Usnesení schválil jednohlasně. Příslušníci národnostních menšin v Chorvatsku tak nevyužijí takzvanou pozitivní diskriminaci, o kterou usilovali dokonce patnáct let, a která byla navíc předmětem koaliční smlouvy menšinových poslanců a vlády.
„Po všem zůstal hořký pocit, že je celá situace zpolitizována,“ řekla nám poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová, kterou jsme poprosili o komentář. „Každodenně posloucháme argumentaci, že je to proti srbské menšině. Ústavní soud také řekl, že ústavní změny zaručují nejsilnější politické straně srbské menšiny určitý počet míst ve sněmu, a to je protiústavní. Vlastně se tím nejvíce ukřivdilo všem ostatním menšinám. Není pravda, že se tím odvolává právo na tři místa ve sněmu pro srbskou menšinu. Srbové mají toto právo už od roku 2002, takže zrušení ústavních změn v tomto směru nic nemění. Bez práva na doplňkový hlas zůstaly malé menšiny, které se po patnáctiletém boji octly znovu na začátku.“
Příslušníci menšin, a zároveň i komentátoři politických vztahů zdůrazňují také, že by se rok před volbami nesměly měnit podmínky voleb. Ústavní soud to svým rozhodnutím činí pouhé čtyři měsíce před parlamentními volbami, které proběhnou začátkem prosince. Někteří říkají, že tím vznikla ústavní krize. „Ústavní soud si dovolil měnit nejen ústavní zákon, ale i volební zákon, a ještě při tom říci, že zákon neplatí pro menšiny. Tímto způsobem jsou menšiny diskriminovány,“ říká poslankyně Z. Čuchnilová.
Předáci všech politických stran, které loni hlasovaly pro změny ústavního zákona, vyjádřili nespokojenost rozhodnutím Ústavního soudu. Říkají sice, že budou rozhodnutí respektovat, ale že budou trvat na tom, aby se doplňkový hlas vrátil na pořad jednání parlamentu. Ozval se i prezident Ivo Josipović, který řekl, že nejde o ústavní krizi, protože Chorvatsko má volební pravidla, a menšiny budou volit jako dříve. Dodal, že on je zastáncem práva na doplňkový hlas pro menšiny.
Menšinoví poslanci ve sněmu sdělují, že s novou situací seznámí mezinárodní instituce a své mateřské státy. Ohlašují také podání žaloby mezinárodnímu soudu.
„My, představitelé malých menšin, každodenně vzájemně kontaktujeme, a uvažujeme o tom, zda-li podat ústavní žalobu. Zároveň uvažujeme o možnosti podat žalobu do Strassbourgu a Bruselu, protože Chorvatsko, které se chlubí, že dalo menšinám velká práva, vlastně dalo málo, a hodně vzalo. Menšiny sice dostaly právo volit svého poslance, ale ztratily všeobecné volební právo.“ Nelze si nevšimnout, že se všechno děje bezprostředně před vstupem Chorvatska do Evropské unie. „Ano, nesmíme zapomenout, že menšinová práva byla součástí dvacáté třetí kapitoly předpřístupových jednání, a hned po uzavření této kapitoly se šlo rovnou na menšiny odvoláním práva na doplňkový hlas. To prakticky znamená, že se o menšinových právech neuvažovalo vážně.“ M. Pejić/žp, mk