„Uplynul zase jeden rok bohaté krajanské činnosti. Dovolte mi, abych vám všem poděkovala za dosavadní spolupráci, za činnost, kterou po celý rok konáte v Českých besedách, radách Svazu a v menšinových institucích dobrovolně a velice úspěšně,“ zahájila volební valné shromáždění Svazu Čechů Lenka Janotová.
Zdůraznila, že minulý rok byl bohatý činností Českých besed, mateřských i základních škol a vydavatelskou činnost. Připomněla významné akce, které svědčí o rozmanitosti, pestrosti a kvalitě kulturního života všech třiceti Českých besed, všech školních a jiných institucí, které jsou důkazem velkého počtu nadaných a schopných příslušníků české menšiny. Upozornila na významné události, jako jsou Dny české kultury, dožínky a zvlášť zdůraznila důležitost komunikace v českém jazyce: „Základ dobře zorganizované a perspektivní menšiny je školství, od mateřské školy až k vysokoškolskému vzdělávání v mateřském jazyce. Zdá se, že přes všechny možnosti se dnes potýkáme s největším a nejtěžším problémem - statusem českého jazyka v rodinách, zvláště ve smíšených. Komunikace v českém jazyce naráží na nepřirozenou bariéru, ve většině smíšených manželství se mluví jazykem chorvatským a na jazyk český se zapomíná, anebo se odkládá na budoucí časy, čímž se čeština stává druhořadým anebo méněcenným jazykem. O tomto problému se hodně hovořilo na sympoziu o českém jazyce, které by v budoucnu mělo získat větší pozornost naší veřejnosti, aby péče o český jazyk a komunikaci v češtině v rodinách a mezi kamarády byla samozřejmostí,“ zdůraznila předsedkyně.
  Hovořila i o důležitosti financování krajanských akcí, na kterých se z největší části podílel státní rozpočet prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny. Jednotlivé akce pro děti jsou finančně podporovány z rozpočtu Ministerstva osvěty, vzdělávání a sportu a Ministerstva kultury RCH, některých županství, turistické pospolitosti, lokální správy…
„Na několik akcí přispívá každoročně i Česká republika, se kterou máme velice kvalitní spolupráci. Je ji třeba nadále prohlubovat dobře vypracovanými projekty. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Československý ústav zahraniční mají pro nás velké pochopení. Kvalitní prací, odpovědným a hospodárným chováním ospravedlníme přidělené finanční prostředky.“ Na závěr své zprávy předsedkyně apelovala na všechny, aby poměrně vysokou úroveň kulturní činnosti vylepšovali, respektovali a udržovali jednotnost české menšiny v Chorvatsku: „Měnily se státy, režimy, hrozily války, politika - a Svaz Čechů vždy zůstal jednotný, důstojný a otevřený pro všechny lidi dobré vůle. Držte se toho i v budoucnu. Děkuji za dlouholetou spolupráci a přeji všem hodně zdraví a štěstí.“ O skutečně bohaté činnosti Svazu Čechů svědčily zprávy jednotlivých rad. Finanční zpráva, kterou přednesla tajemnice Svazu, ubezpečila, že se hospodaří racionálně. Dosvědčila to i Míra Valentová jménem dozorčí rady, která mimo jiné informovala, že v roce 2012 byla činnost Svazu Čechů ze 79,16 % financovaná dotací Rady pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska, dotací Ministerstva zahraničních věcí ČR a Odboru pro kulturu, komunikaci a pre-zentaci z 10,42 %, Ministerstva vědy vzdělávání a sportu RCH z 5,31 %.
  Shromáždění schválilo plán práce a finanční plán na rok 2013, o kterém informovala tajemnice Svazu Jarmila Kulhavá. Diskuse byla tentokrát krátká, ale někteří delegáti si vyžádali, aby navržení kandidáti přednesli svou představu budoucí činnosti Svazu. Byli pozorně sledováni. Z programu vyplývalo, že je třeba uchovat vysokou úroveň činnosti Svazu, jeho rad a spolků, ještě víc se otevřít veřejnosti a financování řešit mimo jiné i za pomoci fondů, ale především – zachovat jednotu celé české menšiny. Nová předsedkyně Libuše Stráníková poděkovala za důvěru, poblahopřála nově zvolenému dozorčímu výboru a ubezpečila, že se společně dají okamžitě do práce. A. M. Štrumlová Tučková /A. Raisová
PODĚKOVÁNÍ DOSAVADNÍ PŘEDSEDKYNI LENCE JANOTOVÉ Za úspěšné vedení Svazu během posledních dvaceti pěti let poděkovala Lence Janotové jménem předsednictva Drahuška De Bonová: „Vykonala jste velké dílo pro českou menšinu v Chorvatsku, pro vylepšení pracovních podmínek škol, školek a Besed. Víme, že některé cesty byly složité, ale vy jste vždy jednala přátelsky a důstojně. Ať vám život jen dobrem oplatí všechno to, co jste dala české menšině.“ Její slova doprovázel dlouhý potlesk všech přítomných. Se slovy díků, s přáním všeho dobrého a s blahopřáním k udělení ceny Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí, se přidali tajemnice a dlouholetá nejbližší spolupracovnice Jarmila Kulhavá a mnozí předsedové spolků a delegáti. Lenka Janotová růží poděkovala všem předsedům Besed, škol a rad Svazu.
  PŘEDSEDKYNÍ LIBUŠE STRÁNÍKOVÁ Na místo předsedy Svazu navrhla kandidátní komise, která předtím projednala návrhy Českých besed, dva kandidáty: Jiřího Bahníka ze Záhřebu a Libuši Stráníkovou z Daruvaru. Po sečtení všech hlasů předseda volební komise Josef Valenta sdělil, že většinou hlasů (80) byla za novou předsedkyni zvolena Libuše Stráníková, dosavadní místopředsedkyně Svazu. Za účasti 124 ze 135 delegátů byl zvolen také nový dozorčí výbor, v němž jsou: Jaruška Krčmová, Jasna Růžičková, Zdenko Tomek, Miroslav Havránek a Kristijan Rajfek a jejich zástupci: Slávinka Bublićová, Vesna Havelková, Míra Valentová, Alenka Hrušková a Željka Kusová.
BOHATOU ČINNOST ZAJIŠŤOVALY RADY
Rada pro školní otázky pečuje o výuku českého jazyka, sdělila její předsedkyně Ludmila Bláhová. Výukou jsou zachyceny 992 žáci, z toho modelem A 147 dětí v mateřských a 304 v základních školách. Modelem B se češtině učí 39 studentů gymnázia, modelem C v mateřských, základních a středních školách 502 žáci. Vyučují 63 učitelé a vychovatelé a velkou pomocí jsou dva učitelé, vysláni Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Úkolem školní rady jsou vzdělávací a kulturní pořady, které podporují zájem o výuku češtiny. Na poli vzdělávání jsou to setkání českých učitelů a vychovatelů v Daruvaru a několikadenní seminář v České republice, týdenní zájezd žáků sedmých tříd a vysílání studentů na kursy českého jazyka do ČR. Na kulturním poli rada zajišťuje pořádání přehlídek; také v uplynulém období se konaly folklorní a divadelní přehlídka Naše jaro a festival dětské písně, a potřetí se letos konala zimní škola tvořivé dramatiky, která se těší stále větší oblibě. Předsedkyně divadelní rady Světluška Prokopićová připomněla, že letošní šestadvacáté divadelní přehlídky se zúčastnilo patnáct Besed s šestnácti představeními (Bjelovar, Daruvar – dvě skupiny, Dolany, Dolní Střežany, Garešnice, Holubňák, Hrubečné Pole, Ivanovo Selo, Jazvenik, Lipovec, Rijeka, Sisak, Šibovec, Virovitica a Záhřeb). Nedávno měla premiéru nově založená skupina v Horním Daruvaru. Také letos pozvala selektorka Chorvatského sněmu kultury na státní festival chorvatských amatérů dvě česká představení: Dolany a Záhřeb. Zájemci se mohli zadarmo zúčastnit divadelního semináře, který pořádá Chorvatský sněm kultury, na podzim seminář zorganizuje divadelní rada. Rada pro informování se zaměřila na zviditelnění aktivit české menšiny v médiích v Chorvatsku i v Česku, zdůraznila Lenka Lalićová. Krajanskou činnost sledují Jednota, Radio Daruvar v půlhodinovém vysílání, Radio Hrubečné Pole v pořadu Naše řeč, krajanskou tematiku občas zařazují do svých programů i další rozhlasové a televizní stanice. Prizma Chorvatské televize zařazuje 3-4 pořady měsíčně, Menšinová mozaika 4-5 ročně. Rada se podílela na propagaci a přípravě dožínek, natáčení krajanských pořadů... Předsedkyně rady připomněla i podzimní odborný seminář pro novináře, který financoval ČSÚZ a slíbila, že do podzimu budou zprovozněny webové stránky Svazu. Vydavatelská rada Svazu navrhla k vydání několik titulů, z nichž byly v loňském roce vydány knihy Česká škola v Ivanově Sele, dále výuka češtiny na Hrubečnopolsku a chorvatská verze knihy Miloslava Sohra o stavebně-historickém vývoji města, a v letošním roce sbírka básní Věry Vystydové Čtyřletý smutek. Letos vyjde ještě studie Marijety Rajkovićové o Češích v Jazveniku a monografie o Českých domech v Chorvatsku. Zároveň se připravuje slovník významných Čechů v Chorvatsku, jehož základem je rukopis Josefa Matuška. Předsedkyně rady Libuše Stráníková upozornila, že peníze na vydávání publikací se zajišťují formou projektů, proto už během podzimu je třeba mít hotové rukopisy. Činnost rady úzce souvisí s Novinově vydavatelskou institucí Jednota, takže obě mají v podstatě stejný vydavatelský plán. Připomněla, že Jednota pro Svaz zajišťuje přípravu pozvánek a plakátů a že všechny Besedy dostávají po jednom exempláři všech vydání Jednoty zadarmo. Stejně tak Jednota poskytuje zadarmo žákům Dětský koutek a středoškolákům Jednotu. Předseda historické rady Václav Herout sdělil, že pokud jde o zapisování dějin Čechů v Chorvatsku je uděláno hodně, ale stále zbývá dost práce. Dějiny jsou zpracované pouze do začátku druhé světové války a kniha Josefa Matuška Češi v Chorvatsku stále zůstává jediným a základním historickým dílem. Jako dobrý příklad péče o vlastní dějiny uvedl Svaz Slováků, který vydal studii o své činnosti od rozdělení Československého svazu do dnešních dnů. Uvedl několik chorvatských i českých publikací, kde se česká menšina sice připomíná, ale nedostatečně. Stejně tak schází ucelené dílo o účasti Čechů ve druhé světové válce a v domovinné válce. Vyjádřil názor, že by Svaz, jeho rady, Jednota a Besedy měly v tomto směru postupovat společně a postarat se o kompletní sepsání dějin české menšiny. Zprávu rady pro kulturní otázky místo nepřítomného Jaroslava Klubíčka podala tajemnice Svazu Jarmila Kulhavá. Připomněla, jak velký počet krajanů se loni zúčastnil jednotlivých přehlídek: divadelní 138, Našeho jara 230 divadelníků a 479 tanečníků, přehlídky dechových hudeb 214 muzikantů, dožínek asi 1500 účinkujících, přehlídek pěveckých sborů 518 zpěváků a muzikantů... Jsou to impozantní čísla, podle kterých se jedna třetina všech Čechů v Chorvatsku účastní kulturních programů Svazu. Tajemnice připomněla, že v letošním roce už dvakrát proběhl praktický folklorní seminář s instruktory z ČR, do kterého se zapojilo dvanáct Besed.
PŘÁNÍ, POZDRAVY A DISKUSE
Poslanec Vladimír Bílek v diskusi vyzdvihl spolupráci s vedením Svazu Čechů během svého mandátu. Zmínil se o některých realizovaných a plánovaných projektech na domech a školních budovách, financovaných ze státního rozpočtu, o úspěšném a dobře dokumentovaném plánu činnosti spolků, koordinované Svazem Čechů, na základě něhož získala česká menšina finanční prostředky na rok 2013 jen o trochu nižší než vloni. Kromě ze státního rozpočtu se na činnost české menšiny využívaly i prostředky z České republiky. Zdůraznil nutnost zapojovat se do projektů EU a ministerstev. Přenesl pozdravy předsedy Rady pro národnostní menšiny Chorvatska Aleksandra Tolnauera, připomněl pětadvacetileté zásluhy odstupující předsedkyně Svazu Čechů Leonory Janotové, která se letos v červnu stala držitelkou ceny Gratias Agit. Zvlášť se dotkl její angažovanosti při odsunu dětí v domovinské válce do ČR v roce 1991 a gratuloval jí na úspěšném vedení české menšiny v Chorvatsku.  Libuše Stráníková reagovala na zprávu předsedy historické rady Václava Herouta, kterému vadí, „že novináři Jednoty převzali práci rady“. „Vydavatelská rada je poradní těleso,“ uvedla ředitelka Jednoty „které navrhuje vydavatelský plán. Jednota je servis, není tu proto, aby bádala a psala vědecké knihy, ale proto, aby je jazykově a graficky upravila.“ Václav Herout sdělil, že by Jednota měla jako vydavatele uvádět také historickou radu Svazu Čechů. Pozastavil se nad tím, že v knize o ivanoselské škole nevyšla kapitola, na kterou dlouho sbíral materiál.