, kde na nás na benzínové pumpě čekal vedoucí kounického pěveckého sboru Pavel Jelínek, a my jsme vystoupili z autobusu s harmonikou, trubkou a písní. Za chvilku jsme byli v cíli – v Horních Kounicích. Tam už na nás čekalo občerstvení a oběd. Ubytovali nás na dvou místech. Odpoledne jsme měli naplánovaný odjezd do Znojma na Znojemské historické vinobraní. Byl tam zábavný park, který potěšil mladé, hromada stánků s jídlem, zmrzlinou nebo různým dalším zbožím. Nás především zajímal historický průvod. Šlo v něm kolem čtyř set postav v dobových kostýmech, jezdci na koních, bubeníci, trubači, dvořané... Hlavní postavy – krále Jana Lucemburského a královnu Elišku ztvárnili známí herci Petr Vaněk a Martina Válková-Preissová.

V sobotu se brzičko ráno vstávalo, protože se šlo do jaderné elektrárny Dukovany. Nejdříve jsme v malém sále, který připomínal kino, shlédli dva krátké filmy – jeden o energii obecně a druhý o historii této elektrárny. Potom jsme se prošli krátkou vyhrazenou trasou a vyslechli si o tom, jak to vlastně funguje. Nejzajímavější byla maketa reaktoru v pravé velikosti. Průvodkyně vyprávěla, kolik energie je z jednoho atomu uranu ve srovnání s uhlím, a jaká je cena výroby. V této elektrárně je zaměstnáno dvanáct set lidi z širokého okolí. Později jsme se v Kounicích seznámili s jedním chlapcem, který po ukončení střední školy půjde studovat elektrotechniku, aby mohl pracovat v jaderce. Snadno se tam ale nedostane. Všichni, od operátorů, kteří mají největší zodpovědnost, až k uklízečkám, musí projít náročné psychotesty. Ze stovky uchazečů projdou třeba jen dva. Další zajímavostí je, že tato elektrárna ročně vyrobí tolik elektřiny, kolik spotřebuje pětina České republiky. Byla to zajímavá prohlídka.
Odpoledne bylo připraveno pobavení. Každý z nás, kdo měl, si pozval známé, aby se viděli, řekli si, co je nového, vyfotografovali se…
Večer se konal program. Mladší taneční skupina Končenická chasa zatančila své starší tance, jeden nový a jeden sólový, pěvecká skupina Končeňačky zpívala české i chorvatské písně, dechová hudba zahrála pochod, valčíky, polky a doprovázela tanečníky. Manželské páry měly kromě tanců na starosti také zábavnou část programu. Sehrály dva skeče a na závěr připravily překvapení, které stálo za to. Na samém závěru všichni společně zazpívali Písničku českou.
Následoval velký potlesk. Na zábavě, která následovala, hrála skupina Sileta z Hostěradic, ale na chvilku nechala nástroje i našim muzikantům, aby zahráli něco chorvatského. Ti pak zvedli na nohy úplně všechny přítomné. I při Siletě se hezky tančilo.
Krásné a teplé slunné nedělní dopoledne nám zbylo k loučení s přáteli. Vyměnili jsme si dárky, po obědě jsme ještě chvilku poseděli a pak jsme nastoupili do autobusu. Loučili jsme se slovy: „Tak ahoj a za rok se uvidíme zase u nás!“ Kristýna Kvapilová/kk