Vzpomínky ze života mého zesnulého manžela Stjepana Radiće, napsala Marie Radićová roku 1942, ale během stěhování z rodinného domu v Hercegovačké ulici na záhřebském Pantovčaku se rukopis ztratil. Proto je napsala znovu kolem roku 1946, když se přestěhovala ke své dceři Miře a zeťovi Augustovi Košutićovi, rodičům Maji Maričićové do jejich bytu v Mihanovićově ulici, kde v roce 1954 zemřela.
Text byl poprvé zveřejněn v roce 1957 v kalendáři Chorvatský hlas, který vyšel ve Winnipegu v Kanadě. V roce 1990 byl zveřejněn i v Chorvatsku v pamětní knize bratří Radićů (Spomenica braće Radić), kterou upravil Radićův vnuk Stjepan Radić mladší. Díky úsilí Maji Maričićové a Ivy Grudenové-Zdunićové, byl tento text zveřejněn na internetu, doplněný mnoha fotografiemi z rodinného alba. Některé z nich jsou publikovány poprvé. Marie Radićová mohla jako Radićova životní partnerka a nejbližší spolupracovnice svědčit o událostech z jeho života. Z jejího textu lze vyčíst obrovskou lásku a úctu k manželovi. Marie Radićová, rozená Dvořáková, nikdy nelitovala, že se i přes odpor rodiny, provdala a z Čech odstěhovala do Chorvatska. „A přestože byl můj celý život plný bolesti a smutku, nemůžu říci, že mě mrzí, že jsem se pro ten osudný krok rozhodla. Protože od svého manžela jsem zažila tolik lásky a respektu, což daleko předčilo všechna utrpení a útrapy. Každé jeho vlídné slovo bylo balzámem na mé duševní rány, které jako zázrakem okamžitě zacelily,“ napsala Marie Radićová.
Na začátku svých Vzpomínek se čtenářům omlouvá, že jí psaní nejde do ruky, ale to není proto, že chorvatský jazyk není jejím mateřským jazykem (v textu je vliv českého jazyka znát, zvlášť v častých zdrobnělinách), ale i kvůli emocím. Marii Radićové se podařilo velmi podrobně a přesně popsat dětství a mládí Stjepana Radiće, jeho studia, svatbu v Praze, těžký život v Paříži, začátek a další průběh politické kariéry, věznění a vyhnanství a nakonec atentát. Vzpomínky Marie Radićové na manžela byly již dvakrát zveřejněny v tištěném vydání a často citovány. Jejich zveřejnění na internetu umožní jejich zpřístupnění zejména mladším lidem na celém světě. To je další přínos k popularizaci Stjepana Radiće a jeho manželky, Češky, jejíž zásluhy v chorvatské politice jsou stále ještě příliš málo známy a uznávány. M. Lipovac