Když se ohlédnete za sebe, co vidíte? Co jste udělal, a co se vám udělat nepodařilo?
Minulý rok byl jedním z těžších v celém mandátu. Týče se to především městského rozpočtu. Abychom si usnadnili financování všech povinností, chtěli jsme prodat některé nemovitosti v majetku městského úřadu, ale nepodařilo se nám to kvůli určitým technickým problémům. Nyní jsme ale na tom o hodně lépe, a jsem přesvědčený, že letošní rok bude rokem úplného obratu. Alespoň první dny roku sugerují, že se to, na čem jsme loni pracovali, letos uskuteční. Musím ale zdůraznit, že jsme loni vzdor krizi a skromným rozpočtovým příjmům realizovali několik velkých infrastrukturních projektů. Podařilo se nám dostat podporu státních resortů, o které se zasloužili především naši poslanci v parlamentu. Jde o modernizaci silnic v hodnotě přes pět milionů kun, o zahájení kapitálního projektu stavby magistrálního vodovodu, o zařazení do plánů stavby kanalizace v Daruvarských vinohradech, o zpracování projektové dokumentace čistírny odpadních vod, o nový vrt pitné vody, o obnovu tratě od Sirače do Daruvaru, kterou financují Chorvatské železnice… Úhrnem bylo na území města investováno asi pětapadesát milionů kun, všechno mimo rozpočet. Velké úsilí jsme vkládali do promoce města jako turistické destinace, stejně tak jako místa, do kterého se vyplatí investovat. Hledali jsme investory do našich dvou podnikatelských zón, o které je velký zájem. Konečně se z mrtvého bodu pohnula otázka konkursu podniku Dalit, takže bychom v budoucnu i tento komplex mohli použít pro hospodářské projekty. Loni jsme také získali přízeň chorvatské vědecké komunity, která má velké plány – zahájit zde několik zajímavých projektů, dokonce rozvojové centrum a několik vysokoškolských programů. Musíme pro to ale vytvořit podmínky.
Zdá se to celkem solidní vzhledem k tomu, že fungování místní samosprávy nejen loni, ale během celého mandátu, značně zatěžovaly zděděné kredity…
Velké splátky úvěrů byly a jsou překážkou pro normální fungování městské správy. Zvlášť úvěr na stavbu termálního vodního parku. Proto jsme se snažili s bankou domluvit určité úlevy a s vládou se pokoušíme sjednat, aby se splátky úvěrů nevypočítávaly na základě kursu „zlopověstného“ švýcarského franku, ale podle kursu jiné valuty. Z rozpočtu se vydržuje Domov pro starší a nemohoucí, který si každoročně vyžádá půl milionu rozpočtových peněz. Stejně tolik stojí vodní park bez splátek úvěru. Je škoda, že se nám nepodařilo najít investory pro nové ubytovací kapacity vedle vodního parku a v turistické zóně, ale máme nové nadějné kontakty a doufám, že se i to vbrzku změní. Hlásí se nám zájemci ze Spojených států a ze Slovenska a jsem přesvědčen, že do jara budeme přesně vědět, co dále.
Jak byste ohodnotil minulé čtyřleté období? Jak fungovala kohabitace s městskou radou, vzhledem k tomu, že výkonnou moc mají sociální demokraté, zatímco většinu v radě má koalice HDZ-HSS?
Na začátku byla kohabitace s městskou radou těžká, ale časem se komunikace normalizovala a jak se blížil konec mandátu, stále větší počet usnesení se schvaloval konsenzem. Myslím si, že vzhledem k tomu, jaký jsme měli start, jaké jsme dluhy zdědili a v jakém stavu byly služby, můžeme být spokojení. Prioritou byl turistický rozvoj a rozvojové projekty jak turistické, tak hospodářské. Udělali jsme revizi hospodářské strategie a přednost dali cestovnímu ruchu, zpracovali master plán turismu a podpořili vznik malých rodinných ubytoven, což už má viditelné výsledky zvýšením turistických návštěv a noclehů. Transformovali jsme turistickou pospolitost, zlepšili nabídku vinné stezky a udělali silnou propagandu, přičemž nám ve velké míře pomohl fakt, že nás sdružení historických termálních měst Evropy přijalo do svého členství. Řada uznání jak tuzemských, tak zahraničních svědčí, že jsme na dobré cestě. Vzhledem k tomu, že jsme středisko české komunity, zvláštní pozornost jsme věnovali představování na trhu České republiky. Zúčastnili jsme se turistických trhů a burz v Praze a v Plzni, což už má také výsledky v podobě výměny návštěv a zahájení společných projektů. Tyto styky usnadnil fakt, že je v čele městské správy krajan, se kterým může česká strana jednat svým jazykem. V neposlední řadě, právě v posledních dnech minulého roku, vyšla nová monografie města, krásná kniha, která je dokonalým suvenýrem pro každého hosta.
Co bylo v minulém mandátu negativní, o co město přišlo?
Přišli jsme o určitý počet pracovních míst kvůli konkursu v Dalitu. Všeobecná ekonomická krize se samozřejmě odrazila také na naše hospodářství. Výsledky sčítání lidu ukázaly, že jsme přišli i o šestnáct set občanů - o tolik se snížil počet obyvatel mezi dvěma sčítáními. Jsem nesmírně rád, že česká menšina při sčítání lidu dopadla tak dobře: v Daruvaru se počet Čechů snížil jenom o devatenáct osob. Je to zásluha vynikajícího „marketinku“. Menšinové instituce zřejmě nalezly správný způsob, jak krajanům vysvětlit důležitost vyjadřování národnostní příslušnosti, a to dalo výborné výsledky.
Můžeme čekat, že se do května, kdy váš mandát skončí, uskuteční některý z projektů, na kterých se nyní pracuje?
Ano, doufám, že budeme mít i trochu štěstí, ale je docela reálné, že se to stane. Mým cílem je zajistit v Daruvaru otevření pěti set nových pracovních míst, což by výrazně přispělo k překonání krizového období. Jedná se především o stavbu výrobních závodů v podnikatelských zónách, které nejsou v provozu jenom z určitých technických a administrativních důvodů.
Otázky kladl M. Pejić/mp
