pleša
Do školních lavic usedám už dvanáct let a teď už konečně tomu přišel konec. Budu na ně vzpomínat především podle probděných nocí strávených nad knihou, podle profesorů, kteří nás neustále bombardovali novými informacemi, podle kamarádů, kteří byli mou druhou rodinou, podle neustálých domluv, kde kdo bude sedět, kdo komu šeptat, kam schováme taháky... Ivana Hubinková
Na školní léta budu vzpomínat jako na slunečné a optimistické dny s partou z nižších tříd. Také nikdy nezapomenu na cestování po chorvatském pobřeží se školní zádruhou... Dubrovník a koupaní v moři na konci října... Gymnázium bylo tréninkem trpělivosti a vytrvalosti... Ty dlouhé, nekonečné osmé hodiny... Budu ale vzpomínat i na zajímavé lidi, s kterými jsem se ve škole seznámila, fóry z hodin a na blamáž, když jsem sebou jak široká tak dlouhá plácla na schodech technické školy... Ive
Už teď nechci vzpomínat na všechny ty úkoly, testy, zkoušení, eseje... Chci vzpomínat jen na všechny kamarády, které jsem získal během svých dlouhých školních let. Nepodepsáno
...podle slibu, který ode mě chtěl táta na začátku základní školy, že se budu snažit a mít výborné známky a jak mu zmateně odpovídám, že já nevím, jak se mi bude v té škole dařit... Ráda vzpomínám na přestávky ve staré škole, kdy jsme po zadcích sjížděli po nízkých a vyšlapaných schodech Českého domu, které jako by byly konstruovaný pro takovou zábavu. Nikdy nezapomenu ani na první den v gymnáziu, na směsici strachu, ambicí, adrenalinu... Ze střední školy vycházím jako osoba, které je jasné, že se o všechny úspěchy a dobré věci v životě bude muset hodně snažit. Silvija J.
Na školní léta budu vzpomínat podle lidí, s kterými jsem je prožila. Během těch dvanácti let se vystřídali různí lidé, hodně zajímavých charakterů a názorů na svět. Moc hezkou vzpomínku mám na osmou třídu. Pochopili jsme, že je to poslední rok spolu, a že se s některými spolužáky možná už nikdy neuvidím. A tak tomu i bylo. Byl to jediný rok, během kterého jsme se nehádali, než jsme se dobře bavili. Ještě dnes brečím smíchy, když si vzpomenu na „šečerušu“, „hergot drvofiks“ a jiné hlouposti, které jsme vymýšleli. Byla to hezká léta, kterým se blíží konec. Ale nic si z toho nedělám, věřím, že pravá kamarádství zůstanou i po škole. Jana Pejićová
Kolikrát jsem si řekl, ta škola je hrozná, kdy už skončí ta hodina, ať jdu s kamarády hrát kopanou a najednou je tomu nějak jinak. Nebylo mi vlastně v té škole tak špatně, naučil jsem se tam číst, psát, počítat, být slušný na hodinách a poslouchat učitele. Tam jsem se seznámil i se svou první láskou a to byly časy, kdy jsem byl víc za školou než v ní, což se krásně vidělo podle počtu kůlů v deníku na stránce s mým jménem. Jelikož jsme ve třídě trávili celé dny, sblížil jsem se spolužáky a to jsou právě moje nejvzácnější vzpomínky na školní léta. Teprve když něco ztrácíme a něčemu se blíží konec, začínáme si toho více cenit. Za chvíli každý z naší třídy půjde svou cestou, s nějakými druhými spolužáky, v některém jiném městě... Danko Tomášek
Nejzajímavější byly stálé taneční nebo divadelní zkoušky, programy, soutěže a zájezdy, na kterých jsme se dobře bavili. Byly to doby dospívání, hledání kamarádů, prvních lásek. Budoucnost čekám s úsměvem na tváři, ale i s malým strachem v srdci. Už teď se těším na výročí maturity, kdy zase budu s osobami, které mě jako osobu společně s profesory poznamenaly. Jsem zvědavá, jestli se nám podaří uskutečnit aspoň některé ze svých plánů. Já osobně jich mám hodně... Kristina
ZE ŠKOLNÍCH LAVIC
Učitelka: Jak se jmenuje velká řeka na východu Ruska?
(My mlčíme.)
No, děti, jako jedna ryba…
Někdo z nás (a velice šťastně): Štika!
(Správná odpověď – amur)
