Je to hlavně kvůli všeobecnému snížení počtu obyvatel, dokonce o sto padesát tisíc na úrovni státu, a tak se stalo, že se třeba v Daruvaru počet příslušníků české menšiny snížil, zatímco se jejich procentuální poddíl v národnostní struktuře obyvatel zvýšil.
Čechů je v Daruvaru 2485 nebo 21,36 procenta. Před deseti lety jich ale bylo 2504 nebo 18,91 procenta. Je to kolem jedné čtvrtiny všech krajanů v Chorvatsku a na území Bjelovarsko-bilogorského županství, kde byla koncentrace občanů hlásících se k české národnosti odjakživa největší, stále ještě žijí dvě třetiny všech chorvatských Čechů. Výsledky sčítání lidu potvrdily, že v jednotlivých jednotkách místní samosprávy žije dostatečný počet krajanů, aby mohli na příštích lokálních volbách volit náměstky starostů. K tomu přispívá také nový zákon, který určuje, že pro volbu výkonných funkcí je směrodatné sčítání lidu, zatímco to doposud byl soupis voličů, který se od výsledků sčítání lidu značně lišil. Češi mají nyní právo volit místožupana, protože je na území županství přes pět procent obyvatel české národnosti (5,25 % nebo 6287 osob), místostarostu města Hrubečné Pole, kde počet Čechů sice klesl o 247 osob, ale je pořád nad patnácti procenty obyvatel (17 %) a místostarosty obcí Dežanovec, kde se počet Čechů snížil o 151 osobu (nyní 627) a o půl procenta, ale je tam stejně 23 % Čechů. Samozřejmě, že na místostarostu mají právo Češi v Daruvaru, a také v Končenicích, kde jsou Češi většinová národnost. Je jich totiž 47,03 procenta, což je zvýšení o necelého půl procenta, přestože je to 1110 osob nebo o 208 osob méně než dříve.
Počet příslušníků české menšiny mírně vzrostl v několika menších jednotkách místní samosprávy, ale také v hlavním městě Záhřebu, kde nyní žije 835 krajanů, což je pravděpodobně výsledek ekonomické migrace. Pohled na státní úroveň dává krajanům další důvod ke spokojenosti. Když jde o počet příslušníků národnostních menšin, všechny zaznamenaly pokles, s výjimkou Romů a Bosňanů, kteří se doposud evidovali jinak, ale u Čechů je úpadek výrazně menší, zvlášť ve srovnání s velkými menšinami. Srbů je méně o dokonce patnáct tisíc, Italů a Maďarů o dva tisíce, Slovinců o tři tisíce. Čechů „jen“ o 869, z toho se o 811 osob snížil počet Čechů na území Bjelovarsko-bilogorského županství. Například na území města Daruvaru je jen o 19 Čechů méně než dříve, zatímco je Srbů méně o čtyři sta, což znamená, že jejich poddíl klesl na 12 procent a nebudou mít právo volit místostarostu.
Češi v neposlední řadě značně zpomalili asimilaci. V roce 1971 bylo v Chorvatsku 19 tisíc Čechů, o deset let později patnáct tisíc, a každé další sčítání vykázalo úbytek o dva nebo dva a půl tisíce osob hlásících se k české národnosti. Nyní jen necelých devět set. Podobně dopadli také Slováci. Nyní jich je 4712 nebo jen o 41 méně než o deset let dříve.
Přestože čísla o příslušnících české menšiny, kteří za mateřský jazyk považují jazyk český, hovoří o dalším úpadku, a tak češtinu jako mateřský jazyk uváděly 6292 osoby českého původu, zatímco o deset let dříve se o českém jazyku jako o mateřském vyjádřilo 7178 osob, může být česká menšinová komunita s výsledky sčítání velmi spokojená.
Potvrdil to i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, který řekl, že je zpomalení asimilace výsledek dobré práce jak Svazu Čechů a krajanských spolků, tak menšinových rad a médií. „Kampaň, kterou jsme spolu vedli, od valných hromad a kulturně uměleckých programů, do rozhlasových pořadů a článků v Jednotě, zřejmě přinesla plody,“ řekl V. Bílek a připomněl, že další výhodou pro českou menšinu je nový zákon o lokálních volbách, který umožňuje volbu místostarostů, starostů a županů podle sčítání lidu, a ne jako doposud, podle soupisu voličů.
S takovýmto názorem souhlasí i předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotova, která nám řekla, že asimilace a ekonomická krize způsobily pokles počtu obyvatel všeobecně, stejně tak jednotlivých národnostních menšin. „Jsem přesvědčená, že spolupráce menšinových rad, Českých besed a všech zodpovědných osobností české menšiny bude v budoucnu natolik jednotná a účinná, že nedojde k urychlené asimilaci. V uplynulém období jsme organizovaným přístupem k menšinovým otázkám dokázali, že naše vize o dlouholetém a rozmanitém působení české menšiny byla reálná. Podporujme tu vizi i nadále. Máme právo volit politické funkcionáře v jednotlivých městech, obcích a v Bjelovarsko-bilogorském županství. Je to velký pokrok. Snad se na ta místa dostanou správní schopní lidé, kteří dovedou hájit práva české menšiny a nedostanou se tam jen proto, že jsou poslušní své politické straně, z čehož menšina nemá užitek, ba naopak. Ne- jsem zastánce různých politických křížovek a obchodování mezi stranami, podporuji schopné lidi, odborníky a morální hodnoty osob na dané funkci.“ M. Pejić
