Hosty uvítal předseda sdružení Zdravko Drašner, který zdůraznil, že menšinová jednotka měla výrazný mobilizační význam pro národně osvobozenecké vojsko. Náměstek starosty Daruvaru Dalibor Rohlík řekl, že zaměření na svobodu své nové vlasti Češi prokázali také v domovinské válce.
Bojovou cestu brigády a historické okolnosti jejího založení připomněl historik Václav Herout. „Kromě Čechů a Slováků byli v Brigádě také příslušníci dalších národností – Chorvaté, Srbové, Maďaři,“ řekl ve svém referátu. „Od svého založení v říjnu roku 1943 až do dubna roku 1945 vedla tato jednotka četné bojové akce a svou činností přispěla k tomu, že jednotky národně osvobozeneckého vojska osvobodily nejen území bývalého Království Jugoslávie, ale že Chorvatsko získalo zpět území, která okupovala Itálie. Kdyby nezvítězil antifašismus, nikdy by se tak nestalo, a je otázku, zda bychom dnes měli samostatný chorvatský stát.“
„Češi a Slováci věděli, pro kterou stranu se mají rozhodnout. Neměli o tom žádné pochybnosti,“ uvedl místopředseda Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska a poslanec v chorvatském sněmu Nikola Mak. „Vybrali si nejtěžší cestu ke slobodě, ale tu nejčestnější.“ Zdůraznil, že podobně cítily jiné menšiny a také zakládaly zvláštní menšinové antifašistické jednotky. „Ani všichni Němci nebyli fašisty, také německá menšina v Chorvatsku měla partyzánský prapor,“ řekl Mak.
„Nejen, že československá brigáda přispěla k boji proti fašistickým okupantům, ale šířila také kulturu mezi národy,“ řekl člen předsednictva Svazu antifašistických bojovníků a antifašistů Chorvatska Ivan Fumić. Jménem českého velvyslance Karla Kűhnla, který do Daruvaru nemohl přijet kvůli cestě do České republiky, blahopřál k výročí brigády jeho první náměstek Petr Štěpánek. Řekl, že je velmi důležité, aby se nikdy nezapomnělo na ideály, o které antifašisté za druhé světové války bojovali.
V programu, který moderovala Jasminka Brkićová-Strejčková, vystoupili žáci Gymnázia Daruvar, dechovka České besedy Končenice a daruvarská Holubička s orchestrem a zpěvačkami. M. Pejić/mp
BOJOVA CESTA BRIGÁDY
„Už v roce 1941, na začátku druhé světové války se mnozí Češi na území Chorvatska rozhodli pro antifašistické hnutí,“ uvedl Václav Herout ve svém referátu. „I když je nevděčné uvádět jména Čechů, zasloužilých o organizování ozbrojeného odporu, myslím, že se nezmýlím, když řeknu, že v čele byly rodiny Vostřelova a Vojáčkova,“ dodal. „Začátkem roku 1943 rozhodl štáb Třetí operační zóny národně osvobozeneckého vojska Chorvatska, že založí československý prapor Jana Žižky z Trocnova, který měl za úkol sjednotit všechny bojovníky české a slovenské národnosti.“
Prapor byl formován začátkem května a jeho velitelem se stal Josef Růžička. V době založení měl prapor 146 bojovníků, kteří měli pod pěticípou hvězdou československou vlajku. Prapor působil v rámci 17. brigády, hlavně na území Slavonie. Jelikož se počet bojovníků zvětšoval, prapor přerostl koncem roku v brigádu se třemi prapory a průvodními jednotkami, která byla založena 26. října v Bučji. Velitelem se stal Milan Joka. Brigáda byla součástí dvanácté slavonské divize, a od začátku působení až do demobilizace v dubnu roku 1945 byla v pohybu.
Nejpočetnější a nejsilnější byla koncem roku 1944, kdy měla více než tisíc bojovníků. Jednotkou prošlo během jejího působení více než tři a půl tisíce bojovníků. Jak bylo v dokumentech zaznamenáno, kolem sedmi set jich přišlo o život, zatímco osm set bylo zraněno. Před koncem války zahynul také tehdejší velitel brigády Josef Růžička.
Kromě vojenských operací a politické práce věnovala československá brigáda velkou pozornost také kulturně osvětové činnosti. Vydávaly se kapesní noviny a v osvobozených místech se pořádaly kulturní programy. Po osvobození země byla Čechům a Slovákům, jakož i ostatním menšinám, vrácena všechna práva. Významně k tomu přispěla I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova.
HOSTÉ
Nikola Mak, místopředseda Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, Ivan Fumić, člen Předsednictva Svazu antifašistů a antifašistických bojovníků, Petr Štěpánek, první náměstek velvyslance České republiky v Republice Chorvatsku, Lenka Janotová, předsedkyně Svazu Čechů, Dalibor Rohlík, náměstek starosty města Daruvar, Vendel Varga, předseda městské rady, Milan Sužnjević, starosta města Garešnice, představitelé Českých besed, sdružení antifašistů, politických stran a sdružení vzešlých z domovinské války.
VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ A DOKUMENTŮ
Daruvarské oslavy se zúčastnilo dvanáct příslušníků brigády, jakož i větší počet příbuzných někdejších bojovníků. Všechny je velmi zajímala výstava fotografií a dokumentů o I. československé brigádě NOVJ Jana Žižky z Trocnova, připravená v předsálí Českého domu. V rámci výstavy byly vystaveny také knihy o Brigádě, jakož i noviny, bulletiny a letáky, vydávané během války.
V BUČJI, KONČENICÍCH A DARUVARU POLOŽENY VĚNCE
Oslavě předcházelo pokládání věnců a zažehnutí svíček na třech místech. Delegace organizátorů položili věnce na zbytky památníku na místě založení Brigády v Bučji a k pomníku veliteli Brigády Josefu Růžičkovi v Končenicích. K památníku padlým bojovníkům národně osvobozenecké války v daruvarském malém parku položili věnce představitelé příslušníků Brigády, jakož i delegace sdružení antifašistů na úrovni města, županství a státu.
