Inventura minulého krajanského roku s Lenkou Janotovou

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Friday, 04 January 2013

MENŠINA JE PŘEDEVŠÍM ZÁLEŽITOSTÍ SRDCE A TROCHU TAKÉ ROZUMU
Konec roku je obdobím podtrhávání všelijakými čárami a účtování. Děláme inventury, abychom se dozvěděli, co máme, a s čím můžeme počítat v dalším roce. Jak je tomu v české menšinové komunitě, jsme se pokusili dozvědět v rozhovoru s předsedkyní Svazu Čechů Lenkou Janotovou.

Ke konci roku byly zveřejněné výsledky předloňského sčítání lidu. Čísla státního ústavu pro statistiku jsou neúprosná – Čechů je méně než před deseti lety, úhrnem jen 9641. To je špatná zpráva. Obsahuje ale i zprávu dobrou: asimilace se zpomalila, pokles počtu příslušníků menšiny je menší než dříve. Většina odborníků připisuje pokles počtu obyvatel vůbec bezperspektivní hospodářské situaci anebo ekonomické krizi. Je to jeden z pádných důvodů, proč si mladí lidé nezakládají rodiny anebo proč odcházejí za prací do ciziny.
Zajímavé jsou statistické údaje o sčítání lidu každých deset let od roku 1971, kdy nás bylo 19 001. Největší odnárodnění bylo v osmdesátých letech, což mohou sociologové a historikové určitě vysvětlit. V devadesátých letech měla na určité odnárodnění vliv válečná situace a politická scéna. Mnozí lidé váhali, jak se vyjádřit, co jejich dětem v budoucnu usnadní život, ztotožňovali národnost se státní příslušností, členství v politické straně s národností apod. Byla bych šťastnější, kdybychom každých deset let nezaznamenávali žádný úpadek počtu Čechů žijících v Chorvatsku, ale to je snad u nás Čechů nemožné z několika důvodů: Chorvatsko nesousedí s Českou republikou, historické události nikoho nezavazují, komunikace mladých rodičů s dětmi tíhne kvůli společnosti k chorvatštině, anebo být Čechem není dostatečně cool. Před sčítáním lidu jsme všichni (České menšinové rady, úřad poslance, Svaz Čechů, České besedy a Jednota) velice soustavně a organizovaně působili na příslušníky české menšiny, aby se hrdě hlásili k českému původu. I nadále je zapotřebí při každé příležitosti našim krajanům vysvětlovat, že být Čech v Chorvatsku neznamená, že méně milujeme anebo si méně vážíme naší chorvatské vlasti, v které česká menšina žije málem 250 let.
Když jde o celkovou menšinovou činnost, minulý rok byl rokem dožínek a vysokých jubileí v největším menšinovém spolku – oslavovaly daruvarská Beseda, základní a mateřská škola. Jak byste ho zhodnotila?
Mám pocit, že dožínkový rok stále trvá. Je to velká kulturní akce a vyžaduje si důkladné přípravy. Většina Besed se vzpírá organizování dožínek s odůvodněním, že to nedovedou anebo nemají dostatečný počet členů. Koncepce dožínek je taková, že je možno program přizpůsobit danému prostoru. Tak tomu bylo právě o minulých dožínkách v Končenicích. Je důležité získat do organizačního výboru schopné a akcechtivé členy, podporu lokální samosprávy, umět animovat všechny spolky v osadě a chtít spolupracovat. To vše bylo v Končenicích samozřejmé, proto se dožínky i v koncepci jednodenního trvání podařily. Oslava jubileí daruvarské Besedy, české školy Komenského a mateřské školy Ferda Mravenec byla skromná, ale reprezentativní, každá z oslavenkyň ve společném kulturním programu nabídla nejlepší z nejlepšího z bohaté činnosti každé z nich. Byla to oslava přizpůsobená finančním možnostem. Dlouholetým nepřetržitým působením se stávají nedílnou součástí české menšiny v Chorvatsku s významnou úlohou kulturního a výchovného poslání. Daruvarská Beseda byla vždy promotorem kulturního dění české menšiny, podněcovatelkou zakládání mnoha Českých besed a českých institucí. Škola a školka dávají dobré výchovně vzdělávací základy české inteligenci, hospodářských a společenských činitelů. Doufám, že další generace učitelů a kulturních pracovníků budou i nadále respektovat odkaz svých předků – pečovat o český jazyk a kulturu, posilovat národnostní uvědomění, pečovat o správnou a zdravou identitu české menšiny v Chorvatsku.
Byl to také rok odchodu jednoho a příchodu nového diplomatického představitele České republiky v Chorvatsku. Je to příležitost mluvit o spolupráci s českým velvyslanectvím a všeobecně o vztazích s Českou republikou.
Musím zdůraznit, že jsme s každým velvyslancem velice dobře spolupracovali. Každý z nich respektoval naši činnost a naše požadavky. Každý se snažil poznat všechny naše spolky, instituce, kulturní pracovníky, učitele, novináře, mládež, děti, zkrátka poznat jádro a snahu, ucítit, jak menšina dýchá. V každém jsme našli oporu a nabídnutou pomocnou ruku na zprostředkování spolupráce s mnohými institucemi České republiky. Rádi vzpomínáme na velvyslance Jiřího Kudělu, Petra Buriánka, Karla Kühnla, ale i na generální konzuly za bývalého systému. My sami jsme si nevymysleli vyhodnocení, že jsme nejlépe organizovaná česká komunita ve světě. To vyhodnocení vyplynulo z důkladné analýzy naší činnosti a všeobecného působení každé naší složky. Já v něm vidím velké uznání chorvatské politice, která nám svými zákony, pravidly a finanční podporou umožňuje, abychom žili národnostní aktivitou. Všichni velvyslanci a jejich spolupracovníci se snažili vycházet nám vstříc. Jsem přesvědčená, že v tom nový velvyslanec pan Martin Košatka bude pokračovat. Je u nás srdečně vítán. V chorvatském parlamentu je nový poslanec za českou a slovenskou menšinu. Jak menšinové instituce spolupracují s panem Vladimírem Bílkem?
Všechny menšinové instituce se snažily spolupracovat s každým dosavadním poslancem, jistě tak budou činit i pokud jde o poslance nového. Pan Bílek žil do svého zvolení za poslance plným národnostním životem, poznal problémy a potřeby spolků a institucí, o to může lépe prezentovat naše požadavky na patřičných místech. Záleží na dovednosti a správném způsobu jednání. Bohužel, některá prostředí vysoce hodnotí politické osobnosti jen podle výše finančních prostředků, které jim zprostředkovaly. Je to snad společenský model hodnocení. Nehodnotí se důvody, podmínky a následky činu, důležité je jen, kolik peněz se dostane, aniž by se soucítilo s tím, kdo potřebuje nutněji pomoc na základní existenci. Doufám, že poslance Bílka nestrhnou určité proudy nerozvážného smýšlení, že se bude řídit vlastním rozumem a bude plnit své poslání poslance, zastupovat českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu.
Jednou z náplní poslanecké funkce je i usilování o peníze na financování kulturní autonomie národnostních menšin prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny RCH. Vzhledem k tomu, že se menšinový rozpočet vzdor krizi snižuje jen nepatrně, můžeme říci, že poslanec dobře plní svou roli?
Menšinoví poslanci v Radě pro národnostní menšiny musí zastupovat zájmy všech národnostních menšin. Při rozdělování finančních prostředků se řídit pravidly, které rada stanovila před léty. Každá menšina je specifická, některé vynikají počtem, jiné aktivitou a organizovaným působením. Jen některé užívají přednosti bilaterálních smluv RCH se starou vlastí. Nemají všichni stejnou úroveň působení ani tradici. Proto zdůrazňuji význam specifika každé menšiny. Předseda Rady Aleksandar Tolnauer důkladně poznal každou menšinu, pronikl do jádra organizace, působení a potřeb každé z nich, proto věřím, že rozdělení finančních prostředků za pomoci poslanců bude spravedlivé, podle daných kritérií. Jsem ráda, že respektují funkci Svazu a proto je nepodezírám ze špatných úmyslů. Samozřejmě, že všechny spolky musí brát na zřetel těžkou ekonomickou situaci v celém státě i šíře, se získanými finančními prostředky hospodárně a odpovědně nakládat. V posledních letech přibývá krajanských spolků a sekcí, což nás všechny těší, ale to znamená, že se peníze dělí na více uživatelů. Proto musíme hledat i jiné zdroje financování, obracet se na různé fondy, včetně evropských. Jsme na to připraveni?
Image Za posledních dvacet let narostl počet našich Besed z osmnácti na třicet, což je báječné. Pravda, je sice více uživatelů finančních prostředků. Našich 130 skupin divadelních, folklorních, hudebních, pěveckých atd. si zasluhuje adekvátní finanční prostředky na základní činnost. Ze státního rozpočtu se dostává každému stejně, z lokálních a jiných zdrojů musí každá Beseda získat určité peníze sama. Doposud se to většině dařilo, poněvadž si většina starostů a lokálních samospráv vážila činnosti a kulturního bohatství Čechů na svém území. S panem poslancem jsme se radili, že bychom při Svazu angažovali jednu osobu, která by vyřizovala dokumentaci a požadavky, psala tzv. projekty na různé fondy, včetně evropských, pro všechny spolky a instituce. Některé spolky už čerpají určité finanční prostředky z různých fondů, jistě v tom budou pokračovat. Odbornou pomoc, co se týče čerpání finančních prostředků z evropských fondů, nabídl nový velvyslanec. Společnými silami uděláme zase dobrou věc ve prospěch české menšiny v Chorvatsku. Doposud nám finančně pomáhalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Československý ústav zahraniční, mnohé české instituce, univerzity, města a kraje, mnozí odborníci z ČR. Proto doufám, že budeme moci i v budoucnu na jejich pomoc spoléhat. Nežijeme v exotických krajích světa, žijeme a pracujeme v krásné zemi a již půl třetího století pečujeme o český mateřský jazyk a houževnatě si udržujeme své kulturní dědictví. Snad k tomu naše stará vlast nezůstane lhostejná.
Nové rady a představitelé menšin byli sice zvolení v polovině roku 2011, ale teprve v minulém roce fungovali plnou měrou. Je to jejich třetí mandát. Ospravedlnili podle vás svou existenci?
Současný způsob anebo model organizování podle Ústavního zákona vyhovuje nově formovaným menšinám. Mám pocit, že se v tom naše menšina stále hledá, poněvadž jsme doposud byli organizovaní prostřednictvím Svazu a Českých besed. Naše rady občas zasahují do kompetencí Svazu a Besed a zapomínají na zásadní úkol hájit práva příslušníků české menšiny na daném prostoru, dohlížet, zda lokální politika v dostatečné míře uplatňuje zákony týkající se menšiny, anebo zdali dostatečně respektuje určité požadavky menšiny. Rady se ve své činnosti rozjíždějí. Jsem přesvědčená, že mají poctivé úmysly, že spoléhají na upřímnou spolupráci se všemi institucemi a že budou jako doposud podporovat každou aktivitu pro dobro a jednotnost české menšiny v Chorvatsku. Spíš mi vadí, že je lokální samospráva finančně podporuje různě. Některé Besedy získávají ohromné finanční prostředky od Rady na svém území, některé Besedy v místech s problematickým městským anebo obecním rozpočtem jen symbolickou anebo žádnou pomoc. Je to různorodé a do určité míry diskutabilní financování. Ale, jak říkáme, není vše v penězích. Síla je v upřímných a obětavých lidech, ne v penězích. Menšina je přece jenom záležitostí srdce a trochy rozumu.
Jaký bude nový rok, co můžeme očekávat, na co se těšit? Co byste popřála české menšině, spolkům, krajanům a sobě samé?
Začátkem každého roku přeji našim Besedám hodně zdravých a upřímných členů, hodně mladých a obětavých lidí, moudré a odpovědné vedení spolku, bohatou a kvalitní činnost, hodně radosti ze společné práce všech členů a sekcí. Ze všech informačních zdrojů nás upozorňují, ba straší, že nastávající rok bude těžký, existenčně problematický. Naše spolky jsou zvyklé šetřit a odpovědně hospodařit. Mnohé spolky mají málem stoletou tradici, úspěšně překonaly všechny svízele, války, bídu, proto plně důvěřuji ve statečné překonání všech nynějších problémů. České menšině přeji jednotnost, statečnost, moudré funkcionáře a vždy zdravé rezonování, především vždy a v každém případě zachování sebeúcty, jednotnost a zase jednotnost. Co přeji sobě? Dobré zdraví a rodinné teplo. Budu mít radost ze spolupráce se všemi dobrými lidmi, budu se těšit z každého úspěchu každé Besedy, školy, Svazu, všech rad, poslance, všech známých a neznámých dobrých lidí. Všem držím palce pro pevné zdraví, úspěchy, lásku a spokojenost.
Otázky kladl M. Pejić/žp, ld

Read 577 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 16 2026

V Jednotě číslo 16, která vychází 18. dubna 2026, čtěte:
- Valné hromady v Ivanově Sele a Daruvarském Brestově
- Divadelní večírek v Bjelovaru
- Čtvrtstoletí sboru Bohemie České besedy Záhřeb
- S Danielem Veckem z Virovitice
- Jednota za kamerami České televize v Brně
- O kapli sv. Jana Nepomuckého v Pakraci
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti