Do Domů bude letos z České republiky investováno celkem 4 miliony 300 tisíc korun, tj. milion dvě stě tisíc kun. Tato částka byla investiční komisí Svazu rozdělena na úpravu Českých domů v Tréglavě, Malých Zdencích, Dolních Střežanech, Mezurači, Dar. Brestově, Hercegovci, Lipovci, Končenicích, Kaptole, Virovitici, Bjeliševci, Rijece a na budovy Svazu Čechů v Daruvaru.
Investice do tréglavského Domu bude obnášet tři sta tisíc kun, z toho sto padesáti tisíci kunami přispěje město Hrubečné Pole, sto tisíc kun investuje Česká republika a padesát tisíc kun věnuje Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska. Do renovace malozdeneckého Domu bude investováno padesát tisíc kun.
Na zavedení ústředního topení a truhlařinu v Českém domě v Dolních Střežanech investuje Česká republika osmdesát tisíc kun, ze státního rozpočtu (z ministerstva financí) bude čerpáno sto tisíc kun. Obec Dežanovec letos na obnovu Domu poskytla třicet čtyři tisíce kun, vloni jedenáct tisíc kun. Na přístavbu mezuračského Národního domu se budou čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu (z ministerstva financí prostřednictvím poslankyně) ve výši tří set tisíc kun, sto tisíc kun z ČR prostřednictvím Svazu Čechů a padesát tisíc kun z rozpočtu města Kutiny. Akci bude spolufinancovat i Svaz Slováků v RCH.
Na dokoupení druhé části budovy pro Českou besedu Verovice bude čerpáno sto tisíc kun z ČR a padesát tisíc kun věnuje Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska. A. Raisová
V LIPOVCI SE TAKÉ OBNOVUJE
Česká beseda Lipovec se během léta snažila splnit své plány a dokončit úpravu hřiště a místností v Českém domě, které používá škola.
Hřiště bylo opatřeno novou vrstvou asfaltu. Součastně se kolem něho staví sloupy a mříže. Na Českém domě se vyměnila střecha nad částí domu, v které působí škola. Uvnitř školních místností jsou upravené stropy a staré podlahy zaměněné laminátem. Místnosti mají novou omítku a jsou připravené na nový školní rok. Velkou pomoc při pracích poskytli členové Besedy a rodiče školních dětí, což usnadnilo a zrychlilo úpravy. Na začátku školního roku děti vstoupily do upravených místností. Radost z nového setkání byla o to větší. jh/žp
Celkové částky investované letos do českých a kulturních domů (z České republiky, Rady pro národnostní menšiny RCH, státního rozpočtu RCH a z lokální správy)
Svaz Čechů na hlavní budovu 130 000 kn, na budovu výstavy 95 000, Hercegovec na zavedení ústředního topení 100 000, Lipovec na opravu střechy 90 000, Končenice na úpravu sklepa 30 000, Kaptol na výměnu oken 25 000, Bjeliševec na přístavbu kuchyně a sanitárního uzlu 50 000, Tréglava na přístavbu Domu 300 000, Rijeka na úpravu suterénu a ústředního topení 120 000, Verovice na dokoupení druhé části budovy 150 000, Malé Zdence na opravu Domu v Malých Zdencích 50 000, Dolní Střežany na ústřední topení a truhlařinu 180 000, Mezurač na přístavbu Domu 450 000, Dar. Brestov na úpravu střechy 85 000 kn.
Domy využívá nejen naše menšina
Od roku 1997, tedy jedenáct let, vkládá Česká republika prostřednictvím Svazu Čechů v Chorvatsku nemalé prostředky na obnovu Českých domů, případně kulturních domů, které patří lokální samosprávě, a české spolky v nich působí společně s ostatními. Během těchto let dosáhla tato investice částky 16,5 miliónu kun, včetně letošní položky ve výši 1 milionu 200 tisíc kun.
Podmínkou České republiky je, že jde o majetek českých spolků a institucí, anebo že má krajanský spolek právo užívání na neomezenou dobu. Další podmínkou je, že krajanský spolek anebo lokální správa obnovu domu podpoří v hodnotě minimálně deseti procent z investované částky. „Zpočátku byla pomoc lokální správy minimální, přestože každý ví, že domy využívají nejen krajanské, ale i ostatní spolky,“ řekla nám tajemnice Svazu J. Kulhavá. „Není v pořádku, že se obnově Domů, které jsou majetkem Chorvatska, snaží některé lokální správy vyhnout. Deset procent může investovat každá z nich. Jsou však výjimky. Ve většině případů si uvědomují, že investice do Domů je nezbytná a pro obec či město něco znamenají. Během posledních deseti let se díky obnoveným kulturním domům změnil celkový vzhled vesnice či města, což hraje důležitou roli v rozvoji turismu, ale především prospívá kulturní činnosti krajanských spolků a přispívá k sebevědomí krajanské komunity.“
