Hojná návštěva, četní nynější a bývalí učitelé a žáci a jejich dojemné projevy názorně potvrdily naprostou pravdivost těchto slov.
„Ivanovo Selo je osada, která nikdy nic nedostala, ale všechno si musela vybojovat, nebo vyřídit sama,“ řekl V. Herout a dodal, že se vesnice díky úsilí občanů v sedmdesátých letech minulého století stala nejpokročilejší osadou celého kraje. Dokonce sedm mladých Pemiáků se zapsalo a úspěšně zakončilo studium v Praze, a o místních událostech se mohli dočíst čtenáři Jednoty, protože ve škole působila sekce dopisovatelů krajanských novin. V čele všech akcí byli učitelé ivanoselské školy, kteří byli nositeli veškeré společenské činnosti a kulturní život pozvedli na vysokou úroveň. Velice zajímavým jevem je fakt, že krajanské spolky v okolí, v Tréglavě, Hrubečném Poli, Zdencích a Virovitici vedou bývalé žáčky české školy v Ivanově Sele. Už to je víc než dostatek důvodů proč popsat dějiny školy. S touto obsáhlou prací začala učitelka Justýna Koutníková, která Jednotě odevzdala text o české škole a „úctyhodnou sbírku fotografií všech generací svých žáků,“ ale to byl teprve začátek. Aby publikace o ivanoselské škole byla úplná, bylo třeba některé věci doplnit. „Chorvatská škola tady existovala. Před založením české školy v osadě existovala škola chorvatská, a chodily do ní i české děti,“ řekla redaktorka Libuše Stráníková.
K práci se přidal profesor Václav Herout, který stručně popsal dějiny nejstarší krajanské vesnice v Chorvatsku a chorvatské školy, která zde působila do druhé světové války. V. Herout podepisuje také texty o paralelních českých odděleních v Hrubečném Poli a o výuce češtiny v obvodních školách v Rášenici a Rastovci, zatímco zánik paralelních tříd v Hrubečném Poli popsala Anna Marie Štrumlová Tučková. Na konci knihy se nacházejí krátké životopisy dvaapadesáti učitelů, kteří učili a učí ve škole v Ivanově Sele a na Hrubečnopolsku.
Na křtu o knize a o práci na ní hovořila A. M. Štrumlová Tučková, zatímco se třetí autorka J. Koutníková kvůli zdravotním potížím promoce nezúčastnila. Úryvky z textů četly Martina Vodvárková a Helenka Stráníková. Na knize, kterou Jednota vydala za finanční podpory ze státního rozpočtu prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny, se podíleli také Zdenka Turková a Milena Chomátová, které publikaci jazykově upravily, korektorka Jana Staňová a grafikové Vlatka Daňková a Željko Podsedník. Knihu vytiskla Daruvarská tiskárna a za 20 kun je k dostání v Jednotě. M. Pejić/mp