„Legionáři většinou strávili část života někde jinde, ale se narodili v Česku a do Čech se vrátili. Moje cena je vůbec první, která byla udělena krajanovi, samozřejmě také první, která šla do Chorvatska. Proto jsem měla pocit, že ji přebírám za celou redakci a za bývalé redaktory, protože důvodem k udělení ceny byl náš Přehled, který se stará o historii,“ řekla nám laureátka po návratu do Daruvaru. Návrh na nominaci L. Stráníkové totiž podal český historik amatér Václav Šrámek, který pátral po balkánské cestě českých legionářů a svoji práci, ke které mu L. Stráníková poskytla drahocennou pomoc, uveřejnil v Přehledu. „Při převzetí ceny jsem řekla, že tuto tradici u nás vytvářeli i jiní, že je tady asi deset tisíc českých patriotů, o kterých se v Česku třeba ani neví.“ Určitě potěší fakt, že komise z 89 nominací podpořila právě tento návrh.
Pražská slavnost udělení cen byla tak příležitostí poukázat na českou menšinu v Chorvatsku, její činnost a snahu zachovat si své kořeny, český jazyk a kulturu, „dát najevo, že jsme tady“.
  Zároveň je to také příležitost seznámit krajany s Asociací nositelů legionářských tradic, zkráceně Anlet, o které u nás ví jen málokdo. „Také jsem o něčem takovém neslyšela, dokud jsem nedostala dopis, že si mám pro cenu přijet. Teď samozřejmě vím. Legionáři jsou dobrovolníci, kteří pomáhali budovat Českou republiku. Za první světové války na ruské frontě proti Rakousku-Uhersku, za druhé proti nacismu, a to v cizině, protože Československo bylo okupováno, a jedna z cest, kterou utíkali ze země, vedla i přes Chorvatsko.“
Za komunismu byli legionáři nežádoucí, rehabilitováni byli po roce 1989. Většina původních legionářů dnes už nežije a asociace se snaží vést k péči o historii, přibírá mladé lidi, historiky, učitele dějepisu, kteří jsou nositeli tradic. Činí to mimo jiné i udělením ceny Český patriot „osobnostem, spolkům, klubům i podnikatelům za významný přínos v oblasti podpory národní hrdosti a zachování historie České republiky.“ Podle kritérií asociace, ocenění může získat kdokoli, kdo objevuje skrytá místa české historie, přispívá k nastolení a rozvoji svobody a demokracie, svůj volný čas věnuje zachování historických památek a sběru historických materiálů, obnovuje pomníky, pietní místa a památníky, vychovává děti a mládež k úctě k národu a vlasti, nebo podporuje tyto aktivity finančně.
  Ve většině kategorií se uděluje jedna cena, ale může jich být i víc. Letos Anlet udělil i dvě mimořádné ceny za hrdinství bojovníkům v druhé světové válce. Dvě ceny byly uděleny také v kategorii, v které byla oceněna L. Stráníková – v publicistické činnosti. Druhým laureátem byl český novinář a publicista Stanislav Motl.
Patronem slavnosti udělení cen byl náměstek ministra obrany Michael Hrbata, který ceny i odevzdal. „Vzhledem k tomu, že to byl adventní večer, byl prokládán vánočními písněmi, vystupovaly děti z místních škol. Atmosféra byla velice příjemná, zvlášť příjemné bylo to, jak všichni projevovali velký zájem o českou menšinu a o naši činnost,“ řekla L. Stráníková.“
„Potěšilo mě to, že si v České republice někdo všiml toho, že jsou také u nás vlastenci, že se také u nás věnujeme dějinám českého národa a české menšiny a vzájemným vztahům v minulosti českého a chorvatského národa. Také já v sobě nesu dost silný vlastenecký cit, ale potěšilo mě to, že se někdo o tohle stará. Zdálo se totiž, že tím, jak se Evropa sjednocuje, vlastenectví bude ubývat, ale teď vidím, že to není zcela pravda.“ M. Pejić/Anlet