Bohatý sobotní program zahájil jarmark a kulatý stůl na téma Dvacet let menšinové politiky v podmínkách vstupu Chorvatska do EU.

Následoval průvod účastníků osadou Lipovlany a kulturní program v amfiteátru v parku. Na jevišti se střídaly taneční, pěvecké a hudební skupiny, které nabídly nejlepší kusy ze svého repertoáru. Českou menšinu zastupovaly dvě Besedy: domácí lipovlanská měla stánek a pěvecká skupina vystoupila v kulturně-uměleckém programu, taktéž folklorní skupiny Jetelíček a Sluníčko záhřebské Besedy.
Přehlídka zahrnovala i koncert bjelovarské skupiny Flashback, dechové hudby z Banovy Jarugy, vystoupili i známí Baruni. Diváky nadchl ohňostroj. Setkání pokračovalo celou řadou nedělních sportovních utkání, takže si každý návštěvník přišel na své. Setkání byla ve všech směrech úspěšná, podpořilo je i ministerstvo turismu. Všichni účastníci se jí jistě s radostí zúčastní i v příštím roce. A. Raisová/ar

HOSTÉ
Jménem patrona prezidenta Chorvatska dr. Ivo Josipoviće županka Marina Lovrićová-Merzelová řekla: „Vzkříšením Lipovlanských setkání Sisacko-moslavinské županství dokázalo, že je už nyní v Evropské unii.“ Předseda Rady národnostních menšin v Chorvatsku Aleksandar Tolnauer zdůraznil, že menšiny byly součástí přístupových jednání Chorvatska do Evropské unie. „Lipovlany jsou Evropa v malém,“ uvedl starosta Lipovlan Mario Ribar.

PROGRAM
Program zahájili zpěváci pěveckého sporu Lira a ukončili tanečníci kulturně-uměleckého spolku Lipa, členové souborů z Lipovlan. Kromě chorvatských se v něm vystřídalo osmnáct skupin jedenácti menšin. Maratónské, více než čtyřhodinové přehlídky, se zúčastnilo několik stovek účinkujících z celé země.

MENŠINY SE NESMÍ OBÁVAT VSTUPU DO EU
Dvacet let menšinové politiky v Chorvatsku a národnostní menšiny v podmínkách vstupu Chorvatska do Evropské unie bylo 27. srpna tématem letošního kulatého stolu na Lipovlanských setkáních. V obnovené základní škole Josipa Kozarce se ho zúčastnilo čtyřicet představitelů menšin a velvyslanectví. Kulatý stůl moderoval předseda Rady národnostních menšin Aleksandar Tolnauer, který i referoval. Přednášejícími byli profesorka Právnické fakulty v Záhřebu Antonija Petričušićová a přednosta Úřadu Rady pro národnostní menšiny chorvatské vlády Branko Sočanac.
„V menšinové politice se v Chorvatsku během dvaceti let udělalo hodně. Největší problémy mají menšiny s lokálními správami,“ uvedl na skoro čtyřhodinovém kulatém stole předsedající Aleksandar Tolnauer. Zdůraznil, že chorvatská legislativa patří k nejlepším na světě a že Chorvatsko přijalo menšinové zákony, které byly v některých částech zdokonaleny podle praxe v evropských zemích. „Otázka menšinové politiky byla vážnou součástí přístupových jednání. Menšinová společenství dala svůj přínos v procesu jednání a v definování menšinové politiky v Chorvatsku.“
Po zhlédnutí dokumentárního filmu Lipovlanská přátelství o životě v Lipovlanech v roce 1991, kdy v této obci žilo šestnáct a nyní jen jedenáct menšin, se z video prezentace prof. Antonije Petričušićové účastníci kulatého stolu dozvěděli o ochraně menšinových práv takzvaných starých členek EU a zemí, které se staly její součástí po vyhlášení kodaňských kriterií v roce 1993. „Země, členky EU, propagují různorodost a brání se diskriminaci. Od zemí kandidátek EU vyžaduje chránit a zachovat menšinová práva,“ uvedla přednášející.
„V Chorvatsku žijí dvacet dvě menšiny, devatenáct je organizovaných. Naše menšiny se nesmí obávat vstupu do EU,“ uvedl Branko Sočanac. Z jeho výkladu o ústavních zákonech, týkajících se menšin bylo zřejmé, že největší pokrok je patrný v oblasti vzdělávání a kulturní autonomie. B. Sočanac hovořil o bilaterální spolupráci Chorvatska s mateřskými zeměmi - po vstupu do EU by se měla zlepšit, o menšinových volbách a financování - ze státního rozpočtu bylo letos na činnost menšin vyčleněno více než 40 miliónů EUR, z toho pro českou menšinu skoro 4 milióny kun a slovenskou skoro 2 milióny kun.

Do debaty se zapojili starosta Lipovlan Mario Ribar, zástupce sisacko-moslavinské županky Milan Oblaković, předseda Matice slovenské z Lipovlan Josip Krajči, z romské menšiny Dushako Delmatho a z velvyslanectví USA Scott John Lang. O zkušenostech české menšiny hovořili Jiřinka Vidovićová ze Sisku, Mirko Knížek z Lipovlan a Jiří Bahník ze Záhřebu.
Kulatý stůl se konal pod patronátem a v organizaci Rady pro národnostní menšiny Chorvatska a obce Lipovlany. Mezi posluchači byli náměstek českého velvyslance Josef Zrzavecký, předseda koordinace českých menšinových rad a představitelů v Chorvatsku Josef Herout, předseda Svazu Slováků v Chorvatsku Ondrej Kuric...
Na závěr kulatého stolu předseda Rady národnostních menšin Aleksandar Tolnauer upozornil přítomné, že menšiny potřebují zapojit do aktivity mladé vzdělané lidi, kteří ovládají jazyky a počítačovou techniku, i na to, jak důležité je nepřetržitě se vzdělávat. A. Raisová /ar